Ačkoli by se mohlo zdát, že o antických civilizacích víme prakticky všechno a že už nás nemůže nic překvapit, opak je pravdou.

Stačí pohlédnout do dějin starověkého Říma, abychom zjistili, že nevyjasněných otázek, které s ním souvisejí, je stále celá řada. Přinášíme ty nejzajímavější z nich. Co vrtá hlavou historikům i milovníkům záhad?

Patrně nejstarší tradované pozorování UFO nad starověkým Římem pochází z roku 222 př. n. l. Dvojice tehdejších římských konzulů právě oslavuje neznámý úspěch na terase vily jednoho z nich.

Kolem půlnoci náhle zpozorní, když spatří záblesk bílého světla následovaný dalším mnohem silnějším.

„Silné světlo, jakoby denní, o půlnoci následovala trojice měsíců objevivší se ve třetinách oblohy,“ popisuje tajemnou událost římský spisovatel Julius Obsequens (žil ve 4. století). Dodnes není jasné, co byly tyto podivné měsíce zač. Šlo snad o létající talíře, jak věří mnoho dnešních záhadologů?

Pozorování bylo několik

Pozorování UFO bylo v antickém Římě častější, než by se mohlo zdát. Podobná událost jako ta z roku 222 př. n. l. následovala jen o osm let později.

Tehdy spatří svědci, jak nebe plane podivným ohněm, a následně také prazvláštní disky připomínající lodě nad městy Arpi a Capua v současné jižní Itálii. Šlo opravdu o návštěvníky z kosmu? A výčet podivuhodných případů výše uvedeným rozhodně nekončí.

Český záhadolog Věnceslav Patrovský (1926–2000) se ve své knize o UFO zmiňuje o případu z roku 75 našeho letopočtu.

„V roce 75 za konsulů Martia a Sexta Julia bylo vidět kámen, jak se valí ze skály, vyskočil do vzduchu, kde zůstal nějakou dobu stát, než dopadl na zem,“ píše.

UFO na freskách

Někteří současní badatelé se pozastavují nad dalšími náznaky toho, že antický Řím možná znal návštěvníky z kosmu.

V údolí Val Camonica v severoitalské Lombardii byly kupříkladu nalezeny tisíce let staré skalní kresby, na kterých jsou zobrazeny mimo jiné i zvláštní konstrukce a podivné bytosti v něčem, co připomíná helmy.

A fresky zobrazující útvary podobné raketám a vesmírným modulům se našly i v některých archeologických oblastech a dnes se za nimi lze vypravit do muzeí.

Český záhadolog Libor Čermák (*1978) se pozastavuje také nad vybavením římských vojáků či nad legendárními nebeskými štíty. „Nebeské štíty, tedy zbroj, která byla považována za božský či nebeský dar. Údajně jich bylo dvanáct a měly spadnout z nebe,“ píše badatel.