Mezi Východem a Západem na konci 70. let minulého století přetrvává velké napětí. V Německé demokratické republice panuje názor, že je jejich země v neustálém ohrožení a NATO může zaútočit v podstatě kdykoliv.

Z toho důvodu východní Němci v letech 1978–1983 vybudují v lesích u Prendenu severovýchodně od Berlína protiatomový kryt, který je dnes známý jako Honeckerův bunkr…Jméno získal podle tehdejšího komunistického vůdce NDR Ericha Honeckera (1912–1994).

S moderní kuchyní

Rozsáhlý opevněný komplex vyrůstá nedaleko bydliště východoněmeckých pohlavárů. Na jeho stavbu padne téměř 85 000 tun betonu. Hotový bunkr má 3 patra, 300 místností a po dobu 14 dní v něm může najednou přežívat zhruba 400 osob.

Je vybaven vlastní studnou s vodovodem, rozvodnou centrálou, klimatizací… V jeho útrobách nechybí ani moderně vybavená kuchyně a zasedací sál, určený pro porady.

Díky silným betonovým zdem by měl ochránit vrcholné politiky NDR před výbuchem jaderné bomby zhruba 80krát silnější, než byla ta, kterou Američané v srpnu 1945 svrhli na japonskou Hirošimu.

Nevědí, co střeží

Výstavba podzemního krytu u Prendenu údajně spolykala přibližně stejnou sumu peněz jako berlínský Palác republiky, ve kterém sídlil parlament NDR. A i když získal jméno po Honeckerovi, generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa v něm strávil všehovšudy asi jen dvě hodiny (podle jiných pouze 15 minut), když si ho prohlížel krátce po dokončení.

Bunkr začal fungovat v prosinci 1983, a to v režimu přísného utajení. O jeho existenci neměla většina východních Němců tušení. A co se nachází za masou betonu, mohou jen hádat i ozbrojení muži, kteří ho střeží.

Nájezdy vandalů

Po znovusjednocení Německa v říjnu 1990 převezme kontrolu nad Honeckerovým bunkrem německá armáda. O tři roky později je celý objekt uzavřen, nicméně kvůli nedostatečnému zajištění se stává oblíbeným cílem vandalů, zlodějů i nenechavců.

V létě 2008 badatelé získávají od úřadů potřebná povolení a na tři měsíce se kryt oficiálně otevírá pro turisty. Podívat se do něj přijde na 20 000 zvědavců.

Na podzim téhož roku pak jsou všechny přístupy do Honeckerova bunkru zabetonovány a celý objekt zůstává veřejnosti nepřístupný dodnes.