Planeta Země

Pohled z očí do očí aneb hmyzí monstra zblízka

Pohled z očí do očí aneb hmyzí monstra zblízka

Hmyz žije všude kolem nás. Už jste ale někdy viděli tyto tvory zblízka? Ten pohled vás překvapí! Vypadají jako vetřelci z vesmíru nebo příšery ze sci-fi filmů.

Včela medonosná

Řád: blanokřídlí
Výskyt: celý svět

Na světě je asi 85 % všech kvetoucích rostlin opylováno hmyzem, z toho 85 % včelami. Rostliny, které by se bez opylování včelami těžko obešly, tvoří skupinu čítající 40 000 druhů. Jedna včela nasbírá za život asi 9 gramů medu.

Včela medonosná patří mezi nejznámější zástupce společenského hmyzu. Tento druh vznikl celkem nedávno, asi před 10 000 lety, kdy se vyvinul ze včely východní. Na temeni hlavy má včela dvě složené oči a na vrcholu tři jednoduché oči ve tvaru trojúhelníku. Velmi důležitou roli hrají tykadla, díky kterým vnímá čichové a hmatové podněty. Včely žijí ve velkých společenstvích, založených na kastovní hierarchii. Hlavní úlohu hraje královna, o kterou se ostatní včely starají. Jejich hlavním úkolem je pak opylování květin, z jejichž nektaru včely vyrábějí med. Mezi další jejich výtvory patří včelí vosk.

Klíště obecné

Řád: klíšťatovci
Výskyt: Evropa, Blízký východ, severní Afrika

Když se klíště přisaje, může sát ze vzniklé ranky jeden až dva týdny. Naproti tomu dokáže hladovět i déle než jeden rok. Všechny choroby, které klíšťata přenášejí, mohou vést k trvalému poškození zdraví, dokonce i ke smrti.

Klíště je v našich končinách dobře známé a také velmi neoblíbené, jelikož se živí sáním krve, a to nejen na lidech, ale i na dalších savcích, plazech nebo ptácích. Nebezpečí tkví hlavně v nemocech, které kousnutím přenášejí. Jde hlavně o lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Samice klíšťat jsou větší než samečci, jejich velikost se pohybuje od 3,5 mm do 4,5 mm. Po nasátí se jejich těla dokážou zvětšit až na 1 cm. Své oběti umějí nalézt díky tzv. Hallerovu orgánu, který umožňuje vycítit oxid uhličitý. Klíště se nejčastěji vyskytuje ve vlhkých lesích nebo na loukách.

Komár pisklavý

Řád: dvoukřídlí
Výskyt: celý svět

Komáři přenášejí nebezpečné nemoci, na které zemře až 1 000 000 osob ročně. Jsou známí jako přenašeči malárie, žluté zimnice, horečky Dengue nebo viru Zika.

Jde o jednoho z nejznámějších komárů u nás. Jeho larvy se živí planktonem, samci sají nektar květů a samice zase krev, které mohou vysát až trojnásobek své vlastní hmotnosti. Komáři dosahují délky 0,5 cm. Aktivní jsou zejména v noci, přes den se schovávají na chladných místech. Bezpečně se dají rozpoznat podle pisklavého zvuku, který vydávají chvěním křídel a svými hlasivkami. Jakmile svou oběť bodnou, pustí do rány sliny, které obsahují látky zamezující srážlivost krve a zároveň působí proti bolesti. Více si tento hmyz vybírá těhotné ženy a lidi mohutnější postavy, jelikož vyvíjejí více energie než průměrný člověk a vydechují více oxidu uhličitého.

Mravenec obecný

Řád: blanokřídlí
Výskyt: Evropa, Asie, Severní Amerika a severní Afrika

Mravenci vytvářejí monogynní společenství, která mají pouze jednu královnu. Mravenci uzvednou až 20násobek své váhy.

Mravenci jsou součástí našeho každodenního života. Vidíme je na zahradách, chodnících i v našich domovech. Nejčastěji ale žijí v lesích, na polích nebo na loukách. Je pro ně typické, že si staví podzemní hnízda s nástavbou z hlíny nad zemí mezi stébly trávy. Dělnice jsou dlouhé mezi 2 až 5 mm a žijí přibližně 7 let, zatímco královna měří téměř 2x déle a je krátkodobě okřídlená. Její život trvá obvykle 15 let. Rekord v délce života drží královna chovaná v zajetí, která se dožila 29 let.

Skákavka královská

Řád: pavouci
Výskyt: jihovýchod USA, Mexiko, Malé a Velké Antily, Kostarika

K lovu potravy využívají dichromatické vidění s citlivostí na zelenou v ultrafialovém pásmu, což jim umožňuje zaměřit opačné pohlaví, ale také kořist na vzdálenost půl metru s vysokou přesností. Mají velmi dobře vyvinutý sluch, slyší zvuky do několikametrové vzdálenosti.

Jedná se o nejpočetnější pavoučí čeleď na světě. Samice dosahují větší velikosti než samečci. Pohybuje se od 12 mm do 22 mm, rozpětí končetin měří až 35 mm. Klepítka samičky jsou na rozdíl od samců pestře vybarvená, nejčastěji v duhovém odstínu nebo v kombinaci zelenomodré až fialové. Skákavky mají stejně jako jiní pavouci čtyři páry očí, které mají uspořádány ve třech řadách. Zbylé dva páry menších očí se nacházejí na stranách hlavohrudi. Zajímavé jsou hlavně střední teleskopické oči, které umožňují posun zorného pole, aniž by se musel pavouk natáčet.

Sršeň obecná

Řád: blanokřídlí
Výskyt: Evropa, Asie, Amerika

Toxicita sršního jedu je několikanásobně nižší než u včely medonosné. Obsahuje aminokyseliny, enzymy, polypeptidy a další látky, které mají neurotoxické účinky. Při každém bodnutí vypustí přibližně 0,5 mg kapalného jedu.

Sršeň obecná je největším evropským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Stavbou těla se podobá běžnějším vosám, je však větší a jinak zbarvená a dosahuje délky 18 až 35 mm. V dutinách stromů si staví oválné papírové hnízdo, které může měřit v průměru až 80 cm. Tam žije ve společenstvech, která mohou čítat až 1700 jedinců. Královna a dělnice disponují silnými kusadly a žihadly s jedem. Ty však používají hlavně ve chvílích, kdy jsou podrážděné. Jejich velké, složené oči jim sice neumožňují vidět ostře, ale dokážou jimi zaznamenat i zcela nepatrný pohyb. Umějí s nimi pokrýt zorné pole o úhlu 360 °C.

Octomilka obecná

Řád: dvoukřídlí
Výskyt: celý svět

Octomilky patří mezi modelové organismy pro výzkum kvůli svému způsobu rozmnožování. Během měsíce totiž dokážou vyprodukovat několik generací.

Octomilky jsou známé jako tzv. ovocné nebo vinné mušky a čítají přibližně 1500 druhů. Nejznámější a nejčetnější je octomilka obecná. Její původní forma má jasně červené oči a měří 2 až 3 mm. Octomilky častokrát mívají na křídlech výrazný vzor a žilky. Nejčastěji se vyskytují na kvasícím nebo hnijícím ovoci. Samy jsou důležitým zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby nebo žáby.

Kudlanka nábožná

Řád: kudlanky
Výskyt: jižní Evropa, suché stepní oblasti

Kudlanky jsou známé sexuálním kanibalismem, což znamená, že samička po páření sežere samečka. To se děje hlavně v době nedostatku potravy.

Tato kudlanka je velmi nenápadná, obvykle je zbarvená světle až tmavě zeleně, na podzim dohněda. Díky tomu se může před případnými predátory dobře skrývat. Pro kudlanky je typická trojúhelníkový hlava s velkýma očima. Jedná se o jediný druh kudlanek, který dokáže otočit hlavou o 360 °C, aniž by pohnula tělem. Jako jeden z mála druhů hmyzu vnímá člověka.

Více z Planeta Země

Mohla být Venuše kdysi obyvatelná?

Planeta Země13.7.2020

Příběhy bouří Před vrtkavostí přírody člověk neunikne

Planeta Země12.7.2020

Co se stane, až se vymění magnetické póly Země?

Planeta Země9.7.2020

8 největších narkomanů a opilců zvířecí říše

Planeta Země2.7.2020

Střetnutí tří císařů: Jak vypadala bitva u Slavkova?

Planeta Země29.6.2020

Zpropadená řeč těla: Dejte si pozor na tato gesta!

Planeta Země25.6.2020

Opomíjené katastrofy: Kdo má na rukou nevinnou krev?

Planeta Země22.6.2020

Lidská inteligence: Které náhody umožnily její rozvoj?

Planeta Země18.6.2020

Archeologové odkryli neznámý mayský palác. Vysvětlí tajemství záhadného úpadku Mayů?

Planeta Země15.6.2020
Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat