Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Podivné hrátky našeho vlastního mozku: Ovlivňuje rozhodnutí a mění vzpomínky

Lidský mozek řídí a kontroluje nejen veškeré tělesné funkce, ale i myšlení, paměť a emoce. Někdy si s námi ale umí pěkně pohrát. Prožité události nám do vzpomínek neuloží tak, jak se skutečně staly.

Při rozhodování pak používá nejrůznější mentální zkratky, které vedou k tomu, že se nerozhodneme úplně racionálně. Proč to dělá?

Mozek člověka je řídicím orgánem lidské nervové soustavy, který kontroluje činnost srdce, trávení a pohyb těla, ale také naše chování a chápání. Je z 80 % tvořen vodou, dále tuky a bílkovinami. Váží asi 1,3 až 1,4 kg.

Ač zaujímá jen 3 % z váhy člověka, je energeticky velice náročný, pro své fungování potřebuje 20 % z celkového denního příjmu energie. Jeho potravou je glukóza (cukr), kterou spaluje za přítomnosti kyslíku. Energii si ovšem neumí ukládat do zásoby. Bez kyslíku pak mozek vydrží jen 4 až 6 minut.

Galaxie neuronů necítí bolest

Mozek obsahuje přibližně 100 miliard neuronů (tedy stejně jako Mléčná dráha planet) – nervových buněk, mezi kterými existuje až biliarda spojů.

Ženský a mužský mozek se ale liší, a to nejen svojí vahou, ale také tím, že v mužském mozku existuje více funkčních spojení v rámci každé hemisféry zvlášť, kdežto u žen je více spojů mezi hemisférami.

Mozek necítí bolest, nemá receptory, které by na ni byly citlivé. Při nedostatku spánku se zhoršuje činnost mozku, po obnovení dostatečného spánkového režimu se ale funkce obnovování neuronů vrátí během cca tří týdnů k normálu.

Mozek necítí bolest.
Mozek necítí bolest.

Jak se rozhoduje mozek?

Náš mozek ovlivňuje naše každodenní rozhodování. Pokud se rozmýšlíme ohledně něčeho závažnějšího, možná čerpáme ze statistik a jiných empirických dat, v ostatních případech ale spoléháme jen sami na sebe.

Náš mozek se ovšem v situacích, kdy je rozhodování komplexní, jsme v časovém presu a volby nejsou srovnatelné, uchyluje k takzvaným mentálním zkratkám. Ty mozek používá, aby se příliš neunavil.

Umožňují nám rozhodnout se rychleji a svému rozhodnutí důvěřovat, jako by bylo podložené. Tomuto fenoménu se říká zpětná racionalizace.

(Ne)bezpečí mentální zkratky

Někdy může být mentální zkratka užitečná, například když musí řidič během vteřiny vyhodnotit situaci na silnici a při nebezpečí dupnout na brzdu dřív, než si uvědomí, co dělá. Jindy ale může takové rychlé rozhodnutí vést k omylu.

Naše rozhodnutí na základě mentální zkratky nemusí být nutně špatné, není ale podloženo empirickými daty, takže může být zkreslené. Jakých rozhodovacích omylů se dopouštíme nejčastěji?

První dojem je správný, nebo ne?

Člověk dá hodně na první dojem – odborníci odhadují, že naše rozhodnutí ovlivní až ze 70 %, což je opravdu hodně. V roce 2005 to svým výzkumem potvrdil Alexandr Todorov z Princetonské univerzity.

Zkoumal volební preference voličů na základě líbivosti tváří politiků. To, že dáme na první dojem, ovšem nesvědčí o naší povrchnosti, jak by se mohlo zdát, ale jde o evoluční výdobytek, který nám v minulosti pomáhal přežít. Umožňoval lidem odhadnout protivníka. I dnes nám pomáhá zorientovat se ve složité spleti mezilidských vztahů.

Většinou dáváme na první dojem.
Většinou dáváme na první dojem.

Sekundy rozhodnou

První dojem si tvoříme během několika málo sekund. Umožňuje nám vnímat verbální i nonverbální projevy ostatních, tedy nejen to, co daný člověk říká, ale i tón jeho hlasu, gesta rukou či oční kontakt.

Na základě toho vyhodnocujeme, jak je nám daný člověk sympatický a zda mu věříme. Se vzhledem a schopnostmi souvisí i jiná mentální zkratka – krásnější lidi automaticky vnímáme jako schopnější.

Tomuto jevu se říká haló efekt – vnímáme jakousi svatozář, která obestírá zářivé lidi.

Schopný je nejschopnější

Obdobně máme pocit, že lidé, kteří jsou schopni v jedné oblasti, musí být automaticky úspěšní i v jiné. Částečně tomu tak je, když obě oblasti vyžadují podobné schopnosti a dovednosti.

Například herec může být dobrým obchodníkem, protože umí přesvědčivě pracovat se svým hlasem i výrazem. Psycholog zase může být úspěšným policejním vyjednavačem. Dobrý lékař ale automaticky nemusí být dobrým hercem či politikem. Náš mozek nás přesto k tomuto rozhodovacímu omylu svádí.

Krásnější lidi vnímáme jako úspěšnější.
Krásnější lidi vnímáme jako úspěšnější.

Věřím těm, kdo smýšlejí stejně

Další myšlenkovou zkratkou je fakt, že máme tendenci více důvěřovat informacím, které potvrzují to, co už si myslíme. Současná koronavirová pandemie je toho dobrým příkladem. Přijde v září druhá vlna nákazy?

Pokud tomu věříte, pak větší váhu přikládáte například článkům, které vás vyzývají k očkování proti chřipce, jež zmírní následky situace, při níž se koronavirová nákaza bude mísit s každoroční epidemií chřipky.

Opačně zaměřené články naopak vnímáte jako příliš lehkomyslné a ignorující nebezpečí.

Mozek nechce měnit názor

Nahlížet tak budete i na politické představitele, kteří s danými tvrzeními přijdou. Opatrní epidemiologové vám budou připadat důvěryhodnější než ekonomové nabádající k návratu k normálu a podpoře ekonomiky. Uznat, že jste se ve svém úsudku zmýlili, je obtížné.

Mozek je líný a svých zkratek při rozhodování se nechce vzdát.

Není to však nemožné, museli byste však provádět cílevědomou analýzu vlastních rozhodnutí, úmyslně se vystavovat názorům, se kterými nesouhlasíte, a ke svému vlastnímu úsudku pak přistupovat se zdravou skepsí.

Můžeme se přiklánět k názorům, kteří mají ostatní.
Můžeme se přiklánět k názorům, kteří mají ostatní.

Jsme špatní plánovači budoucnosti

Ve svých rozhodnutích máme rovněž tendenci preferovat krátkodobá řešení před dlouhodobými. Je to z toho důvodu, že obecně nejsme moc dobří v předpovídání, jak naše současná rozhodnutí ovlivní naši budoucnost.

Dle amerického psychologa Philipa Zimbarda se lidé rozhodují na základě časové perspektivy podle toho, co je jim bližší. Někteří tedy nevědomě tíhnou k rychlému užitku, jiní jej iracionálně odkládají ve prospěch dalších generací.

Kdo, zatraceně, volí ty protikandidáty?

Lidé jsou navíc společenští tvorové, žijí ve skupině. A s tou chtějí souznít. Obklopují se proto známými, kteří jsou jim názorově blízcí.

Ovšem to je může vést i k tomu, že svůj názor skupině přizpůsobují, případně je jejich názor, odlišný od toho skupinového, nenápadně umlčen. Překvapivé důsledky to může přinést například u prezidentských voleb.

Lidé ve vašem okolí jednoznačně jednoho z kandidátů upřednostňují a vy na základě toho, že neznáte mezi vašimi blízkými nikoho, kdo by volil protikandidáta, usuzujete na výsledek voleb, který ovšem může být úplně jiný. Tomuto fenoménu se říká efekt falešné shody.

Podle sebe soudím… situaci

Dalo by se říci, že každý obecnou situaci odvozuje od své vlastní. Hezky se to dá demonstrovat například na aktuální situaci na trhu práce. S tím koronavirová krize nepěkně zamávala. Jak ji ale hodnotíte vy?

Nepodíváte se na statistku nezaměstnanosti, ale svůj dojem si vytvoříte na základě toho, jak jste na tom s prací vy, vaše rodina a přátelé, zda znáte někoho, kdo kvůli pandemii o práci přišel, a také na základě informací z tisku.

Vaše představa o tom, jaká je skutečná situace na trhu práce, tak může být realitě hodně vzdálená.

Špatný harddisk jménem mozek

Další oblastí, ve které nás náš vlastní mozek může mást a svádět z cesty, je naše paměť a vzpomínky. Náš mozek totiž není harddisk, kam nahrajete soubor a ten tam v nezměněné podobě za čas znovu naleznete.

Naše vzpomínky se mění, protože náš mozek je ochoten je přetvářet tak, aby odpovídaly našemu současnému přesvědčeni. A dokonce si můžeme vytvářet i vzpomínky na události, ke kterým nikdy nedošlo.

Falešná vzpomínka na hrdinnou chůvu

Slavný vývojový psycholog, Jean Piaget (1896–1980), si například celý život živě pamatoval, jak ho jeho chůva statečně zachránila před únosem, když mu byly asi dva roky. Háček však byl v tom, že k takové události nikdy nedošlo.

Jeho chůva si ji celou vymyslela a jen mu ji často opakovala, až ji Piaget přijal za svou vlastní vzpomínku. Když se dozvěděl pravdu, přestal jí věřit, v paměti ji ale má stále živou. Takové vzpomínce se říká implantovaná.

Zranění unikají dětské amnézii

Není ničím neobvyklým. Vědci například vědí, že si většina dospělých nepamatuje žádné události ze svého raného dětství, zhruba do tří let věku.

Nejvíce „vzpomínek“ na toto období si proto vytváříme až později, na základě vyprávění rodiny nebo prohlížení fotografií. Ovšem některé zážitky z raných let mají šanci této dětské amnézii nepodlehnout a v paměti ulpět.

Jsou to především události spojené se silnými emocemi, například se zraněním. Možná si dítě má pamatovat situace, které ohrožovaly jeho život, aby mělo vyšší šanci dožít se dospělosti.

Selektivní výběr vzpomínek

Proč si ale i v dospělosti vybíráme jen vzpomínky, které se nám takříkajíc hodí do krámu? Toužíme totiž po tom, aby nás jiní přijímali takové, jací jsme.

Jenže to se v průběhu času mění, a tak svému novému nahlížení na sebe sama přizpůsobujeme si své vzpomínky, respektive si ze své paměti vybíráme jen ty, které odpovídají našemu aktuálnímu postoji.

Pokud jsme například doteď byli považováni za hodného člověka, ovšem několik nepříznivých událostí v nás probudí agresi, kterou budeme pro sebe považovat za účelnou, začneme dávat k dobru vzpomínky, ve kterých jsme i v minulosti jednali agresivně.

Čí verze je pravdivější?

Naše vzpomínky mohou významně ovlivňovat i jiní lidé, a to snadněji, než by se mohlo zdát. Jedním z fenoménů, ke kterému může při ukládání vzpomínek dojít, je takzvaný jev vzájemné brzdy.

Když zažijete nějakou událost spolu s jinou osobou, můžete mít pocit, že sdílením prožitků budete situaci schopni barvitěji vylíčit. Ve skutečnosti, pokud vám tento člověk popíše svou verzi zážitku, zastíní tím vaše vzpomínky a vy přijmete jeho verzi události.

V takovém případě je lepší si nejprve zapsat vaše prožitky a teprve poté je probrat s ostatními.

Pachatel měl zelenou bundu

Problémem může být rovněž nakažlivost vzpomínek. Když v roce 2003 ubodali v obchodním domě švédskou ministryni zahraničí Annu Lindhovou (1957–2003), téměř všichni svědci se shodli na to, že měl pachatel na sobě zelenou vojenskou bundu.

Ovšem na základě záznamů bezpečnostních kamer se ukázalo, že ve skutečnosti byl muž oblečený v šedém svetru. Jak je to možné? Jednoduše – svědky předtím, než šli k výslechu, nechali sedět ve stejné místnosti.

Tam mohli diskutovat a navzájem se ovlivnit a utvrdit v tom, co si mylně zapamatoval třeba jen jeden z nich.

Nejvíce věříme své rodině

Jsou vzpomínky, u kterých opravdu věříme, že se dané události udály tak, jak si je pamatujeme. Psycholog Robert Nash z britské Aston University se snažil zjistit, jak si většina lidí ověří, že si události opravdu pamatuje správně, vyvstanou-li pochybnosti.

Přišel na to, že většina účastníku jeho studie by se na ni zeptala svých blízkých a rodiny, než by si je například ověřila empiricky, třeba prostřednictvím lékařských záznamů. Přitom vzpomínky ostatních nejsou o nic důvěryhodnější než ty naše vlastní.

Ovšem hluboká přátelství stojí právě na mnoha propojených a sdílených vzpomínkách.

Mě se to netýká!

Máte nyní pocit, že vše výše uvedené se vás vůbec, ale vůbec netýká, že vy jste ta výjimka, která se za všech okolností rozhoduje racionálně? Nebojte se, ostatní si to o sobě také myslí.

Samozřejmě jsou situace, kdy se opravdu soustředěně rozhodnete na základě pečlivé analýzy, ovšem jakmile to vašemu mozku jen trochu dovolíte, využije každé příležitosti k tomu, aby si situaci usnadnil nějakou mentální zkratkou.

Vlastně ale jen dělá svoji práci a snaží se vás chránit před přetížením. Navíc, špatných rozhodnutí učiněných na základě mentálních zkratek se zas tak bát nemusíte, váš milosrdný mozek vám vzpomínky na ně rád „na přání“ upraví.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích […]
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn.   Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává […]
Zajímavosti
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Kreveta pistolník: Nejrychlejší zbraň pod hladinou
Kdo se domnívá, že nejsilnějším zvířetem na Zemi je lev, tygr, nebo slon, ten se mýlí…Drápy, ostré zuby, síla, řev, to není nic ve srovnání s tím, co umí nenápadná pistolová kreveta rodu Alpheus, žijící v Mexickém zálivu a podél atlantického pobřeží USA.   Není sice větší než prst, přesto je vybavena superschopností, která z […]
Jóbovy slzy: Semena plná zdraví i prastará ozdoba
Biblický Jób měl dobrý důvod prolévat slzy. Podle nich získává jméno i tropická obilnina slzovka obecná, které se říká též Jóbovy slzy. Její semena totiž tvarem slzy skutečně připomínají a jsou využívány jako prostředek lidové medicíny, nutričně hodnotná potravina i ozdoba.   Rostlina pochází ze zemí jihovýchodní Asie, konkrétně z Myanmaru, Indie, Číny a Malajsie. […]
Záhady a napětí
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
Pentagon zveřejnil analýzu trosek z havárie u Roswellu, otázky zůstávají
Materiál z místa havárie neznámého objektu poblíž Roswellu v roce 1947, o němž se mnozí domnívali, že je mimozemského původu, byl v roce 2022 odeslán do laboratoře k analýze. Rozbor si vyžádal oficiální úřad Pentagonu pro vyšetřování UFO. Vloni byly konečně zveřejněny výsledky. O čem vypovídají?   V podvečer 2. července 1947 je nad americkým městečkem […]
Hermés: Božský narušitel
Někdy se nedaří, ať děláme, co děláme. Někdy to vypadá, že nám někdo stále hází klacky pod nohy. Pokud se ale podíváme na věci z nadhledu, možná uslyšíme zašustění křídel. Že by anděl? To spíš božský šprýmař Hermés. Starořecký bůh Hermés je povedený filuta, pokud se vůbec hodí takto familiárně vyjadřovat o bohu, který přes […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Záhada Voynichova rukopisu: Co skrývá tento nečitelný středověký text?
enigmaplus.cz
Záhada Voynichova rukopisu: Co skrývá tento nečitelný středověký text?
Představte si knihu starou stovky let, plnou podivných ilustrací neznámých rostlin, hvězdných map a lidských postav, ale napsanou písmem, které nikdo na světě nedokáže přečíst. Takový je Voynichův ruk
Po cestě do města jsem zažila milé setkání
nejsemsama.cz
Po cestě do města jsem zažila milé setkání
Neznámá dívka mi vrátila důvěru v dnešní mladé lidi. Už dlouhé roky jezdím každý pátek autobusem do města na trh. Mám ráda svoji malou rutinu: koupím čerstvé pečivo, pár kousků ovoce a když mi zbydou nějaké peníze, tak i květiny. Cesta trvá asi půl hodiny, většinou jen tak koukám z okna nebo sleduju lidi kolem
Díky vnukovi si plním svůj největší sen
skutecnepribehy.cz
Díky vnukovi si plním svůj největší sen
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty
Šest latinských frází, které dodnes používáme
epochaplus.cz
Šest latinských frází, které dodnes používáme
Kdysi má punc jazyka učenců, dnes patří latina především na akademickou půdu univerzit. I mezi obyčejné lidi ale pronikne pár frází, jež dokáží naplno vystihnout aktuální rozpoložení. Alea iacta est Překlad: Kostky jsou vrženy Julius Caesar (100–44 př. n. l.) nezanechává stopu pouze v historii, ovlivní také jazyk. Když 10. ledna roku 49 př. n.
Na hranici snů a skutečnosti
rezidenceonline.cz
Na hranici snů a skutečnosti
Prosklené stěny a stropy vnášejí do apartmánu plujícího vysoko nad velkoměstem spousty denního světla. Moderní interiér zateplují skulptury organických tvarů a dřevěné artefakty. Stále více lidí si pořizuje byty v Londýně, který je nejenom jedním z nejvýznamnějších světových finančních center, ale také přitažlivou metropolí pro hudebníky, módní návrháře a další umělce. Město na Temži si
Nová láska Solaříkové v troskách?
nasehvezdy.cz
Nová láska Solaříkové v troskách?
Herečka Patricie Solaříková (36) ze seriálu Jedna rodina měla ukončit vztah s umělcem Alexem Grigorievem. Blízké okolí herečky tvrdí, že neshod bylo stále víc a už se to stalo neúnosným. Ale smutnit
Ženy na vrcholu: Překvapivá odhalení o keltské společnosti
21stoleti.cz
Ženy na vrcholu: Překvapivá odhalení o keltské společnosti
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy v
Lavička pro věčně zamilované
panidomu.cz
Lavička pro věčně zamilované
Pár, který dokáže svorně překonat všechny krize a spokojeně spolu zestárnout, je ideálem už od antiky. Celoživotní láska chudého Filemona a jeho ženy Baucis dojala bohy na Olympu natolik, že ochotně vyhověli přání stařečků a nechali je zemřít spolu. Po smrti je pak proměnili ve dva vzrostlé, košaté stromy, jejichž větve se něžně dotýkaly ve
Uhořel intrikánský král zaživa?
historyplus.cz
Uhořel intrikánský král zaživa?
Pach spáleného masa je cítit v královské ložnici. Uprostřed oblaku štiplavého dýmu skučí v bolestech Karel II. Navarrský. Sloužící ho obskakují, ale po straně nejeden z nich jedovatě poznamená: „Má, co si zasloužil…“   Vládce maličkého navarrského království, které leží na severu dnešního Španělska, trápí špatné zdraví. Většinu času tráví Karel II. Navarrský (1332–1387) ve
Rychlá jahodová tečka
tisicereceptu.cz
Rychlá jahodová tečka
Suroviny 500 g čerstvých jahod 2 lžíce medu nebo javorového sirupu 500 ml smetany ke šlehání (33 % tuku) 2 lžičky vanilkového extraktu čerstvá máta Postup Polovinu očištěných jahod nakráj
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
iluxus.cz
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
Společnost TOYOTA GAZOO Racing představila novou verzi modelu GR Yaris Aero Performance, která se pyšní aerodynamickými úpravami na základě praktických zkušeností z motoristického sportu. Toyota GR
Gdaňsk: Město plné zážitků
epochanacestach.cz
Gdaňsk: Město plné zážitků
Navštivte jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy a zároveň jedno z nejstarších v Polsku. A až se ho nabažíte, pokračujte za krmením tuleňů a na polskou Saharu. Rádi o dovolené odpočíváte na pláži u moře nebo se procházíte malebnými uličkami plnými kaváren a stylových krámků se suvenýry? Obdivujete kostely, chrámy a historické budovy? Líbí se
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz