Oficiálně neexistuje. Nenajdete ji na pláncích, nikdo vám v ní nevystoupí, žádná souprava jí neprojede. A přesto byla postavena dříve, než vyjel první vlak metra.

Hluboko pod pražským Klárovem se ukrývá záhadná podzemní stanice z 50. let. K čemu měla sloužit? A proč se o ní tak dlouho mlčelo?

Denně kolem projdou stovky turistů i úředníků mířících na Úřad vlády, ale nikdo nemá ani tušení, že podzemí pražského Klárova skrývá záhadnou stanici metra, kterou nikdy nikdo nevyužil.

Jmenuje se Klárov a její existence je dodnes opředena mlhou dohadů, tajemství a nejasností. Nikdy nebyla oficiálně součástí žádné trasy pražského metra, nenajdete ji na mapách a trasa metra tudy nevede.

Přesto byla vybudována, a to už v 50. letech, tedy dlouho předtím, než se vůbec začalo o výstavbě pražského metra v jeho dnešní podobě mluvit.

Ale z nějakého důvodu zde i tak vznikla plnohodnotná stanice s nástupišti, schodišti a zázemím, která z obou stran končí slepými tunely. Proč by někdo budoval něco takového a proč právě tady?

Kryt jako stanice metra

Projekt, který byl označován jako vládní kryt K-111, byl podle odtajněné dokumentace stavěn v letech 1952 až 1960. Stavba probíhala v utajení po vzoru protileteckých krytů, které byly běžné v Moskvě nebo v Paříži, a to přímo u Úřadu vlády na Klárově.

Přestože oficiálně vypadá jako struktura metra, má nástupiště, eskalátorové tunely bez eskalátorů a širokou klenutou halu, z obou stran ji uzavírají slepé tunely.

Původní architektonické plány sahají až do roku 1941, ale teprve až v roce 2002, během velkých povodní, odhalila odčerpaná voda skutečné rozměry objektu, o kterém veřejnost neměla ani ponětí až do odtajnění archivu v roce 2012. Dnes oficiálně slouží jako technické centrum DPP, je přísně střežený a nepřístupný veřejnosti.

Přes Bubeneč až do Moskvy

Záhadná stanice Klárov samozřejmě nezůstala bez konspiračních teorií. Podle některých spekulací mělo jít o tajný evakuační bod pro vládní elitu, který by v případě ohrožení umožnil únik do bezpečí.

Odvážnější teorie hovoří dokonce o tom, že měl být napojen na podzemní síť směřující až k sovětskému velvyslanectví nebo dokonce dál, k diplomatické čtvrti v Bubenči.

Objevily se i domněnky, že z Klárova vedl skrytý tunel na Vítkov nebo že objekt sloužil pro přímé spojení s Moskvou. Žádná z těchto verzí však nebyla oficiálně potvrzena.

A právě díky mlčení úřadů, zakonzervovanému stavu stanice a jejímu nedostupnému umístění se Klárov stal živnou půdou pro záhadology a fanoušky podzemních legend.

Zůstane Klárov navždy jen betonovou slepou uličkou, nebo se jednou dozvíme, co se tu doopravdy mělo dít a komu měla stanice ve skutečnosti sloužit?