Nový objev: Budeme jednou ovládat vlastní paměť?

Vědci oznámili, že nás od možnosti změnit vlastní vzpomínky dělí jen krok. Manipulací s lidskou pamětí se přitom zabývají čím dál intenzivněji. Nepochybně tak činí ve snaze pomáhat. Přesto ale v ruce třímají nebezpečnou zbraň. Ovládnout mysl lidí by jistě bylo vítaným cílem nejedné organizace.

Kdo by nechtěl vymazat jisté vzpomínky na nepříjemné okamžiky, nebo naopak ty příjemné navždy uložit, aby nikdy nevybledly? Kdo by nechtěl nosit v hlavě v živých barvách vzpomínky na noc s oblíbenou celebritou, k níž ve skutečnosti nikdy nedošlo? Manipulace s pamětí je oblíbeným tématem filmových námětů. Brzy se ale může stát i skutečností.

Alespoň je o tom přesvědčen 75letý britský profesor Tim Bliss. Na tiskové konferenci nedávno naznačil, že během krátké doby budeme moci k informacím, které chováme v paměti, přistupovat jako k datům v počítači. Naučíme se je mazat, editovat i přidávat zcela nové.

Američtí neurobiologové už dokonce dokážou paměť „vypnout“ a vytvořit novou.

Nové vzpomínky přijdou časem

Vědci získávají desítky miliard na výzkumy, jejichž konečným produktem bude umělý lidský mozek. K naplnění tak ambiciózního cíle je ale nutné pochopit, jak vlastně mozek pracuje. Důležitá je zejména paměť, bez níž by nemohl fungovat. Vědcům se už podařilo lidské paměti porozumět a hledají způsob, jak určité věci vylepšit.

„Myslím, že paměť je jednou ze základních schopností mysli, které konečně téměř kompletně rozumíme. Totéž nejde říct o dalších zákoutích mysli, jako je třeba vědomí. Ale u vzpomínek máme docela dobrou představu o tom, co se odehrává,“ tvrdí neurovědec Tim Bliss a naznačuje, že možnost vytváření umělých vzpomínek na události, k nimž nikdy nedošlo, získává zcela konkrétní obrysy.

Vzpomínky si uložíme do počítače

Laboratorní pokusy již dříve prokázaly, že je možné pomocí elektrod zaznamenávat a přenášet myšlenky. Další výzkum zase přichází s možností obnovy paměti. Tým amerického neurobiologa Eda Boydena umí vzpomínky nejen deaktivovat, ale pomocí stimulací i navrátit. „Už jsme dokázali, že tato strategie bude fungovat u opic a potkanů,“ říká vědec. „Takže si myslím, že to můžeme udělat také u lidí.“ Aktivaci a deaktivaci nervových buněk v mozku umožňuje nově objevený protein zvaný channelrhodopsin a právě díky němu bychom mohli začít převádět vzpomínky na elektronický kód, uchovávat je a později je vracet.