Na jednom z 3000 m vysokých vrcholků v chilské poušti Atacama se tyčí 74 metrů vysoká ocelová konstrukce. Do pár let se z ní stane největší optický dalekohled světa s průměrem hlavního zrcadla přes 39 metrů.
Málokdo dostal k Vánocům 2023 sofistikovanější dárek než Extrémně velký dalekohled (ELT). Před koncem roku vyslala Evropská jižní observatoř (ESO) na 10 000 km dlouhou cestu z Francie do Chile prvních 18 šestiúhelníkových segmentů stříbřeného skla.
Až jich v cílové destinaci, na vrcholku chilské hory Cerro Armazones, bude všech 798, stanou se součástí primárního zrcadla ELT, s průměrem 39,3 m největšího dalekohledu pro viditelné a infračervené světlo na světě.
Pro ESO, o jejíž projekt se jedná, jde o troufale ambiciózní úkol. Celá mozaika musí dohromady tvořit dokonalou parabolu s přesností na několik desítek nanometrů.
Toho francouzský výrobce optických systémů Safran Reosc docílil svazkem pozitivně nabitých iontů, zametající povrch a odstraňující nerovnosti atom po atomu.
![ELT je z 50 % kompletní a provoz by měl zahájit do roku 2029. FOTO: G. Hüdepohl/ESO / Creative Commons / CC BY 4.0](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/04/almost-dome-elt-huedepohl-aug2023-drone1-768x512.jpg)
Válka titánů
Podobné gigantické optické dalekohledy, zkoumající vesmír ze Země, rostou i na dalších místech. Ve výstavbě je 25metrový Velký Magellanův dalekohled v Chile nebo Třicetimetrový dalekohled na Havaji. Proč na velikosti zrcadla vůbec tak záleží?
Velikost optiky vědci často přirovnávají ke kbelíkům a světlo ke kapkám deště. K tomu, abychom mohli pozorovat opravdu vzdálené vesmírné objekty, jejichž světlo k nám dopadá jen v omezené míře, potřebujeme zkrátka pořádný kýbl.
![Porovnání velikostí ELT a dalších optických dalekohledů. FOTO: ESO / Creative Commons / CC BY 4.0](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2024/04/size-comparison-between-the-e-elt-and-other-telescope-domes-768x145.jpg)
Krom toho velká zrcadla umožňují také vidět jemné detaily a přesněji měřit vzdálenost mezi dvěma blízkými objekty.
Očekává se, že velké optické teleskopy společně osvětlí epochu, ve které před více než 12 miliardami let zazářily první hvězdy, prozkoumají atmosféry exoplanet a odhalí exotickou fyziku supermasivních černých děr v centru Mléčné dráhy i vzdálených galaxií.
Pomocí přístrojů zvaných spektrografy dokážou detekovat chemické složení starobylých galaxiích a atmosfér exoplanet. „Právě tyto dalekohledy pravděpodobně najdou život ve vesmíru,“ uvedl americký astrofyzik John Mulchaey.