Věda

První archeolog byla žena

První archeolog byla žena

Lady Hester Lucy Stanhopeová (1776 – 1839) byla britskou cestovatelkou a amatérskou archeoložkou. Její vykopávky ve starověkém městě Aškelon v dnešním Izraeli jsou považovány za první vědecký výzkum a začátek archeologických prací v této oblasti.

Britská žena – dobrodruh, se narodila na konci 18. století. Ačkoliv pocházela z dobré rodiny a byla správně vychována, přesto dělala věci, které v té době ženy běžně nedělaly. Lady Stanhopeová například nosila pánské šaty, kouřila dýmku a na koni jezdila obkročmo. Možná to bylo právě díky jejímu nekonvenčnímu chování a tvrdohlavosti, že se zapsala do dějin východní archeologie. Podařilo se jí totiž přesvědčit Turky, aby na jejich tehdejším území pátrala po pokladu v Aškelonu, který se měl nacházet na území jejich říše.

Před výpravou na daleký východ se mladá lady Stanhopeová starala o svého strýce. Ten jí po své smrti odkázal značný majetek. Díky finančním prostředkům se mladá svobodná žena mohla vydat na dobrodružnou výpravu.

Na své výpravě zavítala lady Stanhopeová narazila na mnichy. Ti jí ukázali zvláštní svitek. Písemnost popisovala ohromné poklady, údajně se nacházející v Aškelonu. Lady Stanhopeová se okamžitě rozhodla, že bohatství, pohřbené v hlíně dnešního Izraele, vykope.

Turci kladou odpor

O povolení musela odvážná žena zažádat Turky. Ti totiž tehdy vládli území, v němž starověké město Aškelon i se svým bájným pokladem leželo. Turci ji nejdříve odmítli. Domnívali se totiž, že podobně jako jiní Evropané bude chtít památky odvézt do své rodné země. Poté, co je lady Stanhopeová ujistila, že případný poklad by byl odevzdán do tureckých rukou, rozhodli se příslušníci vládnoucího národa, že jí povolení udělí.

„Archeoložka“ nejprve pečlivě prozkoumala terén a až poté určila místo vykopávek. Hned druhý den se týmu lady Stanhopeové podařilo najít dva metry velké torzo mramorové lidské sochy. Postupně lokalita vydala velké množství keramiky. Objeveny byly také mramorové a žulové sloupy. Přítomnost tohoto druhu artefaktů naznačovala, že se výzkumníkům podařilo najít základy stavby, pravděpodobně baziliky. To ale ambiciózní ženu, která do Aškelonu přijela pro poklad, nezajímalo.
Vykopávky skončily po dvou týdnech zklamáním lady Stanhopeové. Poklad, o němž se dozvěděla od mnichů, se totiž najít nepodařilo.
Svým přesvědčením ale inspirovala řadu dalších nadšenců k vykopávkám na předním východě. Dnes je Aškelon považován za pokladnici archeologických památek.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Mezi nejcitovanějšími vědci je řada Čechů

Věda16.8.2019

Sprosťárny: Zakázané ovoce slov

Věda13.8.2019

Největší včelu světa je možné potkat v Indonésii

Věda9.8.2019

Mladá vynálezkyně pomáhá hendikepovaným. Mění je v superhrdiny

Věda9.8.2019

Novinky z Marsu: Samá voda

Věda6.8.2019

Co znamená nové BMW M8? Mnichovský masakr mimořádným „emkovým“ motorem mimo myslitelné mantinely

Věda2.8.2019

Čekají nás auta na metanol?

Věda30.7.2019

Jak se žije robozvířatům?

Věda26.7.2019

Nejhorší rok v lidských dějinách? Vědci znají odpověď…

Věda23.7.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies