„Můj Bože,“ zaslechne Judita Hanyová ze zahrady výkřik svého manžela. V panice vyběhne ven a spatří svého muže zkoprněle zírat do jámy, v níž spočívají dvě dřevěné rakve. Takže jejich starý soused měl pravdu! Jejich pozemky skutečně stojí na hřbitově. Rozhněvají se na ně mrtví za to, že narušili jejich klid?

Jako splněný sen vypadá koupě, kterou se v roce 1982 podaří uskutečnit rodinám Hanyových a Williamsových. Stanou se vlastníky dvou úplně nových domů poblíž Houstonu v Texasu na velmi atraktivních pozemcích s velkou zahradou.

Krásný sen se však brzy pro obě rodiny změní v noční můru. Poštvou totiž proti sobě síly z onoho světa! Nebo za vše ve skutečnosti mohl strach z porušení nepsaného pravidla?

Osudný nález

Jediné, co Hanyovým chybí v jejich novém domově ke spokojenosti, je bazén. Začnou proto kopat na zahradě. Sotva započnou s výkopem, zazvoní u jejich dveří starý soused. „Neměli byste tu kopat. Váš pozemek stojí na bývalém hřbitově,“ varuje je.

Nicméně Hanyovi si nedají říct a dál pokračují v hloubení jámy pro bazén. Jenže pod vrstvou hlíny se skutečně objeví dvě rakve z neohoblovaného dřeva. Sam a Judith Hanyovi se zaleknou. Komu asi nalezené ostatky patří?

Nakonec vypátrají bývalého hrobníka Jaspera Nortona. Ten potvrdí slova jejich starého souseda. Na místě lukrativních pozemků skutečně býval hřbitov, kterému se říkalo U Černé naděje. Byli zde pohřbíváni především otroci.

„Těla patří Charliemu a Betty Thomasovým,“ s jistotou prohlašuje bývalý hrobník. Manželé Hanyovi se zoufale snaží najít potomky Thomasových, ale bohužel žádné nevypátrají.

Nakonec proto zakopají rakve zpět na místo jejich nálezu. Upokojí tím zesnulé?

Pomsta mrtvých?

Od chvíle hrůzného nálezu nemohou Hanyovi spát. V noci slýchají odhmotněné hlasy. Světla i elektrické přístroje se náhle vypínají a zapínají. Judith dokonce jednou najde své boty na hrobě Bethy Thomasové.

Nakonec se vystrašení manželé rozhodnou svěřit svým sousedům Williamsovým. „Ach, Bože, takže u vás taky straší,“ vydechne paní Jean Williamsová. Podobné zkušenosti má prý asi tucet domácností.

Na zahradě Williamsových z nevysvětlitelných důvodů nic neroste. „Stále se tu objevují hluboké díry. Když je zahrabeme, objeví se znovu,“ svěřuje se paní Williamsová. U šesti členů její rodiny je dokonce diagnostikována rakovina.

Když se Jean dozví, že dům Hanyových stojí na pozemku bývalého hřbitova, rozhodne se zjistit, zda jsou na jejich zahradě také nějaké hroby. Se svou dcerou Tinou se pustí do kopání, jenže mladá žena se náhle zhroutí.

Po dvou dnech umírá třicetiletá Tína Williamsová na srdeční příhodu. Pomstili se jí duchové?

Kletba nebo paranoia?

Obě rodiny již mají jasno. „To místo je prokleté.“  Williamsovi a Hanyovi se urychleně stěhují. Skutečně je pronásledovala kletba mrtvých Afroameričanů? Nebo byla jejich vidění jenom výsledkem paranoidního strachu z toho, že bydlí na hřbitově?

Jak však lze vysvětlit tak masivní propuknutí rakoviny a náhlou smrt Tiny Williamsové?  I na tom se podepsali rozjitřené nervy? Nebo proti sobě obě rodiny skutečně poštvali rozhněvané duše?

Zajímavé je, že další majitelé domů se o žádných podivných událostech nezmínili. Byli duchové uspokojeni vyhnáním narušitelů svého klidu? Či je celý příběh smyšlený?