Ocelové nosníky zaskřípají a pak se v pár vteřinách celá stavba složí jako domeček z karet. V hromadách suti naleznou smrt desítky dělníků, ale i kolemjdoucí na chodníku.

Praha ve 20. letech 20. století zažívá nebývalý stavební rozvoj. Na jednu stranu je to potřeba, neboť metropoli sužuje nedostatek bytů a do toho přišel trend velkých obchodních domů.

Velká poptávka ovšem zvýší ceny pozemků, materiálů i kvalifikovaných dělníků, takže investoři začnou tlačit na zefektivnění výstavby. To v praxi znamená, že se obcházejí správné postupy, využívají se méně kvalitní materiály a dělníci pracují do posledních sil.

Přetížené pilíře

Jeden z velkých projektů, který zrovna v Praze roste, je pětipatrový obchodní dům, jenž na rohu ulic Na Poříčí a Biskupská buduje na zakázku podnikatele Josefa Jakesche renomovaná firma Tomáše Pražáka a Pavla Moravce.

Stavba jde dělníkům od ruky a na podzim roku 1928 už stojí hlavní konstrukce a pracuje se na střeše i v interiéru. 9. října se ale celá stavba zhroutí. Co přesně bylo příčinou kolapsu obchodního domu, je dodnes nejasné.

V oficiální zprávě se píše pouze o přetížení rohových pilířů, podporujících arkýřový nosník.

Pomáhají všichni

V době zhroucení konstrukce tu zrovna pracuje 87 lidí, desítky dalších osob zrovna kráčí po rušné ulici, v bezprostřední blízkosti stavby. V okamžiku, kdy se budova sesouvá, se stihne zachránit málokdo – o přežití rozhodne to, kde lidé zrovna stáli.

Svědci se okamžitě vrhnou do trosek a holýma rukama se snaží vyhrabat zavalené. Velmi rychle na místo přijíždějí i četníci, vojáci s těžkou technikou se ale na místo neštěstí dostanou až k večeru.

Hody pro zavalené

Do večera je z trosek vyproštěno několik „hrozně zohavených mrtvol“. Najdou se ale i šťastnější příběhy. Záchranářům se podaří probourat se do zasypaného suterénu ze sklepa vedlejší budovy.

V přilehlé vzduchové kapse naleznou několik živých. Ti záchranáře upozorní na další zavalené hlouběji ve sklepě. „Vojíni strojního praporu zdvojnásobili své úsilí,“ píše tisk. A po nějaké době skutečně uslyší další hlasy!

Než vyvrtají dostatečně velký otvor pro jejich vyproštění, skulinou jim alespoň podávají šunku a víno… Většina obětí ale takové štěstí nemá.

(Zdroj: HISTORY revue)