Alchymie je často spojována s představou, že se jí věnují pouze muži. Přesto známe i několik žen, které tento tajemný obor fascinuje.

Dvě z nejznámějších alchymistek 16. století jsou Isabella Corteseová (asi 1561-?) a Anna Maria Zieglerinová (asi 1550–1575). Dostala se právě druhá zmíněná na stopu největších alchymistických tajemství?

O významu zmíněných alchymistek nemůže být pochyb…Zatímco Corteseová je jednou z mála učenkyní, která si v tomto období nechává vytisknout svou vlastní knihu, Zieglerinová se angažuje v alchymistické činnosti na dvoře vévody Julia z Braunschweigu-Wolfenbüttelu (1528–1589) a je také autorkou různých pamfletů.

Ačkoli alchymistky v 16. století existují, mnohé z nich se neoznačují za alchymistky, což komplikuje určení skutečného rozsahu ženské účasti v tomto oboru. Co dnes víme alespoň o těchto dvou tajemných ženách historie?

Těžký život

Anna Maria Zieglerinová, jejíž životní příběh je plný záhad, alchymistických experimentů a tragických osudů, se narodila kolem roku 1550 v německém Pillnitzu.

Její narození je neobvyklé – přichází na svět předčasně a je prý zabalena do kůže z ženského těla, která je natřena balzámem. V této kůži zůstává celých dvanáct týdnů, dokud její tělo plně nedozraje.

Její rodiče patří k nižší šlechtě, a proto tráví dětství na dvoře saského kurfiřta Augusta (1526–1589). Ačkoli má údajně chatrné zdraví, tuto svou slabost nepovažuje za překážku. Matka se ji pokouší provdat, ale Anna se vzpírá.

Po jednom nešťastném incidentu, kdy ji rozhněvaný nápadník znásilní, otěhotní a dítě tajně porodí. Krutě ho však zabalí do lněného plátna a hodí do vody. Ani dvě její manželství, kterými si prochází, nejsou šťastná.

Hledání kamene mudrců

V roce 1566 se Zieglerinová a její druhý manžel Schombach setkávají s alchymistou Philippem Sömmeringem (asi 1535–1575) na dvoře vévody Johanna Friedricha (1503–1554).

Všichni tři později prchají do Eschwege, kde Sömmering začíná pracovat na dvoře zmíněného vévody Julia z Braunschweigu-Wolfenbüttelu.

Zieglerinová a Schombach začínají pracovat po jeho boku mimo jiné proto, aby vytvořili legendární kámen mudrců – substanci, která má proměnit běžné kovy ve zlato a zajistit věčný život. Mohlo se jim to podařit?

Dopisy alchymistky odhalují, že je zcela zapojena do pokusů a věnuje se výzkumu tzv. „lví krve“ – zlatého oleje, který má schopnost léčit, vytvářet drahé kameny a sloužit jako základ pro kámen mudrců.

Kromě toho se Zieglerinová snaží vytvořit lidský život prostřednictvím alchymistických procesů, věří, že její lví krev urychlí těhotenství a vytvoří zralý plod během několika týdnů.

Smyšlený hrabě

Aby si zajistila důvěryhodnost, vytváří si alchymistka fiktivního hraběte Carla von Oettingen, údajného syna slavného alchymisty Paracelsa (1493–1541).

Tento smyšlený hrabě jí má pomoci získat důvěru vévody Julia a jejího učitele Sömmeringa. Hrabě má podle jejího příběhu předat Zieglerinové prášek, který dokáže přeměnit olovo ve zlato.

Nicméně, když Zieglerinová, Schombach a Sömmering nejsou schopni vévodovi dodat slíbený kámen mudrců, situace se obrací proti nim.

V roce 1574 jsou všichni tři zatčeni a obviněni z několika zločinů včetně vraždy kurýra, pokusu o otravu vévodkyně Hedviky a dalších. Po krutém mučení jsou Sömmering a Schombach opakovaně páleni rozžhavenými kleštěmi a následně krutým způsobem popraveni.

Byl skutečným důvodem jejich neúspěch při hledání kamene mudrců? A byla nakonec Anna pouhou podvodnicí, nebo skutečně ovládala taje alchymistického řemesla?