„Konečně byt, důstojný člověka,“ tetelí se blahem císař Nero, když se prochází svým palácem. Ten tehdy skutečně nemá obdoby.
Rozlehlé chodby jsou vykládané zlatem a drahými kameny, hlavní prostor doplňuje řada samostatných pavilonů a altánků, součástí je i nádherná zahrada, velké umělé jezero a soukromé lázně.
Nebyl by to ovšem Nero (37–68), aby se spokojil pouze s tímto okázalým příbytkem, jemuž začnou Římané říkat „Zlatý palác“. Chybí mu zde jeho podobizna, a tak přímo před vstupní halu nechá umístit svou 35metrovou bronzovou sochu. Ta vstoupí do dějin jako Neronův kolos.
![Jeho socha z bronzu měří 35 metrů.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/10/1110vystrizek002.jpg)
Setne soše hlavu!
Vzhled monumentální sochy se však několikrát rapidně změní. Rok po Neronově potupném pádu nechá jeho čtvrtý nástupce Vespasianus (9–79) kolos bez mrknutí oka setnout a opatřit novou hlavou slunečního boha Helia.
50 let nato si císař Hadrián (76–138) uvědomí, že socha stojí na místě, kde by rád postavil Venušin chrám, a proto ji neváhá popovézt o kus dál.
![Nero si potrpí na luxus.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/10/1110vystrizek001.jpg)
S tím, kolik váží, si hlavu rozhodně neláme. „Hadrián najal čtyřiadvacet slonů, kteří bronzový gigant odtáhli o sto metrů dále,“ píše německý spisovatel Reinhard Raffalt (1923–1976).
Za vlády císaře Commoda (161–192) pak obří socha pro změnu vyobrazuje právě tohoto panovníka v převleku za slavného Herkula. Původní vzhled je soše navrácen až po jeho smrti.
![Nero je megaloman, pohrává si i s myšlenkou prokopat Korintskou šíji.](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/10/1-3-768x538.jpg)
(Zdroj: HISTORY revue)