Zajímavosti

Patří Žižkovy kosti opravdu Žižkovi?

Patří Žižkovy kosti opravdu Žižkovi?

Bylo tělo husitského vojevůdce Jana Žižky pohřbeno v kostele svatého Ducha v Hradci Králové a později přeneseno do Čáslavi? Nebo tam zůstalo? Nebo tam nikdy nebylo a pohřbeno bylo rovnou v čáslavském kostela sv. Petra a Pavla?

Dopoledne 21. listopadu 1910 dělníci Brázda, Filip a Volný, kteří pracují na rekonstrukci čáslavského kostela, objeví ve zdi cihelnou nadezdívku. Když ji pod dohledem archiváře Josefa Dlabáčka opatrně odbourají, odkryjí výklenek a v něm najdou hromádku kostí, poškozenou kalvu, kus kameninové mísy a kus ztrouchnivělé látky. Profesor Jindřich Matiegka (1862–1941) kosti prozkoumá a na základě jejich morfologických vlastností prohlásí, že patří Žižkovi. Jejich pravost potvrzuje i další nález. V protější zdi je totiž 25. listopadu odhalen další výklenek. „Obsahoval knižní desku, na jejíž vnitřní straně nalézal se nápis: Ossa inclyti ducis Bohemiae Joannis Žižka in muro aversario clandestine osservantur, tedy Kosti slavného vojevůdce českého Jana Žižky jsou v protější zdi tajně uschovány,“ píší noviny další den. Radost však netrvá dlouho.

Jen naivní falzum

Když do Čáslavi dorazí archeologická komise Akademie věd, ředitel Zemského archivu Vojtěch Nováček (1852–1916) vezme do ruky onu starobylou destičku, chvíli ji prohlíží a pak prohlásí: „Pánové, tato destička nebude starší pěti dnů!“ a na vysvětlenou dodá: „Napsána je ocelovým perem a novým inkoustem. Autorem je navíc člověk, který nezná latinu ani historii.“ Netrvá dlouho odhalit, že autorem naivního podvrhu je místní učitel a zapálený vlastenec Václav Jeníček (1873–1954). Chtěl pomoci, místo toho se však jeho vinou čáslavský nález stává podezřelým a další půlstoletí je většinou zpochybňován.

Půlstoletí zkoumání

Na milost věda vezme čáslavský nález v podstatě až o půl století později. Nejprve ji v roce 1962 prozkoumá profesor Otakar Hněvkovský (1901–1980) a po něm v roce 1966 tým antropologa Emanuela Vlčka (1925–2006). Shodně dojdou k závěru, že jde o pozůstatky přibližně padesátiletého muže a obě jeho obě očnice nesou známky zhojeného poranění. To by odpovídalo. Stejně jako další zjištění. Že levé oko bylo poraněno v mládí sečnou zbraní, a to pravé že nese známky hojeného hematomu způsobeného nedlouho před smrtí úderem tupého předmětu. Další šetření proběhne v 80. letech z iniciativy historika Miroslava Ivanova (1929–1999), kdy se na kalvu a kosti vrhnou experti z oboru soudního lékařství, antropologie a makromolekulární chemie. Přispěje také Dr. Imre Lengyel (*1954), který v Budapešti provede vyšetření paleosérologickou metodou. Ta potvrdí, že šlo o muže, kterému bylo v době smrti mezi 61 až 65 lety. Což by přesně odpovídalo Žižkovi. Výzkum probíhá i v následujících desetiletích, například v roce 2014 pomocí počítačového tomografu, nic moc nového už však neodhalí.

Zajímavosti
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Zajímavosti

Exotičtí mazlíčci, kteří se vymkli kontrole: Zabíjí pakůň i velbloud!

Zajímavosti24.1.2020

Křivý les: Proč se kmeny ohýbají severním směrem?

Zajímavosti20.1.2020

Patří Žižkovy kosti opravdu Žižkovi?

Zajímavosti16.1.2020

Efektivní prezentace výrobku: Tyto 3 efektivní tipy vám pomohou

Zajímavosti14.1.2020

Biologický Černobyl: Co se stalo před 40 lety na Urale?

Zajímavosti13.1.2020

Alex Honnold: První chyba bude poslední!

Zajímavosti9.1.2020

Příběh z Rally Dakar: Přišel o bratra. Nejtvrdší závod planety ho nemůže zaskočit

Zajímavosti6.1.2020

Brčko: Od pití piva po americký zákaz!

Zajímavosti6.1.2020

Nový Mercedes-AMG GLE: Univerzální voják

Zajímavosti30.12.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies