Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Proč v Evropě není kanadská zima?

Může za to Golfský proud. Tento silný, teplý a poměrně rychlý mořský proud v Atlantickém oceánu totiž otepluje podnebí v severní Evropě a na západním pobřeží Afriky.

Díky němu tak v lednu v Norsku může být až o 30 °C tepleji než v severní Kanadě, i když obě místa leží na stejné rovnoběžce. Na jakém principu Golfský proud funguje? A jak a kde vlastně vzniká?

Evropané o Golfském proudu vědí už od roku 1512, kdy jej při plavbách z Karibiku zpět do Španělska objevily španělské lodě.

Benjamin Franklin (1706–1790), jeden z Otců zakladatelů Spojených států, se pak začal zajímat o to, proč britským poštovním lodím plujícím z Londýna do New Yorku trvá doručení zásilek o několik týdnů déle než americkým obchodním lodím plujícím z Falmouthu v britském Cornwallu do Newportu na americkém Rhode Islandu, i když se odhlédne od faktu, že ty londýnské se musí nejprve plavit po Temži.

První mapa Golfského proudu

Zeptal se tedy svého bratrance Timothyho Folgera (1732–1814), kapitána obchodní lodi. Ten mu vysvětlil, že britští kapitáni zřejmě nevědí o existenci (Golfského) proudu v moři, který se od okolní vody odlišuje barvou i teplotou.

On sám se o něm dozvěděl, když pracoval na velrybářské lodi Nantucker (lovci využívali právě tohoto proudu, aby mohli sledovat a zabíjet velryby).

Franklin na základě těchto informací v roce 1769 načrtnul první mapku Golfského proudu, britští kapitáni ji ale moc nevyužívali. Vytiskl ji i v Paříži, kde byla po letech objevena, a po návratu do USA v roce 1786 také ve Philadelphii.

Mořské proudy přenášejí teplo

Jak složitý systém oceánských proudů vlastně je, však Franklin určitě netušil. Život na Zemi je pro nás příjemný proto, že aktuálně nedochází k velkým výkyvům teplot.

Za to vděčíme atmosférickému a oceánskému proudění, která odčerpávají teplo z tropických oblastí a ohřívají jím chladnější části na severu planety. Mořské proudy přenášejí masu vody v mořích a oceánech z jednoho místa na druhé.

Teplé proudy, jako například Golfský, proudí od rovníku k pólům, studené od pólů k rovníku.

Co je to termohalinní výměník?

Existuje tedy jakýsi výměník tepla uvnitř oceánu, závislý na teplotě (termo neboli „teplo“) a slanosti (halinní neboli „solný“) vody. Jak funguje? Základním hybatelem mořských proudů je odpar.

Teplejší voda je totiž lehčí (má nižší hustotu) než voda studená, a proto se nachází u hladiny.

Když se teplo odpaří ve formě vodní páry, zvýší se slanost vody, tedy její hustota, a tak klesne níže, kde se ochladí.

Nejblíže dnu pak proudí nejstudenější voda ze severu Atlantického oceánu, a to směrem k Antarktidě.  Z ní se vydělují dvě větve, Atlantská (AMOC, součástí je i Golfský proud) a Tichomořská, které se mísí s teplejší vodou v oblasti rovníku a postupně se dostávají k hladině. Když obkrouží celou Zemi, opět zamíří k severu, kde se ochladí.

Jak se proud formuje?

Golfský proud je tedy jakási smyčka. Vzniká v Mexickém zálivu a jeho název je odvozen od anglického slova gulf („záliv“). Dále pokračuje Floridským průlivem a kopíruje pobřeží Severní Ameriky až k ostrovu Newfoundland.

Tam se od pevniny odpoutává a pokračuje přes Atlantik, kde se asi na 40° severní šířky a 30° západní délky dělí na dvě větve: severní proud (označovaný jako Severoatlantský) míří k severu Evropy, jižní proud k západním břehům Afriky.

V severním Atlantiku se voda ochlazuje, klesá níže a u dna se vrací na jih. Tam se opět ohřívá a celý koloběh pokračuje.

Mírné evropské klima

Teplo z Golfského proudu se odpařuje nad hladinu a ve formě vodní páry a teplých větrů se dostává nad pevninu, kterou ohřívá. Tím proud zmírňuje klima na pobřeží Velké Británie, Islandu a Norska a přináší do těchto oblastí deště.

Právě díky Golfskému proudu jsou rozdíly mezi zimou a létem na západě a severu Evropy menší než v místech ležících na stejné rovnoběžce, která ale tento teplý proud neomývá. V norském Oslu (59° s.

š.) tak zimní teploty nejdou pod -5 °C, zatímco v kanadském Edmontonu (53° s. š.) klesají pod -25 °C. V poslední době se spekuluje o zpomalování Golfského proudu vlivem globálního oteplování.

Můžeme proto jen doufat, že tento proud, který pozitivně ovlivnil rozvoj civilizace v Evropě, bude u jejích břehů působit i nadále.

Zpomaluje Golfský proud, nebo ne? 

Nejrůznější průzkumy v poslední době ukazují, že dochází ke zpomalování mořského proudění v Atlantiku (AMOC). Odhaduje se, že za posledních 150 let zesláblo o 15 %.

Někteří vědci (např. anglický geograf David Thornalley) se zaměřili na zkoumání velikosti částic na mořském dně, jiní (např. německá klimatoložka Levke Caesarová) na porovnávání historických teplot.

Další měření probíhala za pomoci podmořských kluzáků či na základě sledování objemu průtoku. Všichni se nicméně shodují na jediném: Golfský proud zpomaluje.

Jen cyklické výkyvy?

Za příčinu zpomalování se považuje globální oteplování, jež ohřívá oceány a kvůli kterému rovněž dochází k tání ledovců a častějším srážkám. Obojí v severním Atlantiku snižuje slanost vody, která tak neklesá. Dochází tak k poruše promíchávání vody.

Tím se narušuje celá cirkulace vody v oceánech. Najdou se ale i tací vědci, kteří se domnívají, že zpomalení Golfského proudu je jen dočasné a dochází k němu každých 70 let.

Jiní tvrdí, že jen dvě třetiny vody přiváděné tímto proudem na sever Atlantiku se vrací jako studená voda u mořského dna a že část pokračuje dál vzhůru. Proud je tedy podle nich vcelku stabilní a výkyvy mu nehrozí.

Zima jako v Rusku

Tak či tak většina vědců připouští, že se Golfský proud aktuálně nenachází ve své nejlepší kondici. Co Evropě hrozí, pokud by proud dále slábl či zcela zanikl?

Došlo by k prudkému ochlazení, v Británii asi o 4–6 stupňů, v Norsku až o stupňů 10. Zimy by pak u nás byly kruté, s teplotami kolem -30 °C. Na obou stranách Atlantského oceánu by se zvýšila hladina moří, častěji by se objevovaly bouře, cyklony a záplavy.

Narušeny by byly i potravní řetězce v oceánech. Vědci ale uklidňují, že k akutnímu ochlazování by minimálně do roku 2100 dojít nemělo.

Golfský proud proudí od rovníku k pólům. Zatímco v Evropě jsou teploty těsně pod nulou, v Kanadě padají hluboko pod bod mrazu.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
iluxus.cz
Ponorka Triton na palubě zážitkové discovery jachty Scenic Eclipse
V srdci nekonečných oceánů, kde tajemství a divy čekají na své odhalení, přichází Scenic Eclipse s novinkou, která překreslí mapu luxusního průzkumu podmořského světa. Triton 660/9 AVA, nejnovější pří
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
epochaplus.cz
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
Skupina mužů s krumpáči a lopatami neúnavně uvolňuje zanesený odtok pensylvánské přehrady South Fork na řece Little Conemaugh. Intenzivní deště ani po několika dnech neustávají. Další početná skupinka se snaží upustit vodu z přeplněné hráze vykopáním dalšího odtoku. Dílo ale nedokončí.   „Nechte toho! Přehrada už nevydrží, musíme pryč!“ křičí jeden z pracantů. Je 31.
Jarní kúra, která vás postaví na nohy
panidomu.cz
Jarní kúra, která vás postaví na nohy
Ozdravné kúry jsou jednou z pěkných tradic, které zejména my ženy na jaře rády dodržujeme. V návodech na ně se ovšem skrývá malý háček. Časy se od dob našich prababiček opravdu změily. Proto vám tentokrát nabízíme moderní verzi této tradice. Tradiční jarní kúry řešily dvě věci – především přetížení jater těžkými jídly přes zimu. V
Láska na konci sluchátka
skutecnepribehy.cz
Láska na konci sluchátka
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
21stoleti.cz
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parc
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
enigmaplus.cz
Prokletý les sebevrahů na Smolné: Straší v něm duše mrtvých nešťastníků?
Přibližně 20 kilometrů východně od Olomouce stojí zdánlivě obyčejný kopec Smolná, nazývaný dříve též Smolno. Říká se, že tato část Oderských vrchů je prokletá. Může na tom být něco pravdy?  
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
tisicereceptu.cz
Velikonoce ve Francii: Jehněčí Gigot d’agneau
Jehněčí maso nechybí na velikonočním stole ani ve Francii. Nejčastěji jde o Gigot d‘agneau (čti žigo daňó), pečená jehněčí stehna plněná česnekem. Potřebujete 200 ml kuřecího nebo zeleninového v
Plněná vejce
nejsemsama.cz
Plněná vejce
Základním a tradičním symbolem Velikonoc jsou vajíčka. Váš sváteční stůl ozdobí a výborně chutnají třeba vejce plněná. Potřebujete: ✿ 5 vajec ✿ 50 g lučiny ✿ 1 lžíci majonézy ✿ 1 lžíce plnotučné hořčice ✿ 1 lžičku citronové šťávy ✿ sůl, bílý pepř ✿ špetku mleté sladké papriky ✿ hrst zelené petrželky nebo jiných bylinek 1. Vejce uvařte natvrdo, zchlaďte je a oloupejte.
Napadli britskou flotilu žabí muži?
historyplus.cz
Napadli britskou flotilu žabí muži?
Řekli mu, že na jeho lodi dojde za půl hodiny k výbuchu. Podrobnosti však ze zadržených Italů nedostane. Kapitán britského bitevníku Valiant je na vážkách. Nakonec vydá rozkaz evakuovat alespoň spodní paluby…   Druhá světová válka ve Středomoří zuří naplno. Italové doposud schytali od Britů několik ponižujících porážek a touží po pomstě. Zaměří se na egyptskou
DŮM A ZAHRADA
epochanacestach.cz
DŮM A ZAHRADA
Výstava Dům a zahrada, která se koná od 18. do 21. dubna 2024 na Výstavišti Diamant Expo v Lounech představí více než 300 prodejců okrasných rostlin, bylinek, keřů, zeleniny, cibulovin, zahradního nářadí, zahradní techniky, zahradního nábytku, hnojiv, postřiků, potravin, přírodních léčiv, ale i stavebního materiálů, topných systémů, tepelných čerpadel, fotovoltaiky, koupacích sudů, bazénů, saun a
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
nasehvezdy.cz
Zničí lásku Žilkové a Holomáče kladný vztah k hazardu?
Zdá se, že herečka Veronika Žilková (62), kterou známe například ze seriálu Sedm schodů k moci, má zase hlavu plnou starostí. Když totiž sundala růžové brýle, začaly jí na partnerovi, rockerovi Jose