Jak by vypadala planeta Země, kdyby se točila rychleji než dnes? V dávné minulosti, kdy ještě byla Země děckem, tomu tak skutečně bylo.
Planeta tančila svůj kvapík takovou rychlostí, že jeden den na ní trval pouhých osm hodin. Pak se ovšem budoucí domov lidí srazil s planetkou Theia, která byla veliká zhruba stejně jako Mars. Země náraz s vypětím všech sil ustála, ale kvůli kolizi vyvrhla do prostoru kolem sebe spoustu materiálu.
Zprvu Zemi obklopil prstenec, který se později zformoval do jediné přirozené oběžnice třetí planety, tedy do Měsíce. Ten poté svojí gravitací začal Zemi zpomalovat.
A tak se děje dodnes.
Co by se však stalo, kdyby Theia zemi minula? Vzduch by byl pravděpodobně hustší. Srážka, která způsobila vznik Měsíce, měla totiž mimo jiné za následek i velké ztráty plynů, které obepínaly naši planetu. Venuše, která nemá žádný měsíc, má stokrát hustší atmosféru než Země.
Vzhledem ke zrychlené rotaci Země, by se více projevovaly západovýchodní větry. A to ne ledajaké! Hurikány by zde byly na denním pořádku. Z vesmíru by Země vypadala podobně jako Jupiter, obepínaly by ji různobarevné pásy vzniklé z proudění vzduchu.
Mohl by se v takovém případě na Zemi vyvinout život? Možná ano, ale zcela jistě by vypadal jinak než ten, jaký nás obklopuje nyní. Vzhledem k silným větrům by evoluce nedopustila vznik nějakého vzrůstem vyššího rostlinstva. Těžko by se tak na Zemi objevily lesy. Listy rostlin by mohly mít cylindrický tvar, tak, aby lépe zachytávaly sluneční světlo.
I později vyvinutí živočichové by se museli držet těsně při povrchu Země. V jejich výbavě by zřejmě nechyběl silný krunýř. Vypadali by zhruba tak jako želvy nebo pásovci.
Jejich metabolismus by byl zrychlený.
Inteligentní život by to měl ještě těžší. Ve světě plném burácivých větrů by byla základním dorozumívacím prostředkem znaková řeč. Každopádně, vzpřímení tvorové, kteří sami sebe nazývají lidé, by se zcela jistě nikdy nevyvinuli.
Facebook
Twitter
RSS