Věda

Pravda o žirafím krku

Pravda o žirafím krku

Žirafí krk je v souvislosti s evolucí diskutován už od 18. století. Až nyní se ale vědcům podařilo zjistit, jak se v průběhu vývoje žirafí krk prodlužoval a proč se žlutí afričtí savci pyšní tak nevídaným znakem.
Autor první evoluční teorie Jean-Baptiste Lamarc (1744 – 1829) se domníval, že výhodné znaky, které jedinec během života získá, jsou dědičné. Takové vlastnosti se pak podle hypotézy přenášely bezprostředně do další generace. Učebnicovým příkladem pro tento způsob evoluce byl pro Lamarcka žirafí krk. Žirafy se údajně natahovaly, aby získaly potravu ve vyšších stromech. Každá další generace tak měla krk o něco delší, než jejich rodiče. Tato historická evoluční teorie je označována jako lamarkismus.
Dnes už víme, že vývoj takto nefunguje. Změny jsou dány mutacemi v DNA, a to jestli se vlastnost bude fixovat či nikoliv, je věcí náhody. Když se ale žirafí krk neprodlužoval jejich cílenou snahou dosáhnout na vyšší větve, proč tedy tento savec o tři metry převyšuje všechny ostatní kopytníky?
Podle rostoucího množství výzkumů na toto téma to vypadá, že důvodem není přírodní výběr, ale spíš ten pohlavní.

Za všechno mohou samci

Na základě pozorování biologové zjistili, že žirafy vůbec nežerou listí jen ve vysokých polohách. Zvířata se často pasou i v úrovni svých ramen, nebo i níž. Navíc se zdá, že výška, ve které žirafy svačí, je z velké míry závislá na pohlaví. Zatímco samice listy nejčastěji žerou 1,5 – 2,5 metru nad zemí, dominantní samci se živí na potravě ve výšce kolem 5 metrů.
Teorii pohlavního výběru podporují i samčí souboje. Při nich se žirafa snaží svého protivníka udeřit rohatou hlavou. Krk zde působí jako rukojeť kladiva – čím je delší, tím je síla úderu větší.
Stejně jako u jiných druhů, na nichž se pohlavní výběr vyřádil extrémními strukturami, je i dlouhý krk žirafě spíše na obtíž. Kvůli velkým obratlům je krk málo ohebný. Když se žirafa chce napít, musí se doširoka rozkročit. Její srdce navíc vyrovnává ohromné rozdíly v tlaku. Hlava dlouhokrkého savce totiž může v řádu sekund změnit polohu o několik metrů.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

8 zakořeněných mýtů o lidském mozku

Věda17.7.2018

Falklandský „vlk“ se podobal spíše šakalovi

Věda13.7.2018

V Jeruzalémě byly odkryty pozůstatky legendární pevnosti Acra!

Věda10.7.2018

Jak organismy brání své dědičné informace?

Věda3.7.2018

Vyhynul, nebo nevyhynul?

Věda29.6.2018

Poslední mamuty zahubila žízeň!

Věda26.6.2018

Pokřivená evoluce aneb Člověk stvořitel?

Věda22.6.2018

5 zákeřných parazitů, kteří míří na oči!

Věda19.6.2018

Legendární „hadrák“ se představuje!

Věda15.6.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies