Nic nechápající pasažéři se shromažďují na palubě lodi. „Je to určitě jenom nějaké cvičení,“ šeptají si urozené dámy, když je posádka usazuje do záchranných člunů. Zástupce tisku William T. Stead je však v tváři bledý jako prostěradlo.

Proč se jen nechal vylákat na tuto plavbu? Copak ho již věčnost nepronásledoval strach z utonutí?

Ztroskotání zámořské lodi Titanic je dodnes považováno za jedno z největších námořních neštěstí.

Při první a zároveň poslední plavbě neblaze proslulého parníku přišly o život stovky cestujících i členů posádky.  Mezi nimi byl i britský novinář William Thomas Stead (1849 – 1912). Přitom ho všechno varovalo před tím, aby na loď nastoupil. Proč ignoroval všechny výstrahy osudu?

Neblahá varování

Williama T. Steada pronásleduje předtucha, že nalezne smrt v mořské propasti. Roku 1886 navíc zveřejňuje příběh o obrovské transatlantické lodi, z níž se takřka nikdo nezachránil. Neklid ho ovládá dál.

Zřejmě to ho roku 1892 přivede na návštěvu k proslulé chiromantce (pozn. chiromantie je věštecká metoda, která vykládá osud z dlaně) madam Teresine. Ta mu prý sdělí, že zemře v šedesáti třech letech a varovným hlasem dodá:

„Nebezpečný pro vás bude duben roku 1912.“ Jak se asi novináři žilo s touto neblahou věštbou? Zřejmě nepříliš dobře, neboť v září roku 1911 vyhledá nervózní Stead další proslulou jasnovidku madam de Kerlor. Ta mu údajně řekne následující:

„Nevidím nic víc než obraz gigantické černé lodi, která nedorazí do přístavu.“ Naplní se tyto zlověstné předpovědi?

Navzdory všem předtuchám

V dubnu roku 1912 přijímá Stead pozvání na novinářskou konferenci do Ameriky. Jako dopravní prostředek si zvolí nově postavenou obrovskou zámořskou loď Titanic.

Tím zpečetí svůj osud, neboť poté co před půlnocí čtrnáctého dubna narazí plavidlo do ledovce, nalezne žurnalista s přibližně dalšími 1500 cestujícími smrt v mrazivé vodě.

Naposledy Steada ze záchranného člunu zahlédne paní Shelyová.  „Viděla jsem ho stát na zádi.

Neustále se modlil nebo meditoval.“ Proč Stead nedbal varování, kterých se mu dostalo, a vydal se právě v dubnu roku 1912 na cestu přes oceán? Považoval všechny předtuchy za pouhou pověrčivost? Či snad věřil v nepotopitelnost Titanicu?