Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí… 

Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro mořský ekosystém, ale i pro celé lidstvo.

Mikroplasty: Neviditelní narušitelé oceánů

Mikroplasty, tedy plastové částice menší než 5 mm, se dnes vyskytují téměř všude – od mořských hlubin až po pitnou vodu. Pocházejí z rozkladu větších plastových odpadků, kosmetiky nebo textilního průmyslu.

Dlouho se o nich hovořilo hlavně v souvislosti s jejich vlivem na zdraví živočichů a lidí, ale nový výzkum ukazuje, že jejich dopad na fotosyntézu mořských organismů může být ještě závažnější, než se dříve myslelo.

Jak mikroplasty ohrožují fotosyntézu?

Vědci zjistili, že mikroplasty poškozují fotosyntetizující organismy několika způsoby. Zaprvé, vytvářejí v mořském prostředí jakýsi plastový zákal, který omezuje množství světla pronikajícího do vody.

Světlo je přitom pro fotosyntézu klíčové, protože rostliny a řasy ho využívají k přeměně oxidu uhličitého na kyslík. Druhým problémem je uvolňování toxických chemikálií.

Plasty obsahují různé příměsi, jako jsou změkčovadla nebo zpomalovače hoření, které se postupně uvolňují do vody.

Tyto látky mohou poškozovat buněčné struktury planktonu a dalších fotosyntetizujících organismů. Třetí hrozbou je přímý fyzický kontakt mikroplastů s planktonem.

Mikroskopické částice se mohou zachytit na povrchu buněk, narušit jejich membrány nebo dokonce bránit vstřebávání živin. Výsledkem je snížená produkce kyslíku, což může mít domino efekt na celý mořský ekosystém.

Globální dopad: Méně kyslíku, narušený uhlíkový cyklus

Vědci varují, že pokud se tento trend nezastaví, může dojít ke znatelnému snížení produkce kyslíku na Zemi.

Fytoplankton se podílí na tvorbě až 50 % celkového kyslíku v atmosféře, a pokud se jeho schopnost fotosyntézy oslabí, může to mít vážné dopady na vše živé.

Dalším důsledkem je narušení globálního uhlíkového cyklu. Fytoplankton absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a pomáhá ho ukládat v oceánech.

Pokud jeho populace začne klesat, může dojít k ještě rychlejšímu zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře a tím i k prohloubení klimatických změn.

Co s tím můžeme dělat?

Mikroplasty jsou dnes všudypřítomné, ale stále máme možnosti, jak jejich dopad zmírnit. Odborníci doporučují především snížení plastového odpadu, zlepšení technologií filtrace vody a vývoj biologicky rozložitelných alternativ.

Spotřebitelé mohou přispět omezením používání jednorázových plastů a podporou recyklace.