Polycefalie: Opravdu víc hlav víc ví?

Dne 13. února 2009 se v texaském Frankstonu narodí dvouhlavé tele. Přežije jen pár dní. I když vzbudí pozdvižení, nejde o tak velkou vzácnost, jak by se mohlo zdát.

Dvouhlavá telata se rodí po celém světě, i když většinou mrtvá. Pokud přežijí, málokdy to zvládnou víc než pár hodin. Rekordmanem je dvouhlavé tele narozené na Floridě v roce 2015, které přežije přibližně 40 dnů.

Zvířata i lidé

Telata nejsou jedinými zvířaty, která touto anomálií trpí. V přírodovědném muzeu ve švýcarském Lausane je vystavených dvouhlavých tvorů mnohem více. Skot, ovce, prasata, kočky… Tato vzácnost se nazývá polycefalie.

Jde o výsledek špatné separace jednovaječných dvojčat. Šance na přežití nebývají veliké, většinou se podaří jen díky výrazné pomoci. Ve volné přírodě jde o situaci velmi raritní. Polycefalií mohou trpět i lidé.

U siamských dvojčat může jít o dvě varianty nemoci – dicefalický parapagus, kdy jsou na jednom trupu dvě hlavy vedle sebe. Anebo může jít ještě o vzácnější Craniopagus parasiticus, kdy jsou hlavy propojeny přímo na jednom krku. Tato anomálie se vyskytuje u 4 až 6 porodů z deseti milionů.

Hlavně se nepohádat s bráškou

Mezi keři se plazí dvouhlavý had. Ale co chvíli změní směr, jak se o něj hlavy přetahují. Jedna chce doprava, druhá doleva.

Jedna z hlav je klidná, druhá agresivní. A když konečně zmerčí kořist, místo spolupráce dojde k boji o to, která hlava myš spolkne. Většinou to končí tak, že myška v klidu odhopká, zatímco had se hádá sám se sebou, jak na to.

I proto je přežití těchto tvorů do dospělosti spíše vzácností, protože oba mozky se spolu „hádají“ a ovládají každý svou část těla. A někdy jde i o život – když jedna z hlav zachytí pachové stopy kořisti na hlavě druhé!

Pokud má nějaké dvouhlavé zvíře šanci dožít se dospělosti, jsou to nejčastěji plazi.

Kdo se plazí, ten má šanci

Nejčastěji pozorovanými zvířaty jsou želvy a právě hadi. „K větší šanci výskytu této nemoci přispívá příbuzenské křížení,“ vysvětlují veterináři. „Většina hadů ale přežije jen několik měsíců.“ I když najdou se i tací, kteří se statistice vzepřou.

Arizonská univerzita chová svého dvouhlavého kamaráda sedmnáct let. Pokud se takový had páří, narodí se mu normální, jednohlavé mláďátko.

Třeba Thelma a Louise, dvouhlavá užovka žijící v zoo v San Diegu, přivede na svět 15 normálních hadů. Stejně tak dvouhlavé želvy mají v zajetí šance přežít.

Janus, nejstarší dvouhlavá želva, která žije v ženevském přírodovědném muzeu, oslaví příští rok 30. narozeniny.

Některá dvouhlavá telátka přežijí i pár týdnů. Příroda je nicméně v tomto ohledu krutá.

Pravěký dvouhlavec

Dvouhlaví tvorové jsou tu s námi odjakživa. Nejstarší nález, který dokazuje výskyt této anomálie, pochází z roku 2006, kdy vědci objeví dvouhlavou zkamenělinu.

Necelý metr dlouhý Hyphalosaurus je vodní ještěr žijící před více než 120 miliony let, a stává se tak nejstarším zaznamenaným dvouhlavým zvířetem. A svědectví o dvouhlavých tvorech najdeme i ve středověkých či raně novověkých spisech.

Pokud dinosauří kosti inspirují naše předky k představám o dracích, pak klidně nalezená kostra dvouhlavých tvorů představuje perfektní začátek pro vznik mýtů o vícehlavých bestiích!