V lidovém vyprávění najdeme příběhy o obtížně zranitelných osobách, nazývaných fexti. Tím měl být i švédský loupežník Oront žijící v 17. století, jehož prý zastavila až očarovaná kulka. Může se toto zdánlivě smyšlené vyprávění zakládat na realitě?
Skupina Čechů se nocí opatrně blíží k hradu jižně od Doks. Hrad Houska se má po skončení krvavé třicetileté války (1618–1648) stát úkrytem loupeživých Švédů. Zběhlí vojáci v okolí okrádají bohaté kupce, ale i chudé vesničany a bez slitování vraždí. Nevítanému zájmu bandy neunikne ani nedaleké město Mělník.
Proto prý zdejší konšelé vypíší na hlavu velitele švédských lupičů Oronta vysokou finanční odměnu. Jenže zlikvidovat bývalého vojáka nelze snadno. Švéd má totiž patřit mezi osoby, jež nejde zranit obyčejnou kovovou zbraní, nebo kulkou! Má jít o jednoho z fextů, kteří se mají v Čechách 17.
století objevovat jako „houby po dešti“.Může na tvrzení o jejich existenci být pověstné zrnko pravdy?
Ochraňovala ho černá magie?
Výstřely z pušek prý nemají na Oronta žádný vliv, ten se jim jen směje. Patří mezi odolné jedince, pro které vzniká označení z německého slova kugelfest (neprůstřelný, kulím odolný – pozn. red.). Většina lidí z Mělnicka a Křivoklátska má řádění lapků již dost. Ve Střezivojicích se údajně najde několik odvážných mužů. Má jít o skupinu vedenou myslivcem Jirandou a jeho kamarádem Mazancem.
Jiranda se předtím radí se svou babičkou. Ta mu řekne, ať si o půlnoci za novoluní v kovárně nechá odlít speciální kule do pušky.
Mohly tyto střely zlomit moc černé magie, která prý měla chránit švédského vraha?
Konec krutého Švéda!
Skupina odvážlivců si prý s sebou bere silné provazy a během noci se schovají v kovárně poblíž Housky. Když spatří stoupající kouř z komína, vyšplhají na hradní půdu.
„Tady pak vyndali ze střechy jeden šindel a otvorem Jiranda prostrčil pušku s očarovanou kulí v hlavni…Sotva se rozednilo, vzkřikl Mazanec: „Oronte, Oronte, jdeme si pro Tebe!“ Rozespalý důstojník vyhlédl z okna,“ uvádí český spisovatel Jan Bauer (*1945) v knize Krvavé příběhy z Hradů a zámků. Poté prý Oront začne vesničanům vyhrožuje krutou smrtí.
Avšak léčka vyjde, Jiranda Švéda trefí očarovanou střelou do hlavy a ten je na místě mrtev! Zbytek bandy pak muži pochytají a svázané přivedou do Mělníka.
Kromě odměny si vyslouží i vděčnost lidí z okolí.Jde jen o „pohádku pro dospělé“?
Existuje dokonalá regenerace těla?
Příběhy o fextech často najdeme ve středoevropském (zejména v českém) prostředí od 17. až do konce 19. století. Jedná se o vymyšlené historky, motivované touhou po nezranitelnosti? Některé indicie svědčí o opaku. Část plazů, například ještěrky, disponují přímo neuvěřitelnou regenerací. Může se něco podobného objevit i u lidí?
Tým expertů pod vedením americké profesorky Ellen Heber-Katz zjistil, že u živočichů, kteří mají téměř neomezenou schopnost regenerace, se nevyskytuje gen p21. Tím disponuje většina savců, včetně lidí. Jeho hlavní funkcí je zřejmě zastavení růstu nádorů. Mohla by nám po zablokování genu p21 dorůst i useknutá ruka, nebo se zahojit menší zranění po výstřelu?
Je snad možné, že by tento gen měli někteří lidé neaktivní, a proto je mohla zabít jen speciální – tříštivá, nebo skleněná střela?Nebo bylo vše zcela jinak?
Facebook
Twitter
RSS