V létě roku 1856 objeví dělníci z lomu v jeskyni Kleine Feldhofer Grotte v Německu části lidské kostry i podivně vypadající lebku. Tehdy ještě netuší, že jde o naše blízké příbuzné, kteří vyhynuli před asi 40 000 lety.

Teď už o nich víme hodně. Ale jedna otázka zůstává: co stojí za jejich zánikem?

Neandertálci nám byli bližší, než bychom si mohli myslet. Tito raní lidští příbuzní mají pokročilé komunikační schopnosti, vyrábějí sofistikované nástroje, vytvářejí primitivní umění a pohřbívají své mrtvé.

Mezi mozky Homo sapiens a neandertálců jsou však přesto rozdíly: moderní lidé mají více neuronů v oblastech klíčových pro komplexní myšlení a jejich nervové spoje jsou hustší.

To jim pravděpodobně umožňuje rychlejší a efektivnější myšlení. Oproti neandertálcům tak mohou mít výhodu v lovu a shánění potravy.

Tyto rozdíly nicméně nebrání blízkým vztahům – Homo sapiens se s neandertálci svého času i kříží, takže máme v genomu stopy neandertálské DNA. Mohlo to přispět k tomu, že zhruba před 40 000 až 37 000 lety vyhynuli?

Křížení jako klíč k úspěchu?

Někteří vědci se domnívají, že neandertálci nebyli zcela „vyhubeni“, ale že jejich populace byla postupně asimilována moderními lidmi díky mezidruhovému křížení. To mohlo postupně vést k jejich „vymizení“ jako samostatného druhu.

V této souvislosti je zajímavé zmínit výsledky některých novějších studií, které tvrdí, že pouze ti moderní lidé, kteří se kříží s neandertálci, pokračují v úspěšném vývoji, zatímco jiné pokrevní linie vymírají.

Neandertálské geny nás totiž později ochrání před nemocemi, se kterými jsme se dříve nesetkali.

„Získání neandertálské DNA mohlo být velmi důležité, protože poskytlo potomkům homo sapiens lepší adaptační schopnosti a vylepšení jejich imunitního systému po opuštění Afriky, kde jsme se vyvinuli. Neandertálci žili a vyvíjeli se mimo ni,“ vysvětlují vědci.

A jaké jsou další nejznámější a nejuznávanější teorie ohledně konce neandertálců? Jedna z nich říká, že těsně před vyhynutím jsou jejich populace vytlačeny ze svých teritorií a izolace v malých skupinách nezajistí dostatečnou genetickou rozmanitost.

Hlad a osamělost

Neandertálci následkem příbuzenského křížení mohou tehdy získat řadu problematických mutací, způsobujících různě závažné zdravotní problémy. A zatímco jejich populace se vytrácí, moderních lidí utěšeně přibývá.

Spekuluje se rovněž o možnosti, že sehrají přímou roli ve vyhynutí neandertálců prostřednictvím nemocí nebo válek. A ve hře může být také klima.

Přestože se neandertálci dokážou mnohokrát přizpůsobit drsnému klimatu, může být jedním z faktorů, které nepřímo přispějí k jejich zániku. Podepíše se totiž na úbytku mnoha zvířat, která slouží těmto homininům jako hlavní potrava.

Mnozí experti se však shodují v tom, že otázka na důvod vyhynutí neandertálců nemůže mít jednu univerzální zastřešující odpověď, protože neandertálci jako celek  neměli jeden jediný sdílený osud.