Věda

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Myší pištění se podobá tryskovému motoru!

Myši, krysy a mnoho dalších hlodavců používá při namlouvání nebo při vymezování teritoria ultrazvuk, který je pro lidské ucho neslyšitelný. Nový výzkum ukázal, že tyto zvuky vytváří speciální mechanismus.

Vědci dosud nevěděli, jakým způsobem jsou myši schopny ultrazvuk vytvářet. Mezinárodní tým vědců pod vedením biologa Coena Elemanse ze Syddansk Universitet v jihodánském Odense nyní odhalil, že myši používají při „zpěvu“ obdobný mechanismus jako proudové motory.
„Myši vytvářejí ultrazvuk takovým způsobem, který jsme nikdy předtím u žádného zvířete neviděli,“ řekla spoluautorka studie Elena Mahrtová z Washington State University.

Dosavadní teorie neplatí
Dříve se mělo za to, že myši milostné a teritoriální písně vytvářejí tak, že nutí vzduch procházet přes dva zúžené otvory v hrtanu. Podobně, jako uniká pára z varné konvice.
Podle druhého vysvětlení je ultrazvuk výsledkem rezonance způsobené vibracemi hlasivek. Nyní se ukázalo, že obě hypotézy jsou chybné.
Použití vysokorychlostní kamery, která zachytí 100 000 snímků za sekundu, ukázalo, že hlasivky jsou během ultravysokého pištění zcela v klidu. Místo toho myši usměrňují tenký proud vzduchu z průdušnice proti stěně hrtanu, kde se odráží a rezonuje. Výsledkem je ultrazvuková píšťalka produkující vysokofrekvenční pískavý zvuk.
„Je zajímavé, že tento mechanismus vytváření zvuku je znám u aplikací nadzvukového proudění, jako je vzlet a přistání s proudovými motory, nebo vysokorychlostní podzvukové proudění například u trysek pro rychlé chlazení elektrických komponentů a turbín,“ uvedl Anurag Agarwal spoluautor studie a vedoucí Aero-akustických laboratořích na University of Cambridge.

Nemusejí to být jen myši
Podle Elemanse se zdá pravděpodobné, že ultrazvuk používá pro komunikaci více hlodavců. Je dokonce možné, že tento mechanismus používají například i netopýři při echolokaci. „I když byly myši studovány tak intenzivně, mají stále nějaké cool triky v rukávu,“ říká s nadsázkou Elemans.
Čím více budeme vědět o tom, jak vytvářejí své sociální zvuky, tím snazší bude pochopit, co se děje v mozcích myší, které mají stejnou genetickou mutaci jako lidé s řečovými nebo sociálními poruchami. Nové poznatky by mohly přispět k rozvoji účinnějších zvířecích modelů pro studium poruch lidské řeči, jako je například koktání.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Semtex je víc než samopal či facky

Věda25.9.2018

Češi s protinožci šlechtí odolnější traviny!

Věda21.9.2018

Do jakého typu opilosti patříte?

Věda18.9.2018

Až Slunce naposledy vydechne…

Věda14.9.2018

Kvůli dopravním emisím hloupneme!

Věda11.9.2018

Mechaničtí muzikanti

Věda10.9.2018

Krása starých veteránů!

Věda7.9.2018

Kuks láká na neřesti i ctnosti

Věda4.9.2018

Nevyčerpatelný zdroj energie? Odpad!

Věda31.8.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies