Zajímavosti

Patří Žižkovy kosti opravdu Žižkovi?

Patří Žižkovy kosti opravdu Žižkovi?

Bylo tělo husitského vojevůdce Jana Žižky pohřbeno v kostele svatého Ducha v Hradci Králové a později přeneseno do Čáslavi? Nebo tam zůstalo? Nebo tam nikdy nebylo a pohřbeno bylo rovnou v čáslavském kostela sv. Petra a Pavla?

Dopoledne 21. listopadu 1910 dělníci Brázda, Filip a Volný, kteří pracují na rekonstrukci čáslavského kostela, objeví ve zdi cihelnou nadezdívku. Když ji pod dohledem archiváře Josefa Dlabáčka opatrně odbourají, odkryjí výklenek a v něm najdou hromádku kostí, poškozenou kalvu, kus kameninové mísy a kus ztrouchnivělé látky. Profesor Jindřich Matiegka (1862–1941) kosti prozkoumá a na základě jejich morfologických vlastností prohlásí, že patří Žižkovi. Jejich pravost potvrzuje i další nález. V protější zdi je totiž 25. listopadu odhalen další výklenek. „Obsahoval knižní desku, na jejíž vnitřní straně nalézal se nápis: Ossa inclyti ducis Bohemiae Joannis Žižka in muro aversario clandestine osservantur, tedy Kosti slavného vojevůdce českého Jana Žižky jsou v protější zdi tajně uschovány,“ píší noviny další den. Radost však netrvá dlouho.

Jen naivní falzum

Když do Čáslavi dorazí archeologická komise Akademie věd, ředitel Zemského archivu Vojtěch Nováček (1852–1916) vezme do ruky onu starobylou destičku, chvíli ji prohlíží a pak prohlásí: „Pánové, tato destička nebude starší pěti dnů!“ a na vysvětlenou dodá: „Napsána je ocelovým perem a novým inkoustem. Autorem je navíc člověk, který nezná latinu ani historii.“ Netrvá dlouho odhalit, že autorem naivního podvrhu je místní učitel a zapálený vlastenec Václav Jeníček (1873–1954). Chtěl pomoci, místo toho se však jeho vinou čáslavský nález stává podezřelým a další půlstoletí je většinou zpochybňován.

Půlstoletí zkoumání

Na milost věda vezme čáslavský nález v podstatě až o půl století později. Nejprve ji v roce 1962 prozkoumá profesor Otakar Hněvkovský (1901–1980) a po něm v roce 1966 tým antropologa Emanuela Vlčka (1925–2006). Shodně dojdou k závěru, že jde o pozůstatky přibližně padesátiletého muže a obě jeho obě očnice nesou známky zhojeného poranění. To by odpovídalo. Stejně jako další zjištění. Že levé oko bylo poraněno v mládí sečnou zbraní, a to pravé že nese známky hojeného hematomu způsobeného nedlouho před smrtí úderem tupého předmětu. Další šetření proběhne v 80. letech z iniciativy historika Miroslava Ivanova (1929–1999), kdy se na kalvu a kosti vrhnou experti z oboru soudního lékařství, antropologie a makromolekulární chemie. Přispěje také Dr. Imre Lengyel (*1954), který v Budapešti provede vyšetření paleosérologickou metodou. Ta potvrdí, že šlo o muže, kterému bylo v době smrti mezi 61 až 65 lety. Což by přesně odpovídalo Žižkovi. Výzkum probíhá i v následujících desetiletích, například v roce 2014 pomocí počítačového tomografu, nic moc nového už však neodhalí.

Více z Zajímavosti

Výbuch sopky St. Helens: Nejlépe zdokumentovaná erupce!

Zajímavosti21.9.2020

Údolí padlých: Hřbitov pro diktátora i jeho oběti!

Zajímavosti17.9.2020

Cash4Car: snadná pomoc ve složitých situacích

Zajímavosti14.9.2020

Nadar: Portrét Sarah Bernhardtové

Zajímavosti14.9.2020

Vybíráte regálový systém? Nezapomeňte na tyto 3 aspekty

Zajímavosti10.9.2020

Úžasný bodlák: Co dokáže ostropestřec mariánský?

Zajímavosti10.9.2020

Kauza Miranda: Máte právo nevypovídat!

Zajímavosti7.9.2020

Originální knihkupectví: Regály v hledišti, pokladna na oltáři

Zajímavosti3.9.2020

Modelářství: Angličáky mohou stát i jako opravdové auto

Zajímavosti1.9.2020
Zajímavosti
Časopis, který by vás mohl zajímat