Kroky na chodbách, když tam zrovna nikdo není. Předměty padající z polic. Plácání dlaněmi o stěny vašeho pokoje tak prudké a náhlé, až leknutím nadskočíte z postele. A dětský hlásek odkudsi zpoza dveří volá maminku… Vítejte v hotelu Stanley, místě fascinujícím milovníky nadpřirozena už desítky let!
Nevšední zážitky mezi zdmi Stanleyho jsou dobře zdokumentovány v amerických televizních pořadech Po stopách duchů či Lovci přízraků. S druhými jmenovanými se vydá lovit paranormální jevy i hollywoodský scénárista a spisovatel Kamran Pasha. Zná totiž video z dřívějška, na němž šéf týmu Grant Wilson (*1974) sedí v pokoji č. 1302 a levituje před ním stolek.
Pasha se ocitá při natáčení dalšího dílu na tom samém místě a ověří si, že stůl je zde natolik masivní a těžký, že by jej Wilson nemohl uzvednout vlastní silou. Vyzbrojena přístroji na měření přítomnosti tajemných sil tu skupina pokládá otázky do prázdna a následně poslouchá, jestli na nahrávce nezazní odpověď.
Pasha ztuhne, když uslyší mužský hlas skrze praskání a šumění jasně říkat: „Nenávidím vás. Jsem rozzuřený.“ Nikdo jiný však v místnosti nepromluvil. Zeptá se proto:„Jsi tady lapený?“ „Můžu kdykoliv odejít,“ zmrazí jej znovu hlas na audionahrávce. Nemohli si z Pashy zkušení záhadologové jen vystřelit, předem připravit odpovědi na otázky?
Ale jak by mohli vědět, na co se bude zrovna on ptát?
Mrtví se někdy vracejí
Přístroje měřící elektromagnetické pole v hotelu Stanley ukazují mimořádně vysoké hodnoty na více místech. Pokoj 401 je proslulý tím, že se zde sám od sebe otevírá prosklený kabinet a občas z něj vypadne i nějaké nádobí a rozbije se. Prý tu dříve bydlíval jistý Lord Dunraven, aristokrat proslulý mnohými milostnými avantýrami. Údajně tu příslušnice něžného pohlaví dodnes štípe do pozadí.
V pokoji č. 428 má hostům v noci u postele postávat muž v kovbojském klobouku, nechvalnou pověst získalo také hlavní schodiště hotelu, na němž roku 2016 vyfotili nevysvětlitelné zjevení připomínající ducha. Mezi nejbizarnější zdejší entity pak jistě patří přízrak jménem Eddie, přezdívaný Smraďoch, protože prý vydává silný zápach v různých částech budovy.
Zvláštní dvojice přízraků sídlí také v hudebním sále. Jedním z nich je Paul, duch, který má v době zavíračky pošťuchovat lidi a šeptat, ať „vypadnou.“ Společnost mu tu dělá tulačka Lucy, komunikující s lovci záhad prostřednictvím blikajících žárovek. Člověk by skoro řekl, že ve Stanleym sídlí stejně duchů jako hostů, jde o velmi pestrou sestavu!
Jedná se snad o zesnulé zaměstnance a hosty?
Noční směna
Americkému vynálezci Freelanu O. Stanleymu (1849–1940) přinesly jeho fotografické desky (předchůdkyně fotografického filmu – pozn. red.) obrovské jmění. Jak už to tak ale bývá, zdraví si koupit nemohl. Stanley se nakazí tuberkulózou, a proto se rozhodne opustit domov v Massachussetts a i s manželkou Florou se přesouvají tam, kde mu sušší ovzduší může zajistit delší život – do coloradských hor.
Činorodý muž nevydrží v klidu, brzy zde vybuduje vodní elektrárnu a nakonec i velkolepý hotel nesoucí jeho jméno. 4. července 1909 se hotel Stanley otevírá veřejnosti, která je ohromena velkolepostí, luxusem a také zavedenou elektřinou, což v té době vůbec není běžné. O dva roky později dochází k nejznámější nehodě spojené se Stanleym.
Po výpadku elektřiny je personál nucen všude rozsvítit plynové lampy. Pokojská Elizabeth Wilson tak činí i za dveřmi č. 217, když se ozve ohlušující exploze! Žena jako zázrakem přežije, propadne se podlahou do prvního patra a zláme si při tom oba kotníky. Novinové zprávy způsobí zmatek, přeživší jsou zde vydáváni za oběti, ve skutečnosti ale nikdo nezemřel!
Přesto se začínají šířit zvěsti, že tu něco není v pořádku, říká se, že v pokoji 217 nachází návštěvníci své věci vybalené a někdo jim zhasíná světlo. To už je Elizabeth Wilson po smrti, pokračuje snad dál ve svých směnách?
Hostů tak v hotelu postupně ubývá…
Osvícení
Koncem podzimu 1974 se tehdy ještě začínající spisovatel (měl v té době za sebou pouze Carrie a Prokletí Salemu – pozn. red.) Stephen King (*1947) trápil se svou novou knihou. Spolu s manželkou Tabithou (*1949) jedou na výlet do Boulderu v Coloradu. Místní jim dají tip, ať vyrazí do hor, pročistit si hlavu.
Kingovi to přijde jako dobrý nápad a tak si to šinou vzhůru klikatými silnicemi, dokud nenarazí na majestátně působící hotel Stanley. Jenže zatímco se manželé ubytovávají, všichni ostatní hotel opouští. Na zimu se bude zavírat. Zaskočení Kingovi tam tak zůstávají tu noc jako jediní hosté. King večer bloumá po dlouhých prázdných chodbách obří budovy.
Později sedí s manželkou u večeře dole v rozlehlé jídelně. Kromě jejich stolu jsou všude židle nahoře, reproduktory hrají starou orchestrální hudbu, která se přízračně rozléhá mezi stěnami. „Říkal jsem si, že tenhle hotel mi seslalo samo nebe.
Když jsem šel spát, měl jsem knihu v hlavě skoro hotovou,“ vzpomíná po letech King.
Nespavost
Pokud King před spánkem myslel na dar z nebes, během noci mu myšlenky bloudily na mnohem temnějších místech. „Zdálo se mi, že můj tříletý syn běhá po chodbách hotelu, vyděšeně se otáčí za sebe a s očima vytřeštěnýma řve křičí hrůzou. Probudil jsem se zpocený a s takovým cuknutím, že jsem málem spadl z postele. Zapálili jsem si pak cigaretu a koukal z okna na hory.
Ta noční můra byla posledním impulsem k tomu, abych začal psát.“ A tak King tvoří a vzniklá kniha nazvaná Osvícení se zařadí k jeho mistrovským dílům. Později podle ní natočí neméně úspěšný film režisér Stanley Kubrick (1928–1999). Vizuální ozvěny legendárního snímku si v hotelu návštěvníci užívají dodnes. Nejen pokud jde o interiéry.
Vzpomínáte na labyrint z živého plotu, v němž pronásleduje šílený Jack Torrance v brilantním podání Jacka Nicholsona (*1937) svého synka Dannyho? Tak přesně ten tu nechávají roku 2015 postavit před hlavním vchodem! Fanoušci záhad se ale ptají: neměli by být v tomto směru opatrnější? Co když se tu k životu proberou i další hororové výjevy z Osvícení?
Co když tentokrát nebudou lidi pronásledovat jen ve snech, ale i v realitě?
Hodina děsu
Možná i díky Kingovu dílu chytá hotel Stanley druhý dech, vyhledávají jej fanoušci literatury, filmu a nadpřirozena. Na internetu o něm diskutují uživatelé nejrůznějších sociálních sítí, rádi mezi sebou sdílí, co tu zažili. „Slavila jsem v hotelu Stanley narozeniny. Ve 3 hodiny ráno jsem slyšela zdola ženský zpěv doprovázený hrou na piano. Bylo to překrásné.
Když jsem se druhý den ptala recepčního, kdo tam měl vystoupení, řekl, že o ničem neví,“ svěřuje se Ket Villareal. Říká se, že na piano hrává sama manželka zesnulého zakladatele, Flora Stanley. Přidává k tomu někdy i zpěv? Další návštěvnice jménem Allie Elizabeth zde přespává s přáteli, přičemž jim společnost dělá spiritistická tabulka ouija!
„Máme z té noci opravdu hodně „cool“ příhod,“ píše nadšeně na Facebooku. Zdá se tedy, že hotel Stanley milovníky záhad nikdy nezklame. Ginger Howell vypráví: „Na baru jsem viděla starosvětsky oblečený pár. Žena měla červené šaty, muž byl v obleku. Vypadali jak z jiné doby. Šla jsem na pokoj, ale tam mi to došlo, až mi z toho naskočila husí kůže.
Byly 3 hodiny ráno, bar dávno zavřený… Tak co tam dělali?“ ptá se. Sehrála zde roli i nechvalně známá třetí hodina ranní, známý to čas, kdy prý dochází k největšímu počtu paranormálních jevů? Mohlo jít o VIP návštěvníky, kteří mají na bar přístup nonstop?
Nebo jej mají, protože pravidla smrtelníků pro ně už neplatí?
Facebook
Twitter
RSS