Historie

Nešťastný konec Aztéků: Považovali indiáni Cortése za ztělesnění boha?

Nešťastný konec Aztéků: Považovali indiáni Cortése za ztělesnění boha?

Drobné kapky deště se snášejí na ruiny kdysi skvostného Tenochtitlánu. Města, jež bylo právem považováno za chloubu aztécké civilizace. O to více je tragický jeho konec. Slavnou metropoli, kterou na počátku 16. století obývá více než 300 000 lidí, nechá roku 1521 srovnat se zemí španělský kolonizátor Hernán Cortés. Všechny velkolepé paláce a chrámy strhne, obyvatele vyžene a posledního aztéckého krále oběsí a jeho ostatky spálí na prach.

Aztékové věřili, že rozkvět jejich města mají na svědomí bohové a proto jim neváhali obětovat tisíce lidí.

Století krvavých bojů

Krajinou kolem jezera Texcoco se rozléhá řev aztéckých bojovníků. Na zemi se povalují desítky zmrzačených těl, válečná vřava ale neutichá. Celé jedno století jsou Aztékové nuceni válčit se svými sousedy, než roku 1428 porazí kruté Tepaneky z Azcapotzalka a stanou se vládci celé oblasti kolem tamního jezera. Je to prvopočátek jejich oslňující slávy. Král Itzcóatl nechává na oslavu svého triumfu vystavět v Tenochtitlánu několik nových nádherných chrámů. Výborná vojenská organizace spolu s obratnou diplomacií umožní tamním vládcům porobit si sousední kmeny a zároveň zvelebit hlavní město. „V Tenochtitlánu byly vybudovány umně rozplánované obvody, náměstí, trhy, silnice, kanály a sady,“ píše Kondratov. Aztéčtí umělci projevují svou tvůrčí sílu téměř ve všech odvětvích, a co se týče znalostí v oboru vědy a techniky jsou zdejší obyvatelé doslova nepřekonatelní.

Ani nesmírné bohatství, které Aztékové za léta vlády nastřádali, jejich říši nespasilo.

Hradby zbrocené krví

Aztékové věří, že rozkvět jejich města mají na svědomí Bohové a proto jim také neváhají obětovat tisíce lidí. Většinou zabíjí válečné zajatce, jejichž maso pak následně sami pojídají. „Kanibalismus pro ně byl prostředkem komunikace mezi člověkem a bohem, který se vtělil do oběti,“ míní odborníci. Ani touha přiblížit se Bohům a ani nesmírné bohatství, jež Aztékové za léta vlády nastřádají, ale jejich říši nespasí. Už v roce 1521 vtrhnou na území Tenochtitlánu španělští kolonizátoři v čele Hernánem Cortésem a město kompletně zničí. Všechny paláce a chrámy spálí, tamní obyvatele zmasakrují a posledního aztéckého krále nechají mučit. Doufají totiž, že jim prozradí, kde skrývá své cenné poklady. Když odmítne, oběsí ho a jeho ostatky spálí na prach.

Po vpádu španělských kolonizátorů lehlo město popelem. Ta tam byla jeho někdejší sláva.
(Foto: shutterstock.com, pinterest.com)

Více z Historie

Nejkrutější zima novověku? Ptáci umrzali za letu!

Historie8.4.2020

Rok bez Slunce: Tma a zima odstartovaly epidemii cholery

Historie3.4.2020

Kdo udělal z Napoleona prcka?

Historie1.4.2020

Tunguská událost: Mohlo jít o experiment Nikoly Tesly?

Historie27.3.2020

Město pod skalou: Založili Monemvasii uprchlíci před Slovany?

Historie25.3.2020

Konec řádu Templářů: Nechal je král vyvraždit kvůli majetku?

Historie20.3.2020

Americký kolos málem potopilo jediné letadlo

Historie18.3.2020

Světový unikát: V Kutné Hoře objevili obrovské morové pohřebiště

Historie13.3.2020

Svátek Las Fallas: Španělé pálí neoblíbené politiky

Historie11.3.2020
Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat