Egyptský faraon Ramesse II. stojí uprostřed malé kaple ukryté 65 metrů hluboko ve skále a vyčkává. Místnost se zatím topí ve tmě. To se za okamžik změní, když ji zničehonic zaplaví sluneční světlo. Chrám v Abú Simbelu v jižním Egyptě je totiž geniálně postavený. Badatelé navíc hlásí nový senzační objev.
Dokazuje, že skalní svatostánek nepostavili Egypťané?
Faraonův dvorní architekt Maje dokončuje další dechberoucí stavbu. Jde o nové hlavní město říše na Nilu. Metropole je protkaná vodními kanály a ponejvíce připomíná dnešní Benátky. Kvůli netradiční modro-ramezelené výzdobě si vyslouží přezdívku tyrkysové město. U Majeho si jeho výstavbu objedná Ramesse II. (vládne 1279–1213 př. n. l), zřejmě nejmocnější a nejslavnější faraon všech dob.
„Množství a velikost jeho stavebních projektů byla ohromující. Až se člověk ptá, jak to mohl zvládnout,“ podivuje se francouzský archeolog Christian Jacq (*1947). Vedle nového hlavního města pro 300 tisíc obyvatel buduje Ramesse II. chrám milionů let, kolosální sochy v Mennoferu či komplex svatyní v Luxoru. Největší údiv však vzbuzuje jeho skalní dóm v Abú Simbelu.
Podle některých záhadologů mu při realizaci megalomanských projektů pomáhali mimozemšťané.
Je to možné?
Stejná jako na Marsu?
Dvořané v čele s honosně oblečeným Ramessem II. se blíží k hlavnímu chrámu v Abú Simbelu. Už samotný vstup do svatyně je tak ohromující, že vzbuzuje pochybnosti o lidském původu. Dovnitř se totiž vchází okolo čtyř obřích 20metrových soch. Záhadologové si navíc před nedávnem povšimli podivné sochy nad vstupem do chrámu. Zachycuje záhadnou bytost s velkou hlavou a mimozemskými rysy.
Něco obdobného přitom objeví také na nedávno zveřejněných snímcích NASA z Marsu. „Je tam skutečně vyfocený nějaký ještěr nebo snad mimozemšťan?“ ptají se badatelé.
Podobnost obou objektů je přitom vskutku až zarážející.
Světelná show ve skále
Před zraky faraonových dvořanů se naskýtá fascinující pohled. Chrámem v Abú Simbelu prošli krátce po úsvitu až na jeho konec ukrytý 65 metrů hluboko ve skále. Zdejší kaple je vždy velmi potemnělá. Dnes ale ne. „O jarní a podzimní rovnodennosti prořízne vycházející slunce temnotu chrámu a ozáří čtyři božské sochy,“ přibližuje světelnou show britská archeoložka Joyce Tyldesley (*1960).
Jedna plastika ale zůstane vždy ve stínu. Jde o sochu boha temnoty a podsvětí. Jak něco takového mohlo ve starověku vzniknout, není odborníkům dodnes jasné.
Nedokazuje i to, že Ramessovi s výstavbou chrámu musel někdo pomáhat?
Sarkofágy pro obry
Pýchou se při pohledu na skalní dóm nedme jen faraon, ale také jeho syn Chamuaset. Právě ten totiž jako představený královských staveb stojí za vznikem většiny Ramessových gigantických staveb. Z Abú Simbelu se záhy rozjede k ještě mysterióznější stavbě, k podzemnímu labyrintu v Sakkáře známému jako Serapeum. „Jedná se o pohřebiště, v němž se našly gigantické sarkofágy,“ uvádí Jacq.
Milovníci konspiračních teorií mají za to, že sloužilo návštěvníkům z jiných světů s obřími rozměry. Měli to být právě oni, kdo pro Chamuaseta a jeho otce Ramesse II.
stavěli megalomanské komplexy…
Facebook
Twitter
RSS