Telepatie, vnímání věcí na dálku, předpovídání budoucnosti – to jsou všechno nesmysly.  Myslí si redaktor internetového magazínu. Jenže pak se stane něco, co jeho představy o lidských možnostech silně nahlodá. Sám se totiž přesvědčí o nemožném!

Možnost, že by někteří jedinci mohli spatřit, co se děje celé kilometry od nich, připadá nejspíš většině lidí nereálná. Někdy však okolnosti mohou přimět změnit názor i největšího skeptika.

Svědčí o tom případ amerického spisovatele a novináře Dana Edena. Co způsobilo, že začal věřit tomu, o čem psal?

Nesplnitelný požadavek?

V roce 2000 píše Dan Eden pro internetový magazín View Zone. Edituje článek o mimosmyslovém vnímání na dálku. Tuší, že toto téma určitě čtenáře zaujme. On sám však tvrzením uvedeným v článku příliš nevěří. Jeho racionální mysl požaduje důkaz.

Nakonec se odhodlá k bláznivému činu. Do krabice ve své kanceláři umístí keramickou žábu. Krabici pak položí na polici u svého psacího stolu. Pak na internetu zveřejní výzvu:

„Dokáže mi někdo říci, co je v krabici v mé kanceláři?“ Dobře svou soukromou kancelář uzamkne a napjatě čeká na odpovědi. Dočká se překvapení?

Neznámý pisatel

„To jsem si mohl myslet,“ s úšklebkem projíždí novinář přijaté zprávy. Zatím v nich stojí samé hlouposti. U jedné se však zarazí. Pisatel se ho totiž ptá, kterou krabici má na mysli, neboť v kanceláři stojí dvě. Eden uzná, že neznámý má pravdu.

Druhou krabici odstraní a s ještě větším napětím čeká, jestli se dotyčný znovu ozve. „V krabici je skleněná žába a dva kříže,“ novinář s úžasem hledí na další vzkaz. To není možné! Pomyslí si spisovatel, avšak zároveň se ho zmocní zmatek.

O jakých křížích to tajemný senzibil mluví? Otevře krabici a teprve, když odstraní žábu, všimne si, že na dně krabice bylo nakresleno x. To se nachází i na spodní straně žáby. Znamená to, že poznání na dálku opravdu funguje?

Nemohl si ze spisovatele vystřelit některý z jeho známých, jenž se dozvěděl o jeho pokusu?