Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Postrach z hlubin: 5 největších mýtů o žralocích

Žraloci zabijí zhruba 4 až 15 lidí ročně, oproti tomu kolem 100 milionů žraloků zemře za rok rukou člověka. To je více než 11 000 každou hodinu.  Přesto dodnes existují mýty o vraždících oceánských bestiích.

Může za to slavný Spielbergův film Čelisti z roku 1975. Od té doby považují lidé žraloky za krvelačné bestie, jejíchž jediným cílem je požírat nevinné koupající se turisty.

V několika letech po premiéře Čelistí se počet velkých bílých žraloků u pobřeží Severní Ameriky snížil až o 50 %, na jiných místech až o 90 %, společně s počtem žraloků tygřích a kladivounů. Ve skutečnosti žraloci napadnou člověka vždy víceméně omylem.

Po kousnutí se navíc většinou stáhnou, protože jim člověk vlastně ani „nechutná“. Jen desetina útoků žraloka skončí smrtí napadeného. Jaké jsou tedy největší omyly o žralocích?

Mýtus 1. Všichni žraloci jsou lidožraví

Většina žraloků žere ryby a bezobratlé živočichy, jako třeba chobotnice. Útoky žraloků na lidi se většinou stávají kvůli špatné viditelnosti ve vodě, kdy si žralok splete člověka s rybou nebo s tuleněm.

Proto většina případu skončí „pouze“ pokousáním, nikoli zabitím. Někteří žraločí experti dokonce tvrdí, že lidské maso žralokům nechutná. Jen si kousnou, ale nesežerou ho.

Vzhledem k velikosti a ostrosti jejich zubů ale bohužel bývají následky takových kousnutí fatální.

Pro člověka je nejnebezpečnější žralok bílý, který vykazuje nejvyšší počet nevyprovokovaných útoků na člověka.
Pro člověka je nejnebezpečnější žralok bílý, který vykazuje nejvyšší počet nevyprovokovaných útoků na člověka.

Monstrum, jehož jediným záměrem je ublížit člověku?

Přesto žralok bílý svých dokonalých predátorských schopnosti k systematickému lovu lidí nevyužívá – smrtelných bývá jen několik útoků ročně. Žralok bílý přitom vypadá skutečně děsivě.

Jenže strašlivý vzhled z něj ještě nedělá monstrum, jehož jediným záměrem je ublížit člověku. Jídelníček žraloků bílých sestává především z ryb, ploutvonožců, méně potom z hmyzu a ptáků. Navíc jde o ohrožený druh, u kterého hrozí riziko úplného vyhubení.

Pozor na barevné plavky!

K většině útoků na lidi navíc dochází v kalných vodách nebo v místech s jinak zhoršenou viditelností. Zkušební kousnutí žralok většinou neopakuje, smrt člověka pak většinou nastává důsledkem ztráty velkého množství krve. Jak podobné tragédii předcházet?

Člověk by neměl plavat v kalné vodě, koupat se v šeru, případně v noci. Lepší je plavat ve skupině, ne jednotlivě. Víme, že žraloci rozeznávají barvy – atraktivní jsou pro ně žlutá, oranžová a červená.

Plavky, případně nafukovací matrace na hladině by tedy neměly mít tyto zářivé barvy, protože mohou žraloka přitahovat.

Žraloka přitahují pestré barvy.
Žraloka přitahují pestré barvy.

Mýtus 2. Žraloci nejsou chytří ani dokonalí, mají malé mozky

Žraloci patří mezi nejinteligentnější tvory v oceánu. Vědci zjistili, že mají komplexní sociální chování. Dokážou komunikovat prostřednictvím řeči těla. A co se týče velikosti mozku, jeho poměr k tělu je podobný jako u většiny ptáků a savců.

Inteligence žraloka bílého se považuje za nadstandardní. Je velmi zvědavý, vystrkuje hlavu nad hladinu a zkoumá různé objekty nebo svou potenciální kořist.

7 milionů let dokonalosti

Pro spoustu lidí je přesto žralok nejen krvelačné monstrum, ale hlavně hloupý, tupý, omezený a jednoduchý tvor. Myslíme si, že přežívá jen díky svým zubům a agresivitě. Jenže tento predátor se na planetě vyvíjí déle než 400 miliónů let.

Je zde mnohem déle než dinosauři, a dokonce i stromy. Z tohoto nepředstavitelného času má už 7 miliónů let dokončený vývoj. To znamená, že se dál nepotřeboval vyvíjet a evoluce jej dotvarovala ke své představě už tehdy. Už před sedmi miliony let byl dokonalý.

Žralok se na Zemi vyvíjí déle než 400 milionů let.
Žralok se na Zemi vyvíjí déle než 400 milionů let.

Jak vytrhnout ohromný kus masa z těla

Příroda jej zbavila těžkopádných a neohrabaných kostí a nahradila je mnohem pružnějšími a pohyblivějšími chrupavkami. Žraločí čelisti jsou ve zvířecím světě naprostým unikátem.

Pravěcí žraloci měli ještě horní čelist pevně spojenou s lebkou, museli se proto spokojit s poměrně malou kořistí. Během vývoje se ale tlama posunula pod hlavu, horní čelist se uvolnila z lebečního spojení a stala se pohyblivou.

Dnešní žraloci tak mohou pozřít značně objemnou kořist nebo z ní vytrhávat velké kusy masa.

Řady vražedných zubů

Čelisti ovládají nepředstavitelně výkonné svaly. Síla stisku čelistí naměřená u žraloka dlouhého 3 metry činila 3 tuny na 1 cm2 (síla stisku lidské čelisti je u sedmdesátikilového člověka asi 220 kilogramů na 1 cm2).

Ostré, zpravidla trojúhelníkové zuby kožního původu jsou zasazeny v pevné vazivové tkáni a uspořádány v několika řadách, z nichž funkční je jen ta první. Ostatní fungují jako záloha.

Nekonečný počet zubů

Pokud se zuby z první řady opotřebují a vypadají, nahradí je druhá řada. Žraločí zuby dorůstají po celý život. V čelistech drží několik dní, pak vypadnou a jsou nahrazeny novými.

Rostou v několika řadách za sebou, počet řad se pohybuje mezi 5–15, takže po vypadnutí zubu žralok nevnímá v tlamě žádnou mezeru, která by mu překážela. Po opotřebení nebo poškození se zuby jednoduše ohnou dopředu a vypadnou.

Kompas a detektor pohybu

Žraloci patří k nejdokonalejším obratlovcům v oceánech. Mají k dispozici smyslové orgány, z nichž některé jsou v říši zvířat naprosto ojedinělé, například tzv. Lorenziniho ampule.

Tento orgán, který má žralok na svém rypci, dokáže zaznamenat slanost vody, změnu teploty i hloubku. Jeho hlavní funkcí je odhalování elektrických impulsů vysílaných jinými živočichy, které vznikají svalovou činností.

Tuto schopnost využívá žralok k lovu v kalné vodě, hledání kořisti zavrtané na dně v písku. Slouží také jako „kompas“ k orientaci v mořích a oceánech.

Žraloci mají ojedinělý smyslový orgán, který zaznamenává elektrické impulsy.
Žraloci mají ojedinělý smyslový orgán, který zaznamenává elektrické impulsy.

Mýtus 3. Všichni žraloci jsou velcí, děsiví a s plnou tlamou ostrých zubů

Ne každý vypadá jako nechvalně proslulý žralok z filmu Čelisti. Na světě je více než 480 druhů žraloků, a to od takových, kteří měří sotva 20 centimetrů až po obry dlouhé 12 metrů.

Žralok veliký, jeden z největších známých druhů žraloků, je mírumilovný a živí se pouze planktonem. Žralok límcový připomíná úhoře, více známý žralok kladivoun už podle názvu připomíná kladivo.

Doopravdy zabíjí?

Jen několik druhů žraloků je nebezpečných pro člověka. Pouze tři druhy ze zmiňovaných více než 480 druhů žraloků jsou zodpovědné za dvouciferné počty smrtelných nevyprovokovaných útoků na lidi: velký bílý, tygří a bělavý.

Nicméně žralok dlouhoploutvý pravděpodobně zabil mnohem více osamělých lidí, než je zahrnuto ve statistice. Stál nejspíš i za loňským tragickým útokem na českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam, který bohužel nepřežil.

Mýtus 4. V případě útoku musíme bouchat žraloka do nosu

Šance, že na vás zaútočí žralok, je podle odborníků 1 : 11,5 milionu. Nejčastěji zatím útočili tito mořští dravci u pobřeží Spojených států a Austrálie. Na některé druhy ale můžeme narazit i v oblastech, kam rádi jezdíváme na dovolenou i my.

Pokud už k tomu dojde, je dobré použít několik strategií. Můžeme zaútočit na citlivá místa na hlavě žraloka. To znamená oči, žábry a čenich, kde má velmi jemné smyslové orgány. Někdy se žralok zalekne a odplave.

Dostat se z vody a přežít

Podobné rady samozřejmě mohou fungovat, ale nemusí. Biolog David Shiffman například tvrdí, že bouchat pěstí pod vodou moc nejde. Nejlepší způsob, jak podle něj odehnat žraloka, je pokusit se mu píchnout do oka.

Proti úderům mají vyvinutou ochranu, ale proti prstům nic nezmůžou. Žralok většinou udělá jeden rychlý útok a vzdálí se, aby počkal, jestli oběť zemře nebo zeslábne ze šoku a ztráty krve. Teprve pak se vrátí, aby se nakrmil.

Tento postup žraloka chrání před zraněním od poraněného agresivního cíle, na druhou stranu umožní lidem dostat se z vody a přežít.

Mýtus 5. Žraloky v oceánech nic neohrožuje

Je pravda, že největší žraloci se jiných predátorů obávat nemusí. Menší už ale takové štěstí nemají. Mnoho z nich se stává potravou pro větší druhy ryb, například pro kosatky, nebo jiné větší a dravější žraloky. Největší hrozbou pro žraloky je ale člověk.

Mnoha druhům hrozí vyhynutí kvůli nadměrnému rybolovu. Každý rok se průměrně uloví neuvěřitelných 100 milionů žraloků.

Co když žraloci vyhynou?

Lidé uloví každou hodinu kolem 10 000 žraloků kvůli masu, kůži nebo jen ploutvím. Populace některých druhů se tak smrskla na pouhou desetinu původního počtu.

V případě, že by se lidem podařilo žraloky úplně vyhladit, dojde ke zničení potravního řetězce a zdecimování planktonu. Ten přitom vyrábí 60–80 % kyslíku na planetě. Tento scénář se podle vědců naplní v průběhu jediného století.

Asijští rybáři uloveným žralokům uřezávají ploutve a ti pak umírají pomalou a bolestivou smrtí.
Asijští rybáři uloveným žralokům uřezávají ploutve a ti pak umírají pomalou a bolestivou smrtí.

Útočiště vysoko v horách

Pokud by žraloci úplně vymizeli, přemnožily by se ryby, kterými se živí. Ty by pak zlikvidovaly korálové útesy a postupně i plankton. Celý ekosystém oceánů by se zhroutil. Lidstvo má dostatek kyslíku na několik století a možná i tisíciletí.

Podle některých teorií se ale v případě, že vymizí mořský život, rozmnoží mořské řasy do takové míry, že se oceány stanou jedovatými a člověk by musel hledat útočiště vysoko v horách.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Kreveta pistolník: Nejrychlejší zbraň pod hladinou
Kdo se domnívá, že nejsilnějším zvířetem na Zemi je lev, tygr, nebo slon, ten se mýlí…Drápy, ostré zuby, síla, řev, to není nic ve srovnání s tím, co umí nenápadná pistolová kreveta rodu Alpheus, žijící v Mexickém zálivu a podél atlantického pobřeží USA.   Není sice větší než prst, přesto je vybavena superschopností, která z […]
Záhady a napětí
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
Pentagon zveřejnil analýzu trosek z havárie u Roswellu, otázky zůstávají
Materiál z místa havárie neznámého objektu poblíž Roswellu v roce 1947, o němž se mnozí domnívali, že je mimozemského původu, byl v roce 2022 odeslán do laboratoře k analýze. Rozbor si vyžádal oficiální úřad Pentagonu pro vyšetřování UFO. Vloni byly konečně zveřejněny výsledky. O čem vypovídají?   V podvečer 2. července 1947 je nad americkým městečkem […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
panidomu.cz
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
Občas se to stane každému. Nohu si lidově řečeno přeležíte a pak vám chvíli na chodidle pobíhají mravenci. Banalita. Jenže co když se mravenčení vrací častěji? Pocit mravenčení nebo brnění je vlastně hlášením, které nám posílají nervy oné partie: Něčím jsme je utlačili, podráždili nebo jim způsobili nedokrvení. To je celkem prostá podstata problému. Složitejší
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz