Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Proč v Evropě není kanadská zima?

Může za to Golfský proud. Tento silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud v Atlantickém oceánu totiž otepluje podnebí v severní Evropě a na západním pobřeží Afriky.

Díky němu tak v lednu v Norsku může být až o 30 °C tepleji než v severní Kanadě, i když obě místa leží na stejné rovnoběžce. Na jakém principu Golfský proud funguje? A jak a kde vlastně vzniká?

Evropané o Golfském proudu vědí už od roku 1512, kdy jej při plavbách z Karibiku zpět do Španělska objevily španělské lodě.

Benjamin Franklin (1706–1790), jeden z Otců zakladatelů Spojených států, se pak začal zajímat o to, proč britským poštovním lodím plujícím z Londýna do New Yorku trvá doručení zásilek o několik týdnů déle než americkým obchodním lodím plujícím z Falmouthu v britském Cornwallu do Newportu na americkém Rhode Islandu, i když se odhlédne od faktu, že ty londýnské se musí nejprve plavit po Temži.

První mapa Golfského proudu

Zeptal se tedy svého bratrance Timothyho Folgera (1732–1814), kapitána obchodní lodi. Ten mu vysvětlil, že britští kapitáni zřejmě nevědí o existenci (Golfského) proudu v moři, který se od okolní vody odlišuje barvou i teplotou.

On sám se o něm dozvěděl, když pracoval na velrybářské lodi Nantucker (lovci využívali právě tohoto proudu, aby mohli sledovat a zabíjet velryby).

Franklin na základě těchto informací v roce 1769 načrtnul první mapku Golfského proudu, britští kapitáni ji ale moc nevyužívali. Vytiskl ji i v Paříži, kde byla po letech objevena, a po návratu do USA v roce 1786 také ve Philadelphii.

Mořské proudy přenášejí teplo

Jak složitý systém oceánských proudů vlastně je, však Franklin určitě netušil. Život na Zemi je pro nás příjemný proto, že aktuálně nedochází k velkým výkyvům teplot.

Za to vděčíme atmosférickému a oceánskému proudění, která odčerpávají teplo z tropických oblastí a ohřívají jím chladnější části na severu planety. Mořské proudy přenášejí masu vody v mořích a oceánech z jednoho místa na druhé.

Teplé proudy, jako například Golfský, proudí od rovníku k pólům, studené od pólů k rovníku.

Co je to termohalinní výměník?

Existuje tedy jakýsi výměník tepla uvnitř oceánu, závislý na teplotě (termo neboli „teplo“) a slanosti (halinní neboli „solný“) vody. Jak funguje? Základním hybatelem mořských proudů je odpar.

Teplejší voda je totiž lehčí (má nižší hustotu) než voda studená, a proto se nachází u hladiny.

Když se teplo odpaří ve formě vodní páry, zvýší se slanost vody, tedy její hustota, a tak klesne níže, kde se ochladí.

Nejblíže dnu pak proudí nejstudenější voda ze severu Atlantického oceánu, a to směrem k Antarktidě.  Z ní se vydělují dvě větve, Atlantská (AMOC, součástí je i Golfský proud) a Tichomořská, které se mísí s teplejší vodou v oblasti rovníku a postupně se dostávají k hladině. Když obkrouží celou Zemi, opět zamíří k severu, kde se ochladí.

Jak se proud formuje?

Golfský proud je tedy jakási smyčka. Vzniká v Mexickém zálivu a jeho název je odvozen od anglického slova gulf („záliv“). Dále pokračuje Floridským průlivem a kopíruje pobřeží Severní Ameriky až k ostrovu Newfoundland.

Tam se od pevniny odpoutává a pokračuje přes Atlantik, kde se asi na 40° severní šířky a 30° západní délky dělí na dvě větve: severní proud (označovaný jako Severoatlantský) míří k severu Evropy, jižní proud k západním břehům Afriky.

V severním Atlantiku se voda ochlazuje, klesá níže a u dna se vrací na jih. Tam se opět ohřívá a celý koloběh pokračuje.

Mírné evropské klima

Teplo z Golfského proudu se odpařuje nad hladinu a ve formě vodní páry a teplých větrů se dostává nad pevninu, kterou ohřívá. Tím proud zmírňuje klima na pobřeží Velké Británie, Islandu a Norska a přináší do těchto oblastí deště.

Právě díky Golfskému proudu jsou rozdíly mezi zimou a létem na západě a severu Evropy menší než v místech ležících na stejné rovnoběžce, která ale tento teplý proud neomývá. V norském Oslu (59° s.

š.) tak zimní teploty nejdou pod -5 °C, zatímco v kanadském Edmontonu (53° s. š.) klesají pod -25 °C. V poslední době se spekuluje o zpomalování Golfského proudu vlivem globálního oteplování.

Můžeme proto jen doufat, že tento proud, který pozitivně ovlivnil rozvoj civilizace v Evropě, bude u jejích břehů působit i nadále.

Zpomaluje Golfský proud, nebo ne? 

Nejrůznější průzkumy v poslední době ukazují, že dochází ke zpomalování mořského proudění v Atlantiku (AMOC). Odhaduje se, že za posledních 150 let zesláblo o 15 %.

Někteří vědci (např. anglický geograf David Thornalley) se zaměřili na zkoumání velikosti částic na mořském dně, jiní (např. německá klimatoložka Levke Caesarová) na porovnávání historických teplot.

Další měření probíhala za pomoci podmořských kluzáků či na základě sledování objemu průtoku. Všichni se nicméně shodují na jediném: Golfský proud zpomaluje.

Jen cyklické výkyvy?

Za příčinu zpomalování se považuje globální oteplování, jež ohřívá oceány a kvůli kterému rovněž dochází k tání ledovců a častějším srážkám. Obojí v severním Atlantiku snižuje slanost vody, která tak neklesá. Dochází tak k poruše promíchávání vody.

Tím se narušuje celá cirkulace vody v oceánech. Najdou se ale i tací vědci, kteří se domnívají, že zpomalení Golfského proudu je jen dočasné a dochází k němu každých 70 let.

Jiní tvrdí, že jen dvě třetiny vody přiváděné tímto proudem na sever Atlantiku se vrací jako studená voda u mořského dna a že část pokračuje dál vzhůru. Proud je tedy podle nich vcelku stabilní a výkyvy mu nehrozí.

Zima jako v Rusku

Tak či tak většina vědců připouští, že se Golfský proud aktuálně nenachází ve své nejlepší kondici. Co Evropě hrozí, pokud by proud dále slábl či zcela zanikl?

Došlo by k prudkému ochlazení, v Británii asi o 4–6 stupňů, v Norsku až o stupňů 10. Zimy by pak u nás byly kruté, s teplotami kolem -30 °C. Na obou stranách Atlantského oceánu by se zvýšila hladina moří, častěji by se objevovaly bouře, cyklony a záplavy.

Narušeny by byly i potravní řetězce v oceánech. Vědci ale uklidňují, že k akutnímu ochlazování by minimálně do roku 2100 dojít nemělo.

Golfský proud proudí od rovníku k pólům. Zatímco v Evropě jsou teploty těsně pod nulou, v Kanadě padají hluboko pod bod mrazu.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Dřel Krčín dělníky z kůže?
Jakub Krčín je nejen chytrý, ale i nesmírně podnikavý. Jakožto hospodářský správce obrovského dominia Rožmberků má navíc velký vliv. Zakládá pivovary, mlýny, dvory, ovčíny a samozřejmě rybníky. Při jejich budování jde však přes mrtvoly!   Počátky rybníkářství v Čechách se ztrácejí v mlze. Chybějí přímé důkazy, zůstávají jen různé hypotézy. Skutečné rybníky začnou zakládat až […]
Slavná sídla hlav států: Kde se tvoří dějiny?
Nejzásadnější rozhodnutí se odehrávají za zdmi paláců, v nichž sídlí nejmocnější muži světa. Jaká je historie budov, kde přebývají prezidenti či předsedové vlád? Byly vůbec postaveny pro ně? A kdy se tam vlastně nastěhovali?   Místo pro sídlo hlavy státu si vybral už George Washington (1732–1799), první americký prezident, a zúčastnil se také 13. října 1792 […]
Budoval Jiří IV. britský Tádž Mahal pro své milenky?
Nevypadá ani trochu jako britské královské sídlo. Spíš jako palác z Pohádek tisíce a jedné noci. V anglickém přímořském letovisku Brighton ho nechává zbudovat král Jiří IV., který si v něm chce léčit bolestivou dnu, a navíc potřebuje zázemí pro své milostné eskapády.   Zpočátku stojí na místě této extravagantní stavby letní sídlo pro prince z Walesu, […]
Hrozila za urážku metresy Bastila?
„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.   Malá Jeanne (1721–1764) roste do krásy. To však k úspěchu nestačí. Rodina jí zajišťuje skvělé vzdělání, srovnatelné s dívkami z aristokratických rodin. […]
Zajímavosti
Tisacali: Vesnice ukrytá v obří jeskyni!
Na obzoru se objeví plachetnice. Nepřátelé! Je jedno, jestli to jsou Římané nebo Kartáginci. Tak či onak přicházejí loupit a vraždit. Skupina lidí prchá tajnou stezkou do kopce. Tam, ve skrytu před kýmkoliv, je město, které je jejich poslední nadějí…   Je horký den roku 1910. Ettore Pais (1856–1939), slavný italský archeolog, se vydává na […]
Anachoréti: Zazdění na vlastní žádost
Tisíce lidí se ve středověku rozhodnou opustit společnost, světské radosti i starosti a zasvětit zbytek svých dnů asketickému životu a modlitbě. Mnohým však nestačí udělat tlustou čáru a stát se poustevníky. Chtějí, aby společnost zůstala za tlustou zdí. A to doslova.   V 11. století začíná doba populačního růstu, rozvoje zemědělství, rozmachu měst a globálních […]
Michiganský trojúhelník: Záhady pod vodou i ve vzduchu
Znáte Michiganský trojúhelník? Leží v oblasti vzájemně propojených Velkých jezer na hranicích mezi Kanadou a USA a dějí se tam opravdu podivné věci. Mizejí tu lodě i letadla, lidí zde prý zahlédnou nejenom neidentifikované létající předměty, známé jako UFO, ale také USO, což jsou záhadné objekty pod vodou!   První z nejznámějších incidentů se odehraje […]
Kreveta pistolník: Nejrychlejší zbraň pod hladinou
Kdo se domnívá, že nejsilnějším zvířetem na Zemi je lev, tygr, nebo slon, ten se mýlí…Drápy, ostré zuby, síla, řev, to není nic ve srovnání s tím, co umí nenápadná pistolová kreveta rodu Alpheus, žijící v Mexickém zálivu a podél atlantického pobřeží USA.   Není sice větší než prst, přesto je vybavena superschopností, která z […]
Záhady a napětí
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte? […]
Podivný start čínského raketoplánu: Sledovalo ho UFO?
Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru. Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace… […]
Posedlost anglického krejčího: Sužovalo muže sedm démonů?
Záchvaty agrese, nelidské skřeky i zpívání náboženských písní pozpátku. To vše je na denním pořádku v jednom z domů v malé anglické vesnici Yatton. Dříve velmi oblíbený krejčí se díky svým výstupům, způsobeným nevysvětlitelným incidentem, stává vyvrhelem společnosti. Podaří se mu jeho bezvýchodnou situaci zvrátit?   Vánoce, rok 1760, vesnice Yatton v Somersetu u. Místní komunita […]
Pentagon zveřejnil analýzu trosek z havárie u Roswellu, otázky zůstávají
Materiál z místa havárie neznámého objektu poblíž Roswellu v roce 1947, o němž se mnozí domnívali, že je mimozemského původu, byl v roce 2022 odeslán do laboratoře k analýze. Rozbor si vyžádal oficiální úřad Pentagonu pro vyšetřování UFO. Vloni byly konečně zveřejněny výsledky. O čem vypovídají?   V podvečer 2. července 1947 je nad americkým městečkem […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
panidomu.cz
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
Občas se to stane každému. Nohu si lidově řečeno přeležíte a pak vám chvíli na chodidle pobíhají mravenci. Banalita. Jenže co když se mravenčení vrací častěji? Pocit mravenčení nebo brnění je vlastně hlášením, které nám posílají nervy oné partie: Něčím jsme je utlačili, podráždili nebo jim způsobili nedokrvení. To je celkem prostá podstata problému. Složitejší
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz