Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v roce 1660 a dokončil ji v roce 1682. Jedná se o vzácný doklad tehdejších zvyklostí a způsobů hospodaření.
Encyklopedie obsahuje mnoho hodnotných ilustrací – mědirytin, dřevořezů a listy s nákresy. První vydání této knihy má ve své sbírce také Národní zemědělské muzeum Kačina. Georgica curiosa je zemědělsky zaměřená encyklopedická učebnice z roku 1682.
Tvorba ze zkušeností
Autorem byl rakousko-německý spisovatel, původně básník, Wolfgang Helmhard von Hohberg (1612-1688). Knihu psal na základě vlastních zkušeností – část života spravoval menší rodinné panství v Dolním Rakousku.
Hohberg, původně voják, byl velmi vzdělaný, ovládal několik jazyků a jeho hlavním zájmem bylo vždy zemědělství. Knihu začal psát původně jako zemědělskou didaktickou báseň, přátelé se ho snažili přesvědčit, aby sepsal spíše knihu naučnou.
Spisovatel vůli pronásledování protestantů musel opustit Rakousko a usadil se v Bavorsku, kde si našel čas, aby svou práci na knize dokončil.
Vyšla poprvé
V roce 1682 byla vydána pod názvem Georgica curiosa. Encyklopedie má dva díly o šesti knihách. Název první části je Dům a zahrada, druhé části Pole, dobytek, les a lov. Později vyšla ve třech dílech, ten poslední mimo jiné obsahoval kuchařku.
„Kniha je součástí rozsáhlé chotkovské knihovny na zámku Kačina, která obsahuje více jak 40 000 svazků knih.
Empírovou knihovnu vybudoval stavitel zámku Jan Rudolf Chotek a zřídil pro ni samostatný pavilon. Stavba se tak řadí mezi první účelově vystavěné budovy knihoven,“ říká náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea a ředitel zámku Kačina Pavel Douša.
Přístupná výstava
Chotkovská knihovna je jedním z nejcennějších a nejoblíbenějších objektů na kačinském zámku.
Z umístění a dispozice knihovny je jasné, že zadavatel stavby zámku a parku se chtěl knihovnou prezentovat, ale v prvé řadě její obsah sloužil ke studiu a získávání informací důležitých pro řízení hospodářství.
Zájemci si nyní mohou některé cenné svazky prohlédnout v projektu Otevřená knihovna. Díky tomu se rozšiřuje expoziční potenciál knihovny o prohlídku, kterou by návštěvník z technických a bezpečnostních důvodů nemohl uskutečnit.
Lze tak listovat knihami z oboru architektury a umění, zahrady a zemědělství, myslivosti a přírodních věd a dějin.