Astronomové slibují, že se v blízké budoucnosti staneme svědky jedinečné nebeské podívané. Nejméně dvě hvězdy viditelné ze Země pouhým okem jsou již v poslední fázi životnosti a připravují se na brzký zánik. Jak bude tento proces vypadat a kdy přesně jej můžeme očekávat?

V zimě si pozorovatelé noční oblohy mohli všimnout, že souhvězdí Orion vypadá trochu jinak než obvykle. Jedna z nejjasnějších hvězd, které bychom v noci mohli spatřit, oranžovo-červený bod v blízkosti Orionova pásu, najednou nezáří tak jasně.

Tím bodem je rudý obr Betelgeuse vzdálený od Země asi 427 světelných let. Svítivost hvězdy je sice kolísavá, ale nyní je svit Betelgeuse slabší než kdy jindy.

Historicky nejnižší svítivost potvrzují i astronomové, kteří se nyní snaží zjistit, co se to vlastně s hvězdou děje.

A zatímco se spekuluje, zda se již mění v supernovu, což by vyústilo v nevídanou astronomickou show, přichází podobná zpráva i z jiné části vesmíru.

V souhvězdí Šípu je na konci životnosti dvojhvězda V Sagittae, která pro změnu pomalu vstupuje do fáze novy a ze dvou hvězd se stane jedna.

I tento proces bude rozpoznatelný pouhým okem a nyní slaboučký svit hvězdy zesílí natolik, že přehluší i Venuši, která je po Slunci a Měsíci tím nejjasnějším tělesem na obloze. Co se s hvězdami vlastně stane? Každá bude zanikat jinak!

Chystá se k explozi?

Podivné chování Betelgeuse je pro vědce velice matoucí. O tomto rudém obrovi se sice už dlouho ví, že se blíží jeho konec, přesto ale jeho zánik astronomové v dohledné budoucnosti neočekávají. Možná se ale mýlí!

Náhlé pohasnutí hvězdy totiž napovídá, že se s hvězdou něco děje. Či lépe řečeno, něco se s ní dělo před pár stovkami let, než k nám její světlo dorazilo.

O této změně se vášnivě diskutuje zejména proto, že výrazný pokles svítivosti je jednou z prvních fází zrodu supernovy. Poté hvězda exploduje a do okolí rozmetá většinu své hmoty.

Předpokládá se, že výbuch Betelgeuse by byl ze Země dobře viditelný pouhým okem a na několik týdnů až měsíců by rozzářil nebe nad našimi hlavami. Viditelný by mohl být i ve dne. Pak Betelgeuse jednou provždy zhasne. Schyluje se k neočekávané explozi?

Jsou na vině mimozemšťané?

Americká astronomka Yvette Cendes klidní obavy veřejnosti a tvrdí: „Hvězdy v pozdějších fázích jejich života procházejí mnoha proměnnými, které zatím nemůžeme plně vysvětlit.

Pravděpodobně má stále desítky tisíc let, ne-li stovky tisíc.“ Astrofyzik z Rutgersovy univerzity v New Jersey Matthew Buckley má svou vlastní hypotézu.

Podle něj za náhlé ztmavnutí hvězdy může Dysonova sféra, hypotetická megastruktura, kterou by kolem hvězdy mohla postavit vyspělá civilizace a čerpat z ní velké množství energie.

„Je zvláštní, jak se všichni zajímají, jestli stmívání Betelgeuse znamená, že jde o supernovu (bohužel, nepravděpodobné), ale nikdo se neptá na skutečnou otázku: Je to stmívání znamením, že někdo kolem hvězdy dokončuje Dysonovu sféru?“ píše s nadsázkou Buckley. Může mít pravdu?

Když ne supernova, tak alespoň nova!

I za předpokladu, že by potemnění Betelgeuse nebylo předzvěstí konce, zánik hvězdy budou nejméně někteří z nás v blízké budoucnosti pozorovat určitě.

Ke svému konci se totiž chystá i binární hvězda V Sagittae vzdálená od nás asi 1000 světelných let, jejíž svit naopak pozvolna narůstá. Tentokrát jsou o brzkém zániku přesvědčeni i vědci.

Ti dokonce odhadují, že by k tomu mohlo dojít někdy mezi lety 2067 až 2099. V Sagittae je dvojhvězdou tvořenou hlavní hvězdou o hmotnosti 3,3 Sluncí, která obíhá kolem bílého trpaslíka s hmotností 0,9 Slunce.

Trpaslík přitom ze své větší sestry odčerpává její hmotu, čímž zvyšuje svou svítivost a také zkracuje dobu jejího oběhu, což nakonec vyústí ve srážku, či spíše splynutí obou těles.

Už teď hlavní hvězda kolem trpaslíka oběhne jednou za 12 hodin. I tato událost by měla na nějaký čas vytvořit na nočním nebi extrémně zářivý bod. Která ze zmíněných hvězd zanikne jako první?