V departementu La Paz najdete jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Bolívie. Bývalé andské město Tiwanaku. Necelý kilometr od něj leží nejzáhadnější část – Pumapunku, v překladu Brána pumy.
Západobolivijský chrámový komplex objeví již španělští dobyvatelé. „Na jedné z plošin se tyčí mohutná brána a cosi jako okno,“ popíše nám, zřejmě jako první, jezuitský misionář Bernabé Cobo (1582–1657).
Od těch dob se v Pumapunku vystřídá nespočet archeologů. O moc víc toho dnes ale nevíme…
Přestěhujete 76 traktorů?
Základem stavby je obdélníková hliněná terasa o rozměrech přibližně 167 × 117 m, která má v rozích kamenné desky vážící asi 450 tun. To je váha odpovídající 31 stíhačkám F-35. Terasa hostí monolity z červeného pískovce a andezitu, což je magmatická žula vynikající svou tvrdostí.
Nejbližší naleziště tohoto pískovce je 15 kilometrů daleko – a pokud jde o andezit, tak dokonce přinejmenším 55 kilometrů.
To je pořádná štreka, zejména když zjistíme, že největší z monolitů se může pochlubit rozměry 871 × 517 × 107 cm a váhou 131 tun. A to v době, kdy je incká civilizace ještě na houbách.
To je jako stěhovat najednou 76 traktorů, kterým však musíte demontovat kola – tento výdobytek tu totiž ještě tou dobou není objeven!
Jak staré je toto místo?
O jaké době je řeč? Bavíme se o předinckém období. Jak hluboce předinckém? Ani v tom není jasno.
„Jde o jedno z nejstarších archeologických nalezišť na Zemi,“ nechá se slyšet rakouský archeolog Arthur Posnansky (1873–1946), který zkoumá Pumapunku v roce 1926. Jaký je jeho odhad? Že je staré až 15 000 let!
Moderní archeologové se nad tím ušklíbnou, jeho teze má však své příznivce i dnes. Americký archeolog Alexej Vranič (*1968) využije v roce 2002 uhlíkovou metodu. Rozdíl je značný, lokalitu datuje do let 536 až 600 n. l. Jenže i tady je zádrhel.
Bolivijští vědci jsou si jisti, že Pumapunku je minimálně o 2000 let starší než Tiwanaku. A pak datace nesedí.
Inženýři u vytržení
Kvádry jsou opracované tak pečlivě, že berou dech i dnešním inženýrům. Úzkostně dodržované úhly by mohly sloužit jako učebnice geometrie. Celý komplex, jehož účel je dodnes tajemstvím, vyžadoval sofistikované plánování hodné dnešních architektů.
Kameny spojují speciální svorky. Jde o nevídanou slitinu arsenu, niklu a bronzu. Komplex, který by bylo náročné vztyčit i s dnešními technologiemi, nám toho moc neprozradí. Jeho tvůrci neznali písmo.
Některé ikonické bloky ve tvaru písmene H navíc jeví známky nedokončenosti. Archeologové z většiny uznávají teorii, že gigantické bloky dopravila na místo ohromná masa lidí za pomoci ramp, šikmých plošin a lan vyrobených z kůže lam.
Kam tato civilizace, která předběhla svou dobu, zmizela? Nevíme. Indicie ukazují, že Pumapunku pokořila živelná katastrofa. Ale kdo ví?
