Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou.

Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada. Přinášíme ty nejzajímavější z nich. Co vrtá hlavou historikům i milovníkům záhad?

Při výčtu těch největších záhad antického Říma samozřejmě nesmí chybět zastavení u úchvatných a novátorských technologií, které obyvatelé této civilizace používali. Ty nejzajímavější přitom najdeme ve stavitelství, kterým byli Římané skutečně proslulí.

V tomto případě je řeč hlavně o betonu, jenž byl dlouho považován za vynález moderní doby. Jenže pak se ukázalo, že římský Pantheon, vznikající od roku 27 př. n. l., je postavený právě z betonu, což dosavadní teorie obrátilo naruby.

Stavbu tvoří hlavně obrovská aula zakrytá betonovou kupolí o průměru 43 metrů, která je největší starověkou kupolí na světě! Je neuvěřitelné, že toto úchvatně propracované betonářské dílo vydrželo stát přes dva tisíce let.

Oním tajemstvím, které z římského betonu dělá takový zázrak, má být podle objevu z roku 2014 sopečný popel, který drží beton pohromadě. Jak ale Římané přišli na výrobní technologii, kterou jsme my poznali až o tisíce let později?

Záhada ozubených kol

Kapitola sama pro sebe je i tzv. mechanismus z Antikythéry – zvláštní soustava ozubených kol, číselníků, ručiček a dřeveno-měděné schránky objevená ve vraku římské lodi potopené zřejmě v roce 67 př. n. l.

„Mechanismus vykazuje známky vysoce přesného obrábění, které bylo považováno za technologii objevenou až v 19. století,“ vysvětluje kanadský publicista William J. Prest.  Šlo o jediný přístroj svého druhu, nebo se jich v antickém Římě pohybovalo víc? To prozatím nevíme, stejně jako není jasné, k jakým účelům byl stvořen.

Oheň, který hoří věčně

Dozajista tajemným fenoménem je i tzv. věčný oheň. Existence lamp, které vydrží hořet nekonečně dlouho, je spojená s celou řadou starověkých kultur – Egyptem, Řeckem a v neposlední řadě právě s Římem.

Věčné ohně údajně svítily před řadou římských chrámů a traduje se, že archeologové dodnes nachází v hrobkách rozsvícené pochodně. Mezi místa, kde tyto věčné ohně zářily, patřil Jupiterův chrám nebo vůbec nejslavnější Vestin chrám v Římě.

„Symbolizoval ochranu Říma a byl ochraňován šesti pannami, mladými ženami z patricijských rodin,“ vysvětlují američtí autoři publikace o prastarých tradicích James F. Lewis a William G. Travis.  Jak tyto ohně fungovaly?