Generál Bonaparte se vypotácí z královské hrobky v egyptské Gíze. Jeho vytřeštěné oči a smrtelně bledá tvář nenechávají nikoho na pochybách, že musel prožít něco strašného. Alespoň tak to líčí populární příběh o Napoleonově návštěvě Cheopsovy pyramidy. Zakládá se tato historka na pravdě?

Ctižádostivého Korsičana Napoleona Bonaparta (1769 – 1821) zná dnes celý svět. Muž, který si podmanil téměř celou Evropu, dodnes jitří fantazii romanopisců. Život slavného císaře navíc obklopují nesčetná tajemství.

Jedno z nich se týká období, kdy byl Napoleon „pouhým“ generálem a o císařském titulu si mohl nechat jenom zdát. V letech 1798 -1801 uskutečnil tažení do Egypta, kterým chtěli Francouzi položit základ impéria, jež by konkurovalo britské koloniální velmoci.

A právě v této době mělo dojít také k jednomu z nejzáhadnějších prožitků ve vojevůdcově životě. Co Napoleon spatřil během své údajné návštěvy Velké pyramidy v Gíze?

Zděšený vojevůdce

Podle legendy se Korsičan nechá úzkým tunelem zavést do Cheopsovy pyramidy, nad níž dodnes žasnou zástupy vědců i laiků.

Společně se svými průvodci stane v takzvané Králově komoře.  Místnost, která měří deset metrů na délku a pět metrů na šířku sice neobsahuje žádné poklady, avšak Napoleona přesto uchvátí. „Nechte mě prosím o samotě,“ vyzve své společníky.

Co prý následuje po vyslyšení jeho prosby? Generál údajně tráví v Králově komoře několik desítek minut. Když vychází z pyramidy, v jeho očích se zračí hrůza. Celý se chvěje a jeho tvář je bledá jako prostěradlo.

„Co jste tam spatřil?“ odváží se Napoleona zeptat jeden z důstojníků. Jeho velitel jen zavrtí hlavou. „Nikomu o mé návštěvě pyramidy neříkejte,“ zachraplá nakonec. Generálovi společníci jsou z chování svého nadřízeného zmateni. Co tak strašeného asi v útrobách hrobky zažil, že to nechce nikomu prozradit?

Mlčí až do konce života?

Když v roce 1821 Napoleon umírá ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena, vypadá to, že tajemství svého pobytu v pyramidě vyzradí svému nejbližšímu příteli. V poslední chvíli si to však rozmyslí. „Nemá to smysl, stejně byste mi nevěřil,“ mávne nakonec rukou.

Odnáší si tak pravdu o návštěvě Cheopsovy stavby do hrobu. Mohl v pyramidě uzřít svou budoucnost, jak si mysli někteří záhadologové?

Vymyšlená historka?

Mnoho historiků se domnívá, že Napoleonova návštěva Cheopsovy hrobky je pouhou legendou.

Svou argumentaci přitom opírají o svědectví muže ze všech nejpovolanějšího – Bonapartova osobního sekretáře Luise Antoina Fauveleta de Bourienne (1769 – 1834), který ve své knize Vzpomínky na Napoleona Bonaparta důrazně popírá, že by budoucí císař do Velké pyramidy vkročil.

Napoleon prý vyslal na průzkum pyramid jiné, aby mu vylíčili, co spatřili. „Informovali ho, že tam není nic k vidění,“ vysvětluje Bourienne, proč se generál neobtěžoval s prohlídkou hrobky. Opravdu by se proslulý vojevůdce spokojil jen se svědectvími druhých?

Není vyloučeno, že tajemník jenom plnil Napoleonovo přání, aby o jeho návštěvě Velké pyramidy všichni pomlčeli. Pokud by však historka byla skutečně smyšlená, kdo stojí u jejího zrodu?

Mnozí badatelé ukazují obviňující prstem na skotského spisovatele Waltera Scotta (1771 – 1832), který si prý Napoleonův život a osobnost značně přibarvil.

Například přišel s tvrzením, že Napoleon cítil sympatie k islámu, což současní historikové považují za velice nepravděpodobné.