Záhady a napětí

Nový objev: Budeme jednou ovládat vlastní paměť?

Nový objev: Budeme jednou ovládat vlastní paměť?

Vědci oznámili, že nás od možnosti změnit vlastní vzpomínky dělí jen krok. Manipulací s lidskou pamětí se přitom zabývají čím dál intenzivněji. Nepochybně tak činí ve snaze pomáhat. Přesto ale v ruce třímají nebezpečnou zbraň. Ovládnout mysl lidí by jistě bylo vítaným cílem nejedné organizace.

Kdo by nechtěl vymazat jisté vzpomínky na nepříjemné okamžiky, nebo naopak ty příjemné navždy uložit, aby nikdy nevybledly? Kdo by nechtěl nosit v hlavě v živých barvách vzpomínky na noc s oblíbenou celebritou, k níž ve skutečnosti nikdy nedošlo? Manipulace s pamětí je oblíbeným tématem filmových námětů. Brzy se ale může stát i skutečností. Alespoň je o tom přesvědčen 75letý britský profesor Tim Bliss. Na tiskové konferenci nedávno naznačil, že během krátké doby budeme moci k informacím, které chováme v paměti, přistupovat jako k datům v počítači. Naučíme se je mazat, editovat i přidávat zcela nové. Američtí neurobiologové už dokonce dokážou paměť „vypnout“ a vytvořit novou.

Nové vzpomínky přijdou časem

Vědci získávají desítky miliard na výzkumy, jejichž konečným produktem bude umělý lidský mozek. K naplnění tak ambiciózního cíle je ale nutné pochopit, jak vlastně mozek pracuje. Důležitá je zejména paměť, bez níž by nemohl fungovat. Vědcům se už podařilo lidské paměti porozumět a hledají způsob, jak určité věci vylepšit. „Myslím, že paměť je jednou ze základních schopností mysli, které konečně téměř kompletně rozumíme. Totéž nejde říct o dalších zákoutích mysli, jako je třeba vědomí. Ale u vzpomínek máme docela dobrou představu o tom, co se odehrává,“ tvrdí neurovědec Tim Bliss a naznačuje, že možnost vytváření umělých vzpomínek na události, k nimž nikdy nedošlo, získává zcela konkrétní obrysy.

Vzpomínky si uložíme do počítače

Laboratorní pokusy již dříve prokázaly, že je možné pomocí elektrod zaznamenávat a přenášet myšlenky. Další výzkum zase přichází s možností obnovy paměti. Tým amerického neurobiologa Eda Boydena umí vzpomínky nejen deaktivovat, ale pomocí stimulací i navrátit. „Už jsme dokázali, že tato strategie bude fungovat u opic a potkanů,“ říká vědec. „Takže si myslím, že to můžeme udělat také u lidí.“ Aktivaci a deaktivaci nervových buněk v mozku umožňuje nově objevený protein zvaný channelrhodopsin a právě díky němu bychom mohli začít převádět vzpomínky na elektronický kód, uchovávat je a později je vracet.

Záhady a napětí
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Záhady a napětí

Proutkaři pod zkoumavým pohledem odborníků: Co odhalily vědecké experimenty?

Záhady a napětí19.1.2018

Mrazivé zážitky českých lovců duchů: Opravdu svedli boj s nadpřirozenými silami?

Záhady a napětí15.1.2018

Tajemství poutního místa Loreto

Záhady a napětí12.1.2018

Mrazivá předtucha Abrahama Lincolna: Spatřil svou smrt?

Záhady a napětí8.1.2018

Podivuhodné činy proroka Mojžíše: Lze je racionálně vysvětlit?

Záhady a napětí5.1.2018

Obdivovaný Santini: Jaká tajemství skrýval geniální architekt?

Záhady a napětí2.1.2018

Mocný nazar: Dokáže turecký amulet ochránit před uhranutím?

Záhady a napětí29.12.2017

Věda nebo nesmysl: Dokážou moderní technologie odhalit přítomnost duchů?

Záhady a napětí22.12.2017

Děsivé tajemství Britského muzea: Skrývá se v jeho depozitáři vraždící mumie?

Záhady a napětí18.12.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o