Historie

Pro ženatá nemehla není v papežské gardě místo

Pro ženatá nemehla není v papežské gardě místo

„Bojím se o své bezpečí,“ strachuje se na konci roku 1505 papež Julius II. Situace na italském území je velice nepřehledná. Proti sobě tu bojuje hned několik malých království, vévodství a republik. Svatý otec si nemůže být jistý, zda mu někdo neusiluje o život…

Julius II. (1443–1513) však nesedí jen s rukama v klíně. Dokáže se o sebe postarat. Na svoji ochranu povolává švýcarské žoldnéře. 150 nájemných vojáků vstupuje 22. ledna 1506 na území Papežského státu. Sám Julius jim žehná. Teď se konečně bude cítit o něco bezpečněji.

Žádané zboží pro vojevůdce

Proč papež povolal právě švýcarské vojáky? Hornatá švýcarská krajina je sice malebná, ale svým obyvatelům nenabízí moc úrodné půdy. Lidé tedy musejí hledat různé způsoby obživy. Mladí, silní a zdraví muži proto velmi často volí vojenskou kariéru v cizích službách a brzy si gardy jejich vojáků získávají výbornou pověst. „Jsou stateční, odvážní a také věrní,“ šíří se o Švýcarech šeptanda mezi evropskými vládci. Stávají se proto velice žádaným zbožím. Nemají totiž ani ve zvyku měnit strany, za které bojují, jenom kvůli tomu, že jim někde spadne do kapsy o pár mincí víc.

Tvrdé podmínky pro přijetí

„Slibuji vrchnímu veliteli a ostatním nadřízeným úctu, věrnost a poslušnost. Přísahám! Můj Bůh a svatí patronové ať mi pomáhají!“ přesně tahle slova musí nahlas říci mladý rekrut, který chce sloužit Papežskému státu. Šanci má jedině svobodný Švýcar, katolík ve věku mezi 19–30 lety. Podmínkou je, že dosahuje výšky alespoň 174 centimetrů. Neobejde se bez doporučení své katolické farnosti a musí mít výcvik na vojenské škole. Přijetí do elitní gardy skutečně není snadné, nicméně o zájemce papež nouzi nemá.

Přežije jen čtvrtina

Za nápad nechat se chránit Švýcary poděkuje svým předchůdcům i papež Klement VII. (1478–1534). Za jeho pontifikátu vpadnou v květnu 1527 do Říma žoldnéři císaře Karla V. (1500–1558), lačnící po bohaté kořisti. Obrovské přesile švýcarská garda sice vzdorovat nedokáže, ale odvaha, s níž se o to pokouší, je obdivuhodná.„Ze 189 gardistů, kteří ten den papeže chránili, přežilo jen 42,“ doplňuje současný britský autor a kněz Michael Collins.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Výprava trestanců do neznáma stála Brity 84 000 liber

Historie19.1.2018

Řádil v Palais Garnier fantom Opery?

Historie17.1.2018

Kolonisté se Londýnu pomstili za zbytečná cla

Historie12.1.2018

Vznikl psací stroj kvůli slepé lásce?

Historie10.1.2018

Růžencová slavnost: Dürerův klenot vydražili za směšnou cenu

Historie5.1.2018

Profese letušky: Vyhazov hrozí za věk, váhu i manžela

Historie3.1.2018

Geniální architekt zpackal vlastní sebevraždu

Historie29.12.2017

Dějiny KGB: Používali sovětští agenti deštník jako zbraň?

Historie27.12.2017

Středověká mučírna: Vyrobil král železnou pannu podle vlastní ženy?

Historie22.12.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o