„Prosím vás, že zrovna vy, muž vědy, tady takhle šaškujete,“ kroutí hlavou kolegové německého hydrologa Hanse Schrötera. Ten se totiž rozhodl osobně vyzkoušet, jestli vyhledávání vodních zdrojů pomocí proutku skutečně funguje. Bude badatel slavit s touto pochybnou metodou úspěch?

Existence proutkařů mnohé vědce dráždí. Zoufale se snaží odhalit klíč k jejich podivuhodným dovednostem, nebo dokonce popřít, že nějaké zvláštní nadání vůbec mají. Aby přišli proutkařské záhadě na kloub, podrobují telestéty nejrůznějším testům. Pomůže jim to najít hledané odpovědi?

Protichůdná zjištění

„Bez vší pochybnosti jsme prokázali, že takzvané proutkařina je jenom podvod vystavěný na pověře,“ prohlašují vědci z katedry geofyziky, kteří v Československu za vlády komunistů zkoumají schopnosti proutkařů.

Vybraný telestét selže v sedmi případech z deseti. Zasvěcenci ovšem tvrdí, že experiment probíhal tím způsobem, že nad jedním vystrašeným proutkařem stála desítka výhrůžně se tvářících vědců, takže neúspěch lze přičíst na vrub nervozitě.

Přesto podobný závěr učiní v osmdesátých letech také tým zakladatele skeptického spolku Sisyfos fyzika Luďka Pekárka (*1924). Znamená to, že telestezie přes všechny jí připisované úspěchy stojí na podvodu?

Vědci z mnichovské univerzity došli k jinému závěru. V letech 1984 – 1988 provádí dvanáct znalců průzkum o vztazích mezi tvrzeními proutkařů a zdravím.

Telestéti totiž prohlašují, že jsou schopni odhalit škodlivé geopatogenní zóny, které mají neblahý vliv na zdravotní stav člověka. K překvapení všech proutkaři přesně určí rušivé zóny v místech, kde spí lidé trpící záněty žil, bolestmi páteře či rakovinou.

Znamená to, že nám vyzařování ze zemského podloží skutečně může uškodit? Nemohli si proutkaři nějak zjistit, jakými potížemi testované osoby trpí a na základě toho potom tvrdit, že v jejich domech jsou škodlivé geopatogenní zóny?

Nebývalá úspěšnost německého badatele

Pokud by pokus mnichovských vědců někoho nepřesvědčil, příznivci telestezie mají eso v rukávu. Je jím německý hydrolog Hans Schröter (*1940) , který se věnuje proutkařině. Ten pomocí proutku nachází na Srí Lance 691 studní.

Stejnou metodou rovněž dokáže najít prameny v Jemenu či Namibii. Přitom při svém hledání dosahuje 96% úspěšnosti. Pomáhají mu v pátrání jeho znalosti hydrologa, nebo je skutečně tak talentovaným proutkařem?

Se Schröterem spolupracuje i mnichovský profesor fyziky Hans Dieter Betz (*1940), který je přesvědčen o tom, že míra úspěšnosti proutkařů je objektivně měřitelná a vyčíslitelná a telestezie má své praktické využití.

Proč se někteří vědci proutkařskému řemeslu sami věnují, zatímco jejich kolegové zarputile popírají reálnost telestetických schopností?