Takřka každý člověk zná slavných sedm divů světa – nejúchvatnější a nejtajemnější památky, které lze na naší planetě nalézt. Jenže existuje i mnoho dalších, těch, které lze považovat za tzv. osmé divy. Tajemné přitom nejsou o nic méně.

I u nich se musíme ptát: Jakou mají minulost? Kdo je vytvořil a k čemu měly nebo mají sloužit?

Dopady krumpáčů a lopat na chvíli ustanou. Jeden z pracovníků ukazuje na něco v hlíně a o pár vteřin později už vytahuje zvláštní keramický střep. Všichni se začnou dohadovat, co dál.

Nakonec ještě chvíli kopou a dávají stranou nalezené kusy keramiky a dalších předmětů. Půda je najednou měkká a mužům je jasné, že tady se jim studnu vybudovat nepodaří.

O několik dní později už k výkopu přijíždí skupina archeologů a začíná odkrývání jedné z nejzáhadnějších památek světa – terakotové armády.

Vzbuzují posvátný respekt

Vše začíná v roce 1974 nedaleko jedné malé vesnice poblíž Si-anu, hlavního města provincie Šen-si ve střední Číně. Vesničané, kteří kopají studnu, náhle narážejí na zvláštní střepy a následně zjišťují, že mají pod nohama mnoho historických předmětů.

Ačkoliv je objev proslaví, štěstí jim nepřinese. Naopak, má pro ně fatální dohru.

„Jeden z nich později spáchal sebevraždu, dva zemřeli bez práce a bez peněz,“ říká čínská historička Xia Shi s tím, že mnoho lidí věří, že na sebe nalezením mauzolea přivolali zlou kletbu.

Jenže svět na vesničany rychle zapomíná a věnuje se hlavně nalezeným sochám, které stráží hrobku čínského císaře Čchin Š´-chuang-tiho (260–210 př. n. l.).

Každý, kdo spatřil nehybné válečníky na vlastní oči, musí potvrdit, že skutečně vzbuzují posvátný respekt a hrůzu. Jednotlivé sochy, kterých je přes 8000, měří od 170 do 200 cm a každá je jiná – liší se ve výrazech tváře, ve zbroji i v mnoha dalších detailech.

Čekají uvnitř pasti?

Mauzoleum jako takové je samo o sobě velkou záhadou. Některé technologie, které byly na její stavbu použity, totiž v té době vůbec neměly být známé. Podle odhadů muselo na stavbě tohoto divu pracovat kolem 700 tisíc lidí, a to nejméně po dobu 40 let!

Dosud odkryté nálezy jsou navíc jen špičkou ledovce. Archeologové se totiž prozatím nedostali do samotné hrobky císaře a nikdo tak neví, co se v ní ukrývá. Důvod tohoto otálení není úplně zřejmý. Otevření hrobky brání čínská vláda, která hovoří o znesvěcení.

V některých kruzích se šeptá dokonce o prastaré kletbě, která by celou Čínu postihla, pokud by byla hrobka otevřena. Část badatelů pak poukazuje ještě na jednu překážku: tisíce let staré pasti, kterými je zřejmě krypta zabezpečena.