Koncem loňského roku došlo k jedné z nejvýznamnějších událostí v historii kosmonautiky, která bude mít zásadní vliv na další rozvoj kosmických letů. Poprvé se podařilo uskutečnit návrat prvního stupně vesmírné rakety zpět na Zemi bez poškození.

Revoluční koncept

Povedlo se to společnosti Space X amerického miliardáře Elona Muska s raketou Falcon 9, která vynesla na oběžnou dráhu jedenáct satelitů, a její první stupeň hladce přistál na námořní plošině u pobřeží Floridy.

Další pokus v lednu 2016 však skončil neúspěšně a raketa vybuchla. Přitom se přistání zdálo hladké, raketu ale zradila jedna z přistávacích podpěr a převrátila se na bok.

Pokud však bude nový návratový program úspěšný, tak se podstatně sníží náklady na vesmírné lety, které i přes technický pokrok šplhají opravdu vysoko. Za kilogram vynesený na oběžnou dráhu se platí okolo tisíce dolarů.

Žádné ořezávátko

Málokdo si dokáže představit, o jaký kolos jde v případě dvoustupňové rakety Falcon 9. Její první stupeň, který se bezpečně vrátil na přistávací plošinu, měří na výšku 41 metrů, tedy jako 12 patrový dům a průměr jeho trupu je 3,6 metru!

Raketa je na nízkou oběžnou dráhu schopná vynést zhruba 10 tun materiálu a pohání ji 9 extrémně silných motorů, které slouží nejen při startu, ale také právě i při přistávacím manévru. To ale vynakládá nesmírné nároky na piloty a řízení.

Přistání je hodinářská práce

Manévrovat s tak obrovskou konstrukcí totiž není vůbec jednoduché. Na pohodlné manévrování, jak to vídáme ve fantastických filmech, můžeme zapomenout.

Při přistání musí motory jemně vyvažovat stabilitu rakety tak, aby hladce dosedla na tři podpěry, které se před přistáním vysunou. Jeden z techniků, zajišťujících přistání trefně poznamenal: že je to jako balancovat s košíkem vajec na špičce vycházkové hole.