Proč šediví vlasy?

Kštice plná šedivějících vlasů je pro mnohé doslova noční můrou. Tento projev přirozeného stárnutí však nemusí být nutně spjatý pouze s věkem člověka, čím dál tím častěji k němu dochází také v důsledku stresu.

Slovní spojení „vlasy mu zbělaly hrůzou“ je poměrně přehnané tvrzení, a to i přes to, že tento jev dokládá nejeden případ z historie. Například francouzské královně Marii Antoinettě (1755–1793) měly údajně zbělat vlasy během jedné noci poté, co byla za francouzské revoluce zajata.

Z novějších dějin je zase známý příběh o Johnu McCainovi (1936–2018), válečném zajatci ve válce ve Vietnamu, jemuž se z prožitých hrůz z vlasů rovněž vytratila barva. Věda je ale založena na exaktním výzkumu a na skutečnostech, které lze prokázat.

Šedivění a stres

V odborném časopise Nature byla publikovaná studie, jež se zaměřila na provázanost šedivění vlasů se stresem. „Chtěli jsme pochopit, zda je na tomto spojení trocha pravdy, a pokud tomu tak skutečně je, jak stres vede ke změnám v různých tkáních,“ uvedla Ya-Chieh Hsu, Ph.D., vedoucí studie, odbornice na kmenové buňky a regenerativní biologii na Harvardské univerzitě a členka hlavní fakulty na Harvard Stem Cell Institute.

Někteří lékaři tvrdí, že pokud má člověk šedivé vlasy na temeni hlavy, v blízkosti čela, může mít oslabenou slezinu nebo žaludek.

Hledání viníka

Protože stres ovlivňuje celé tělo, museli vědci nejprve zúžit, který tělesný systém byl zodpovědný za spojení stresu s barvou vlasů. Tým nejprve předpokládal, že stres způsobuje imunitní útok na buňky produkující pigment.

Když však myši bez imunitních buněk stále vykazovaly šedivění vlasů, vědci se obrátili na hormon kortizol, vyplavovaný během stresu do těla. Ale opět se dostali do slepé uličky. „Když jsme myším odstranili nadledvinku, aby nemohly produkovat hormony podobné kortizolu, jejich srst i přes to zešedivěla,“ řekla bioložka.

Když se tělo přepne na autopilota

Nakonec badatelé přišli s tvrzením, že stres aktivuje nervy, které jsou součástí reakce „bojuj, nebo uteč“, což následně způsobuje trvalé poškození kmenových buněk, obnovujících pigment ve vlasových folikulech. V centru pozornosti se tak ocitnul tzv. sympatický nervový systém – nervové zakončení, které je zcela nezávislé a nepodléhá lidské kontrole.

Sympatické nervy se rozvětvují do každého vlasového folikulu na kůži. Vědci zjistili, že stres způsobuje, že tyto nervy uvolňují chemický norepinefrin neboli noradrenalin, který je vychytáván blízkými kmenovými buňkami, regenerujícími pigment. Dochází k nadměrné aktivaci kmenových buněk, jež se všechny přemění na buňky produkující pigment, a tak předčasně vyčerpají veškeré zásoby.

„Přesným pochopením toho, jak stres ovlivňuje kmenové buňky, které regenerují pigment, jsme položili základy pro pochopení toho, jak stres ovlivňuje jiné tkáně a orgány v těle,“ uzavřela vědkyně.

Francouzská královna údajně jevila příznaky těžké formy šedivění vlasů v důsledku stresu.

Může se jim vrátit barva?

Podle některých odborníků nemusí být proces šedivění nevratný, údajně ho lze zvrátit. Pokud by se docílilo snížení psychického vypětí, pak by vlasy mohly opět získat zpět svou původní barvu. Může tento obrácený proces skutečně fungovat?

Reverze procesu šedivění byla zaznamenána už v roce 1972, kdy měla jedna žena šedivé pouze konečky vlasů, kdežto od kořínků byly nahrazovány původní barvou. Téma před několika měsíci zaujalo Martina Pickarda z Kolumbijské univerzity. K výzkumu se svým týmem nasbíral dvoubarevné vlasy, vousy a pubické ochlupení od 14 jedinců ve věku od 9 do 65 let

Vlasy jako ukazatelé biologické historie

Jednotlivé barevné změny vlasů výzkumníci spárovali se záznamy z deníků jejich majitelů. Započítali i fakt, že centimetr vlasu roste v průměru asi měsíc. Výsledek je ohromil. Momenty šedivění časově odpovídaly stresovým událostem.

„Když jsou vlasy stále pod kůží jako folikuly, jsou vystaveny vlivu stresových hormonů a dalších procesů, které se odehrávají v naší mysli a těle,“ vysvětlil Pickard.