Proč Čína ve středověku neovládla svět?

V prvních desetiletích 15. století vlastnila Čína největší námořní flotilu na světě – šlo o až 3500 lodí. Některé z čínských lodí byly až 5x větší než lodě, které se v té době stavěly v Evropě. Co se s touto ohromnou flotilou stalo?

Čína zažívala v 15. století zlatou éru. Trůn si přivlastnila silná dynastie Ming (1368-1644) a rychle jí proměnila v moderní stát s rozvinutou výrobou hedvábí a porcelánu. Státní pokladnice se rychle plnila – jenže země zůstávala odtržená od zbytku světa.

Císař Jung-le se proto rozhodl majestát „říše středu“ ukázat i za hranicemi a stát se nejuznávanějším vladařem na celém světě.

Jak velké byly „lodě pokladů“?

Začal proto se stavbou velkolepého loďstva, kterému se nemělo vyrovnat žádné jiné na světě. Mezi lety 1405-1408 přikázal vybudovat více než 1600 mořských lodí. Takovou námořní moc tehdy neměla ani celá Evropa dohromady. Těm největším se přezdívalo „lodě pokladů“.

Velením flotily byl pověřen zkušený admirál Čeng Che (1371-1433/35), který s nimi podnikl sedm velkolepých námořních cest.

Kdo doopravdy objevil Ameriku

Britský historik Gavin Menzies je dokonce přesvědčený, že Čeng Che objevil Ameriku dávno před Kryštofem Kolumbem. Objevil totiž reprodukci Čengovy mapy z roku 1418, na níž je Nový svět už detailně zaznamenaný. Na pravosti mapy se shodli i odborníci na staré tiskoviny, pochyby ale přetrvávají.

Proč spálili své loďstvo

V roce 1525 byly všechny lodě z této obří flotily zničeny – vláda je nechala spálit anebo shnily ve svých docích, když byly opuštěny. Čína byla připravena obeplout zeměkouli desítky let předtím, než to udělali Evropané, ale místo toho se dynastie Ming uzavřela do sebe a začala na dlouhých 200 let ekonomicky i mocensky upadat.

Ameriku nakonec objevili Evropané, i když Čína měla mnohem lepší technologie i techniku.

Zhroutila se čínská ekonomika?

Podle jedné teorie byl tehdejší císař od dalšího zkoumání světa vyrušen válkou proti Mongolům, jiní vědci zase argumentují tím, že monstrózní náklady na vydržování „flotily pokladů“ by vysály jakoukoliv finanční politiku státu – bylo to prostě tak drahé, že se kvůli ní málem zhroutila ekonomika celé Číny.

Důsledky této jediné chyby si nesla Čína, kdysi největší a nejsilnější velmoc světa, po dlouhá staletí, vlastně až do současnosti.