Švédská smetánka s údivem sleduje, jak proslulý badatel Swedenborg vybíhá na nádvoří zámku. Přitom vykřikuje cosi o hořících domech. „Toho si nevšímejte. Znáte tyhle učence. Mají své zvláštnosti,“ shovívavě se usmívá hostitel.

Úsměv mu však ztuhne na rtech, když o tři dny později na jeho sídlo dorazí spěšný posel. „Ve Stockholmu vypukl požár!“ Jak o tom vědec mohl vědět?

Švédský vynálezce, teolog a mystik Emanuel Swedenborg (1688 -1772) proslul nejen na poli seriózní vědy, ale stal se známým rovněž v oblasti parapsychologie.

Právě on zřejmě patřil k lidem, u nichž se projevila schopnost takzvaného poznání na dálku. Svědčí o tom jeho podivné chování na jedné sešlosti švédské honorace, která se konala v roce 1759 tři dny cesty od Stockholmu.

Pomatený vědec

Nejvýznamnější šlechtici a představitelé vědy se uchýlili stranou od ruchu hlavního města Švédska na zámek. Zábava je v plném proudu, když náhle v šest hodin význačný host Emanuel Swedenborg zoufale vykřikne: „Ve Stockholmu hoří! Oheň se pořád šíří.

Už je v těsné blízkosti mého domu.“ V panice vybíhá na nádvoří a zoufale lomí rukama stíhán udivenými pohledy ostatních účastníků setkání. Za dvě hodiny se učenec uklidněn vrací do zámku.

Tvrdí, že požár se podařilo zvládnout a oheň se zastavil tři domy od jeho vlastního sídla. Přeskočilo snad slavnému vědci v hlavě? Jak by mohl vědět, co se právě teď děje ve Stockholmu?

Žádný blázen, ale vizionář!

Tři dny po této události dorazí na zámek udýchaný posel. Společnost zaskočí následujícím sdělením: „Před třemi dny, přesně v šest hodin, vypukl ve Stockholmu požár. Po dvou hodinách byl pod kontrolou.

Tři obytné budovy před domem pana Swedenborga se podařilo oheň zastavit a uhasit.“Všichni přitom zabloudí očima k učenci. Takže on měl pravdu! Copak dokáže zahlédnout to, co se děje desítky kilometrů od něj?

Mohl snad Swedenborg předběhnout svou dobu a sestrojit zařízení, které mu umožnilo získávat bezprostřední informace ze vzdálených míst? Ani dnešní vědci nedokážou na tuto otázku odpovědět. Není snad historka smyšlená?

Její pravdivost dosvědčí německý filozof Immanuel Kant (1724 -1804), který je tou dobou na zámku také přítomen. Odehrála se podivná událost jenom v jeho fantazii, nebo se vybraná společnost skutečně stala svědkem velmi tajemné události?