Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou.

Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada. Přinášíme ty nejzajímavější z nich. Co vrtá hlavou historikům i milovníkům záhad?

Před branou Domus Area, soukromé rezidence římského císaře Nerona (37–68), se tlačí dav několika desítek lidí, kteří hází kameny na pretoriány chránící dům a vykřikují podivná hesla o příchodu Spasitele.

Na terase se objeví císařův rádce a dává pokyn k rozehnání davu. Náhle ale zpozorní. Nad vzdálenými domy spatří hustý černý kouř a poryv větru k němu donese štiplavý pach věštící hroznou katastrofu. Po celém Římě začínají znít zvony.

V ulicích pobíhají lidé s vědry, aby před obrovským požárem, který vypukl ve čtvrti obchodníků nedaleko Circa Maxima, zachránili co nejvíc domů. Jenže zkrotit živel se podaří až po několika dnech.

Císař obviňuje z jeho založení některou z mnoha křesťanských skupin, které v Římě působí, někteří pozdější kronikáři ale dávají vinu přímo císaři. Kde je pravda?

Kdo rozpoutal požár?

Část badatelů poukazuje na to, že Nero Věčné město miloval nade vše a jeho rozkvětu věnoval příliš mnoho úsilí, než aby vše jen tak zničil.

Pravdou je, že doba jeho vlády byla obdobím, během kterého se v Římě poprvé začínají vážněji projevovat nejstarší křesťané.

Ti zde pořádají tajné schůzky, ale i veřejná setkání, na nichž opakovaně zpochybňují nejen římské tradiční náboženství, ale také způsob vládnutí. Právě křesťanští fanatici prý mohli stát i za požárem.

„Je velmi nepravděpodobné, že by onen požár byl výsledkem náhody. Očekávání, která vzbuzovalo proroctví, byla mezi lidmi tak veliká, že to musel být úmyslný čin,“ myslí si německý autor studie o vzniku požáru Gerhard Baudy (*1950).

Zabije vlastní matku!

Požár Říma je ovšem jen jedním z mnoha hrůzných činů přisuzovaných Neronovi. Císař prý nechával mučit nevinné lidi a neštítil se ani vraždění svých rodinných příslušníků!

Jeho vlastní matka byla zavražděna na jeho příkaz poté, co proti němu několikrát vystoupila. Nakolik jsou ale zprávy o Neronově krutovládě oprávněné, je velkou otázkou. Kronikáři, z jejichž děl dnes informace čerpáme, byli podle moderních odborníků zaujatí.

Stáli totiž na straně římské aristokracie, která se Nerona snažila svrhnout a nastolit demokracii, ve které by vládla obchodní smetánka.