Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Podivné hrátky našeho vlastního mozku: Ovlivňuje rozhodnutí a mění vzpomínky

Lidský mozek řídí a kontroluje nejen veškeré tělesné funkce, ale i myšlení, paměť a emoce. Někdy si s námi ale umí pěkně pohrát. Prožité události nám do vzpomínek neuloží tak, jak se skutečně staly.

Při rozhodování pak používá nejrůznější mentální zkratky, které vedou k tomu, že se nerozhodneme úplně racionálně. Proč to dělá?

Mozek člověka je řídicím orgánem lidské nervové soustavy, který kontroluje činnost srdce, trávení a pohyb těla, ale také naše chování a chápání. Je z 80 % tvořen vodou, dále tuky a bílkovinami. Váží asi 1,3 až 1,4 kg.

Ač zaujímá jen 3 % z váhy člověka, je energeticky velice náročný, pro své fungování potřebuje 20 % z celkového denního příjmu energie. Jeho potravou je glukóza (cukr), kterou spaluje za přítomnosti kyslíku. Energii si ovšem neumí ukládat do zásoby. Bez kyslíku pak mozek vydrží jen 4 až 6 minut.

Galaxie neuronů necítí bolest

Mozek obsahuje přibližně 100 miliard neuronů (tedy stejně jako Mléčná dráha planet) – nervových buněk, mezi kterými existuje až biliarda spojů.

Ženský a mužský mozek se ale liší, a to nejen svojí vahou, ale také tím, že v mužském mozku existuje více funkčních spojení v rámci každé hemisféry zvlášť, kdežto u žen je více spojů mezi hemisférami.

Mozek necítí bolest, nemá receptory, které by na ni byly citlivé. Při nedostatku spánku se zhoršuje činnost mozku, po obnovení dostatečného spánkového režimu se ale funkce obnovování neuronů vrátí během cca tří týdnů k normálu.

Mozek necítí bolest.
Mozek necítí bolest.

Jak se rozhoduje mozek?

Náš mozek ovlivňuje naše každodenní rozhodování. Pokud se rozmýšlíme ohledně něčeho závažnějšího, možná čerpáme ze statistik a jiných empirických dat, v ostatních případech ale spoléháme jen sami na sebe.

Náš mozek se ovšem v situacích, kdy je rozhodování komplexní, jsme v časovém presu a volby nejsou srovnatelné, uchyluje k takzvaným mentálním zkratkám. Ty mozek používá, aby se příliš neunavil.

Umožňují nám rozhodnout se rychleji a svému rozhodnutí důvěřovat, jako by bylo podložené. Tomuto fenoménu se říká zpětná racionalizace.

(Ne)bezpečí mentální zkratky

Někdy může být mentální zkratka užitečná, například když musí řidič během vteřiny vyhodnotit situaci na silnici a při nebezpečí dupnout na brzdu dřív, než si uvědomí, co dělá. Jindy ale může takové rychlé rozhodnutí vést k omylu.

Naše rozhodnutí na základě mentální zkratky nemusí být nutně špatné, není ale podloženo empirickými daty, takže může být zkreslené. Jakých rozhodovacích omylů se dopouštíme nejčastěji?

První dojem je správný, nebo ne?

Člověk dá hodně na první dojem – odborníci odhadují, že naše rozhodnutí ovlivní až ze 70 %, což je opravdu hodně. V roce 2005 to svým výzkumem potvrdil Alexandr Todorov z Princetonské univerzity.

Zkoumal volební preference voličů na základě líbivosti tváří politiků. To, že dáme na první dojem, ovšem nesvědčí o naší povrchnosti, jak by se mohlo zdát, ale jde o evoluční výdobytek, který nám v minulosti pomáhal přežít. Umožňoval lidem odhadnout protivníka. I dnes nám pomáhá zorientovat se ve složité spleti mezilidských vztahů.

Většinou dáváme na první dojem.
Většinou dáváme na první dojem.

Sekundy rozhodnou

První dojem si tvoříme během několika málo sekund. Umožňuje nám vnímat verbální i nonverbální projevy ostatních, tedy nejen to, co daný člověk říká, ale i tón jeho hlasu, gesta rukou či oční kontakt.

Na základě toho vyhodnocujeme, jak je nám daný člověk sympatický a zda mu věříme. Se vzhledem a schopnostmi souvisí i jiná mentální zkratka – krásnější lidi automaticky vnímáme jako schopnější.

Tomuto jevu se říká haló efekt – vnímáme jakousi svatozář, která obestírá zářivé lidi.

Schopný je nejschopnější

Obdobně máme pocit, že lidé, kteří jsou schopni v jedné oblasti, musí být automaticky úspěšní i v jiné. Částečně tomu tak je, když obě oblasti vyžadují podobné schopnosti a dovednosti.

Například herec může být dobrým obchodníkem, protože umí přesvědčivě pracovat se svým hlasem i výrazem. Psycholog zase může být úspěšným policejním vyjednavačem. Dobrý lékař ale automaticky nemusí být dobrým hercem či politikem. Náš mozek nás přesto k tomuto rozhodovacímu omylu svádí.

Krásnější lidi vnímáme jako úspěšnější.
Krásnější lidi vnímáme jako úspěšnější.

Věřím těm, kdo smýšlejí stejně

Další myšlenkovou zkratkou je fakt, že máme tendenci více důvěřovat informacím, které potvrzují to, co už si myslíme. Současná koronavirová pandemie je toho dobrým příkladem. Přijde v září druhá vlna nákazy?

Pokud tomu věříte, pak větší váhu přikládáte například článkům, které vás vyzývají k očkování proti chřipce, jež zmírní následky situace, při níž se koronavirová nákaza bude mísit s každoroční epidemií chřipky.

Opačně zaměřené články naopak vnímáte jako příliš lehkomyslné a ignorující nebezpečí.

Mozek nechce měnit názor

Nahlížet tak budete i na politické představitele, kteří s danými tvrzeními přijdou. Opatrní epidemiologové vám budou připadat důvěryhodnější než ekonomové nabádající k návratu k normálu a podpoře ekonomiky. Uznat, že jste se ve svém úsudku zmýlili, je obtížné.

Mozek je líný a svých zkratek při rozhodování se nechce vzdát.

Není to však nemožné, museli byste však provádět cílevědomou analýzu vlastních rozhodnutí, úmyslně se vystavovat názorům, se kterými nesouhlasíte, a ke svému vlastnímu úsudku pak přistupovat se zdravou skepsí.

Můžeme se přiklánět k názorům, kteří mají ostatní.
Můžeme se přiklánět k názorům, kteří mají ostatní.

Jsme špatní plánovači budoucnosti

Ve svých rozhodnutích máme rovněž tendenci preferovat krátkodobá řešení před dlouhodobými. Je to z toho důvodu, že obecně nejsme moc dobří v předpovídání, jak naše současná rozhodnutí ovlivní naši budoucnost.

Dle amerického psychologa Philipa Zimbarda se lidé rozhodují na základě časové perspektivy podle toho, co je jim bližší. Někteří tedy nevědomě tíhnou k rychlému užitku, jiní jej iracionálně odkládají ve prospěch dalších generací.

Kdo, zatraceně, volí ty protikandidáty?

Lidé jsou navíc společenští tvorové, žijí ve skupině. A s tou chtějí souznít. Obklopují se proto známými, kteří jsou jim názorově blízcí.

Ovšem to je může vést i k tomu, že svůj názor skupině přizpůsobují, případně je jejich názor, odlišný od toho skupinového, nenápadně umlčen. Překvapivé důsledky to může přinést například u prezidentských voleb.

Lidé ve vašem okolí jednoznačně jednoho z kandidátů upřednostňují a vy na základě toho, že neznáte mezi vašimi blízkými nikoho, kdo by volil protikandidáta, usuzujete na výsledek voleb, který ovšem může být úplně jiný. Tomuto fenoménu se říká efekt falešné shody.

Podle sebe soudím… situaci

Dalo by se říci, že každý obecnou situaci odvozuje od své vlastní. Hezky se to dá demonstrovat například na aktuální situaci na trhu práce. S tím koronavirová krize nepěkně zamávala. Jak ji ale hodnotíte vy?

Nepodíváte se na statistku nezaměstnanosti, ale svůj dojem si vytvoříte na základě toho, jak jste na tom s prací vy, vaše rodina a přátelé, zda znáte někoho, kdo kvůli pandemii o práci přišel, a také na základě informací z tisku.

Vaše představa o tom, jaká je skutečná situace na trhu práce, tak může být realitě hodně vzdálená.

Špatný harddisk jménem mozek

Další oblastí, ve které nás náš vlastní mozek může mást a svádět z cesty, je naše paměť a vzpomínky. Náš mozek totiž není harddisk, kam nahrajete soubor a ten tam v nezměněné podobě za čas znovu naleznete.

Naše vzpomínky se mění, protože náš mozek je ochoten je přetvářet tak, aby odpovídaly našemu současnému přesvědčeni. A dokonce si můžeme vytvářet i vzpomínky na události, ke kterým nikdy nedošlo.

Falešná vzpomínka na hrdinnou chůvu

Slavný vývojový psycholog, Jean Piaget (1896–1980), si například celý život živě pamatoval, jak ho jeho chůva statečně zachránila před únosem, když mu byly asi dva roky. Háček však byl v tom, že k takové události nikdy nedošlo.

Jeho chůva si ji celou vymyslela a jen mu ji často opakovala, až ji Piaget přijal za svou vlastní vzpomínku. Když se dozvěděl pravdu, přestal jí věřit, v paměti ji ale má stále živou. Takové vzpomínce se říká implantovaná.

Zranění unikají dětské amnézii

Není ničím neobvyklým. Vědci například vědí, že si většina dospělých nepamatuje žádné události ze svého raného dětství, zhruba do tří let věku.

Nejvíce „vzpomínek“ na toto období si proto vytváříme až později, na základě vyprávění rodiny nebo prohlížení fotografií. Ovšem některé zážitky z raných let mají šanci této dětské amnézii nepodlehnout a v paměti ulpět.

Jsou to především události spojené se silnými emocemi, například se zraněním. Možná si dítě má pamatovat situace, které ohrožovaly jeho život, aby mělo vyšší šanci dožít se dospělosti.

Selektivní výběr vzpomínek

Proč si ale i v dospělosti vybíráme jen vzpomínky, které se nám takříkajíc hodí do krámu? Toužíme totiž po tom, aby nás jiní přijímali takové, jací jsme.

Jenže to se v průběhu času mění, a tak svému novému nahlížení na sebe sama přizpůsobujeme si své vzpomínky, respektive si ze své paměti vybíráme jen ty, které odpovídají našemu aktuálnímu postoji.

Pokud jsme například doteď byli považováni za hodného člověka, ovšem několik nepříznivých událostí v nás probudí agresi, kterou budeme pro sebe považovat za účelnou, začneme dávat k dobru vzpomínky, ve kterých jsme i v minulosti jednali agresivně.

Čí verze je pravdivější?

Naše vzpomínky mohou významně ovlivňovat i jiní lidé, a to snadněji, než by se mohlo zdát. Jedním z fenoménů, ke kterému může při ukládání vzpomínek dojít, je takzvaný jev vzájemné brzdy.

Když zažijete nějakou událost spolu s jinou osobou, můžete mít pocit, že sdílením prožitků budete situaci schopni barvitěji vylíčit. Ve skutečnosti, pokud vám tento člověk popíše svou verzi zážitku, zastíní tím vaše vzpomínky a vy přijmete jeho verzi události.

V takovém případě je lepší si nejprve zapsat vaše prožitky a teprve poté je probrat s ostatními.

Pachatel měl zelenou bundu

Problémem může být rovněž nakažlivost vzpomínek. Když v roce 2003 ubodali v obchodním domě švédskou ministryni zahraničí Annu Lindhovou (1957–2003), téměř všichni svědci se shodli na to, že měl pachatel na sobě zelenou vojenskou bundu.

Ovšem na základě záznamů bezpečnostních kamer se ukázalo, že ve skutečnosti byl muž oblečený v šedém svetru. Jak je to možné? Jednoduše – svědky předtím, než šli k výslechu, nechali sedět ve stejné místnosti.

Tam mohli diskutovat a navzájem se ovlivnit a utvrdit v tom, co si mylně zapamatoval třeba jen jeden z nich.

Nejvíce věříme své rodině

Jsou vzpomínky, u kterých opravdu věříme, že se dané události udály tak, jak si je pamatujeme. Psycholog Robert Nash z britské Aston University se snažil zjistit, jak si většina lidí ověří, že si události opravdu pamatuje správně, vyvstanou-li pochybnosti.

Přišel na to, že většina účastníku jeho studie by se na ni zeptala svých blízkých a rodiny, než by si je například ověřila empiricky, třeba prostřednictvím lékařských záznamů. Přitom vzpomínky ostatních nejsou o nic důvěryhodnější než ty naše vlastní.

Ovšem hluboká přátelství stojí právě na mnoha propojených a sdílených vzpomínkách.

Mě se to netýká!

Máte nyní pocit, že vše výše uvedené se vás vůbec, ale vůbec netýká, že vy jste ta výjimka, která se za všech okolností rozhoduje racionálně? Nebojte se, ostatní si to o sobě také myslí.

Samozřejmě jsou situace, kdy se opravdu soustředěně rozhodnete na základě pečlivé analýzy, ovšem jakmile to vašemu mozku jen trochu dovolíte, využije každé příležitosti k tomu, aby si situaci usnadnil nějakou mentální zkratkou.

Vlastně ale jen dělá svoji práci a snaží se vás chránit před přetížením. Navíc, špatných rozhodnutí učiněných na základě mentálních zkratek se zas tak bát nemusíte, váš milosrdný mozek vám vzpomínky na ně rád „na přání“ upraví.

reklama
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
reklama
Historie
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“   V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených […]
Mohou být krásné i veřejné záchodky?
Skotský ostrov Bute v zálivu Firth of Clyde se může pochlubit mnoha pamětihodnostmi v čele se slavným novogotickým palácem Mount Stuart a rozvalinami středověkého hradu. Největší atrakcí jsou zde ale nejzachovalejší veřejné záchodky z viktoriánské doby v přístavu Rothesay.   Stavba veřejných toalet v Rothesay vyšla v roce 1899 na 530 liber, což by s ohledem na inflaci v přepočtu […]
Cvrnkalo se do důlku už ve starověkém Egyptě?
Kuličky patří k oblíbené zábavě po celém světě. Jsou známé nejen z Egypta, ale také z aztéckých nalezišť a vyskytují se v pohřebištích původních obyvatel Severní Ameriky   Již na začátku 20. století archeologové v lokalitě u pákistánského Mohendžodara nalezli kamenné kuličky z doby kolem roku 2500 př. n. l. O kuličkách píše i básník Publius Ovidius Naso (43 př. n. […]
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět.   Je jí sedm let, a už je polovičním sirotkem. Aby matka měla na obživu pro sebe a své tři děti, bere na byt nájemníky. Jeden z nich je divadelní manažer, který shání herce […]
Zajímavosti
Genius loci: Co to vlastně je? Nebo spíše – kdo?
Vymetou prach a vše pečlivě poklidí. Poté je třeba připravit oltář. Nastává čas prosebných modliteb, někde i zpívání a tanců. Místní lidé přinášejí dary. Na oltáři se kupí víno i květiny, speciální mísa přetéká ovocem a dalším jídlem. To vše k poctě genia loci, který má zajistit svému místu ochranu, polím plodnost a lidem požehnání.   […]
Chinin: Lék, pochoutka i zabiják
Malárie, onemocnění způsobené parazitem přenášeným komáry, trápí lidi po tisíciletí. Dokonce i v posledních desetiletích má na svědomí až 600 000 úmrtí ročně. Teprve v 17. století je na ni nalezen lék v amazonském deštném pralese.   Už některé domorodé kmeny, obývajícím území dnešních států Peru, Bolívie a Ekvádoru, znají léčivou sloučeninu nacházející se v […]
Klaun očkatý: Nejlepší kamarád mořské sasanky umí měnit pohlaví!
Málokterý živočich se natolik zapíše do lidských hlav jako právě oranžová ryba. Děti i dospělí ho znají především skrze animované dobrodružství o Nemovi. Podle jména to jsou sice šprýmaři, moc legrace ale s nimi není.   Klauna očkatého dorůstajícího až 11 centimetrů jako první přesně popíše francouzský vědec Georges Cuvier (1769–1832). Nemůže z ní spustit oči, a […]
Pouštní draci: Kamenné monumenty plné otazníků
Téměř 100 let si archeologové lámou hlavu nad pouštními draky, aby se nakonec ukázalo, že i když nemají zuby ani drápy, jsou smrtící hrozbou, která pravěkým lidem pomohla vyhubit celé zvířecí druhy.   Když ve 20. letech 20. století přelétají piloti britské RAF nad arabskými pouštěmi, spatří obří kamenné stavby. Některé jsou dlouhé sotva 100 […]
Záhady a napětí
Stephen Kaplan: Co odhalil známý vampirolog?
Upíři neboli „nemrtví“ se dle pověstí živí krví lidí i ostatních dýchajících bytostí. Díky tomu zůstávají dlouho mladí. Známý americký vampirolog Stephan Kaplan se však domnívá, že upíři nejsou „nemrtví“, ale že to jsou skuteční lidé, kteří mají naléhavou potřebu pít každý den krev. Pokud krev nedostanou, stanou se agresivními nebo dokonce zešílí. Jde tedy […]
Nejtajemnější pohřebiště v Anglii: Kdo na něm skutečně odpočívá?
Sutton Hoo. Pod tímto zvláštním názvem se ukrývá tajuplné pohřebiště nacházející se nedaleko Woodbridge v anglickém hrabství Suffolk. Ačkoliv se na tomto místě našlo spoustu anglosaských artefaktů, stále není jasné, kdo je zde pohřbený. Jde snad o hrob anglosaského krále Rædwalda, který vládl ve východní Anglii a zemřel někdy kolem roku 627?   V roce […]
Indické město Ellora: Vzniklo s pomocí neznámé technologie?
V Indii leží kamenný zázrak, jeden z největších a nejzáhadnějších chrámových komplexů světa, jehož vznik je dodnes zahalen tajemstvím. Máme před sebou důkaz neobyčejné technologie, nebo jen mistrovskou ukázku lidské dovednosti? Jak staré jsou chrámy v Elloře – a kdo je vlastně vytvořil?   Představte si, že stojíte před horou, ve které vznikl precizně vyhloubený […]
Neznámé záhady Stonehenge: Jak je ve skutečnosti velké?
Stonehenge patří k nejznámějším a nejvíce fascinujícím megalitickým stavbám světa. Přestože je tento kamenný kruh už celá desetiletí předmětem intenzivního zkoumání, nové objevy ukazují, že jeho záhady ještě nejsou ani zdaleka vyčerpány. Je tento ve skutečnosti rozsáhlý komplex megalitickým pohřebištěm?   Nová odhalení na světoznámé lokalitě Stonehenge přinášejí zejména moderní technologie, jako je třeba radarové […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Přišla jsem vlastně o vše
skutecnepribehy.cz
Přišla jsem vlastně o vše
Ta, kterou jsem považovala za nejlepší přítelkyni, se ukázala jako ta nejhorší osoba, jakou jsem kdy potkala. Ženská mrcha, která mi vzala vše! Byla to manipulátorka a lhářka a já jsem díky ní přišla o manželství i klid v duši. S Andreou jsem se poznala před deseti lety na kurzu jógy. Byla okouzlující, usměvavá, vtipná a vždycky perfektně upravená. Lichotila mi Hned jsme si
Pikantní cuketový salát
tisicereceptu.cz
Pikantní cuketový salát
Nejvhodnější jsou malé cukety. Suroviny na 4 sklenice 2 kg cuket 2 chilli papričky 1 česnek Na nálev 1 l vody 200 ml vinného octa 1 Deko 10 kuliček pepře 10 kuliček nového koření 3
Waldorf Astoria Seychelles Platte Island oslaví letošní Global Wellness Day sérií zážitků na téma Reconnect
iluxus.cz
Waldorf Astoria Seychelles Platte Island oslaví letošní Global Wellness Day sérií zážitků na téma Reconnect
U příležitosti letošního Global Wellness Day, který se koná 14. června 2025, resort Waldorf Astoria Seychelles Platte Island představuje pečlivě sestavenou nabídku zážitků přirozeně odrážející filozof
Prvního ředitele Národního divadla zdrtila nešťastná láska
historyplus.cz
Prvního ředitele Národního divadla zdrtila nešťastná láska
„Ta jeho neodbytnost je směšná. Nelidsky mne nudí, “ stěžuje si Anna Lauermannová deníku na svého ctitele. Odmítá ho, ale přitom stačí, aby jenom na týden zmizel z Prahy a nedal vědět kam, a už má o něj strach.   „Myslím, že by bylo lépe, kdybyste ke mně nechodil… Máte ještě čas se oženit, máte
Casa Clara, óda na životní styl South Beach
rezidenceonline.cz
Casa Clara, óda na životní styl South Beach
Výjimečná, architektonicky významná rezidence s okouzlujícími interiéry, vybavenými designovým nábytkem a doplňky italské firmy Henge, představuje moderní plážovou vilu s luxusem nejvyššího kalibru. Pohlednicově krásné prostředí široké mořské zátoky na půvabném pobřeží jedné z nejkrásnějších částí amerického Miami je dokonalým rámcem pro elitní bydlení ve vysokém stylu značky, která představuje mnohem více než jenom nábytek. Jde
Jak dostat čerstvý vzduch do domácnosti? Aneb aby se doma dobře dýchalo
panidomu.cz
Jak dostat čerstvý vzduch do domácnosti? Aneb aby se doma dobře dýchalo
Dýchat čerstvý a zdravý vzduch chceme venku i doma. A tam hlavně, vždyť v budovách trávíme většinu života. Reálně ovšem doma míváme až pětkrát horší vzduch než je venku. Jak si doma zajistit stále čerstvý vzduch, aby se dobře dýchalo a nečíhaly na nás zákeřné viry a bakterie? Možností je celá řada, ideálního výsledku dosáhneme jejich
Kronikář Přibík Pulkava: Skrýval se za ním sám císař Karel IV.?
epochaplus.cz
Kronikář Přibík Pulkava: Skrýval se za ním sám císař Karel IV.?
Autor Kroniky české, arcibiskupský písař, správce školy. O jeho osobnosti toho mnoho nevíme. Snad proto kolem něj vznikaly různé dohady. O co vlastně jde? Pojďme se na jeho Přibíka Pulkavu a jeho dílo podívat. Tajemství zahaluje Příbíka Pulkavu z Radenína (†asi 1378/1380), který v Kronice české, podle některých pramenů nazývané také Kronika nejjasnějšího knížete Karla, krále českého
Duchové Kunžvartu
epochanacestach.cz
Duchové Kunžvartu
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradím
Nechali si Bernášková a Merkner pootevřené dveře k návratu?
nasehvezdy.cz
Nechali si Bernášková a Merkner pootevřené dveře k návratu?
Herečka Jana Bernášková (44) ze seriálu ZOO Nové začátky a režisér Rudolf Merkner (53) se po rozvodu dohodli na netradičním řešení. Kvůli dětem si ponechali společný byt, ve kterém se střídají. Když
Jsou UFO u Oblasti 51 jenom kamufláž?
enigmaplus.cz
Jsou UFO u Oblasti 51 jenom kamufláž?
Již před nějakou dobou CIA potvrdila to, co se přes 50 let snažila utajit. Základna známá jako Oblast 51 je skutečná. Mimozemské stroje na ní ale podle oficiální zprávy nejsou. I když neidentifikovate
Suché, nebo mokré?
nejsemsama.cz
Suché, nebo mokré?
Pravidelné a pečlivé odličování a čištění pleti je základním předpokladem pro její krásný a zdravý vzhled. Každé ráno pleť potřebuje vyčistit, večer také a navíc zbavit make-upu. Mělo by jít o naprostou rutinu, ať se děje, co se děje. Čištění můžete provádět několika způsoby. Suché odličování Neznamená to drhnutí pleti nasucho. Použijte odličovací mléko, gel či micelární vodu podle typu
Vypadal takto svatý Václav? Vědci zrekonstruoval 1100 let starý obličej českého knížete
21stoleti.cz
Vypadal takto svatý Václav? Vědci zrekonstruoval 1100 let starý obličej českého knížete
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého kní
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz