Jeden z nejznámějších zvířecích citátů praví: „Pes je nejlepším přítelem člověka.“ Mnoho lidí pravdivost tohoto tvrzení s radostí potvrdí, ale jen málokdo to může myslet natolik vážně, jako lidé, kteří se bez psího asistenta profesně či životně neobejdou.
1.Když pes nahradí nohy!
Slouží: Tělesně postiženým
Ideální plemeno: Labradorský retriever a zlatý retriever
Charakterizuje ho zejména vynikající výcvik, laskavá povaha a čtyři nohy. Asistenční pes je nenahraditelným pomocníkem pro celou řadu tělesně (popřípadě i duševně) postižených osob, protože dokáže svou činností výrazně zvýšit úroveň soběstačnosti postiženého jedince a ještě mu svou přítomností zajistit značnou psychickou oporu v dobách osamění či deprese.
Široké využití
Asistenční pes je cvičen postiženému „na míru“. To se dělá mimo jiné i proto, aby se zvíře neučilo nic nadbytečného a pak nebylo využíváno i v situacích, kdy má postižený člověk šanci trénovat svou motoriku.
Obecně vzato jsou nejtypičtějšími druhy pomoci otevírání a zavírání dveří, šuplíků či skříní, pomoc při oblékání, vyhledávání a podávání předmětů (buď pes název předmětu zná, nebo stačí ukázat laserovým ukazovátkem), asistence při řízení vozíku a při jeho vyprošťování z terénu, canisterapeutická cvičení, pomoc s přesunem končetiny nebo otočením celého těla a podobně.
Přestože se jako nejideálnější plemeno k této činnosti jeví retrieveři, lze v případě malého bytu či jakéhokoliv jiného problému vycvičit i menší plemeno psa – například knírače. V takovém případě je ovšem nutné očekávat komplikace spojené s činnostmi vyžadujícími větší fyzické dispozice.
Projdou jen ti nejlepší!
Výcvik psích asistentů je složitým procesem, během kterého musejí zvířata prokázat psychické i fyzické předpoklady pro své budoucí poslání a musejí je prokázat dokonale, jinak jsou z výcviku bez milosti vyřazeni.
Základem celého procesu je naprostá poslušnost. Jde zejména o schopnost přijít na zavolání za jakýchkoliv okolností, nebo jít přesně vedle vozíku či postiženého o berlích, aniž by hrozilo samovolné opuštění této zóny z důvodu blízké zvěře, hárající feny apod. Již během výcviku se předpokládá, že budoucí majitel nemá se psy žádné zkušenosti, a proto třeba nepřichází v úvahu předání psa s potlačenou agresivitou, protože zvíře je schopno vycítit bezmoc svého pána, a tak by se tyto nechtěné vlastnosti potlačené výcvikem mohly brzy vrátit.
Proč právě retrieveři?
Retriever znamená v překladu přinašeč, což jasně vystihuje jednu z jeho nejběžnějších denních činností po boku postiženého člověka. Když k tomu zařadíme ještě vysokou inteligenci a relativně snadnou cvičitelnost obecně, jde bezpochyby o ideální psí plemeno pro tyto účely.
Nesmí se však zapomínat na fakt, že retriever je loveckým plemenem, a tak je svým způsobem žádoucí vyhledávat „nepřirozeně“ hodné jedince postrádají výrazný lovecký pud. Retriever není přes veškeré své předpoklady jediným vhodným plemenem psa. Vycvičeni mohou být i border collie nebo skotský ovčák.
Čekací lhůta na psa bývá od přijetí žádosti necelý jeden rok a s výjimkou zrakově postižených žadatelů nepřispívá stát na pořízení psa nic, což je od minulého roku částečně kompenzováno dotačním programem.
2.Čtyřnohý válečník
Slouží: Policistům, strážníkům a vojákům
Ideální plemeno: Německý ovčák, belgický ovčák, rottweiler, dobrman
Požadavky na psy u ozbrojených a bezpečnostních složek jsou sice poněkud odlišné ve srovnání s asistenčními psy pro postižené, základ však zůstává stejný – pes musí být za každou cenu poslušný. U uniformovaných složek totiž nemusí jít o nic menšího, než o lidský život!
Bojovný pes a pečlivá fena
Policejní či vojenští psi musejí projít náročným výcvikem, který zahrnuje přes 100 kritérií, aby mohli pomáhat svým lidským kolegům v některé z pestré škály činností, jež může služba u těchto složek zahrnovat.
Přestože mají policisté vyhlédnutá ideální plemena, při výcviku platí, že kdo splní kritéria, může být zařazen do služby. Výjimkou tedy nejsou ani kříženci.
Z hlediska rozdílu pohlaví lze obecně říci, že zatímco psi jsou dominantní a houževnatí, feny jsou pečlivější a preciznější. Z toho vyplývá i jejich pracovní náplň a předchozí výcvik. Psi bývají využíváni zejména během hlídkové služby, nebo při demonstracích či fotbalových zápasech, jako prostředek sjednávající pořádek, zatímco feny jsou zpravidla specialistkami na vyhledávání drog, výbušnin, zbraní či lidí.
Nic jim neunikne!
Požadavky na psy se samozřejmě do jisté míry prolínají bez ohledu na specializaci. Hlídkový pes by měl být schopen odhalování pachových stop, stejně jako by měl být specialista přes vyhledávání předmětů schopen v případě potřeby zajistit pachatele.
Jde však o to, který typ výkonu je v něm vhodné neustále tříbit. Hlídkový pes musí být trvale cvičen ve zdravé agresi a schopnosti účinně a pokud možno i bezpečně zajistit cíl, zatímco „vyhledávací“ pes musí neustále pilovat čich a učit se odhalovat stále nové předměty v rámci svého zaměření.
Psi vyhledávající drogy jsou nasazováni nejčastěji při kontrole podezřelých zavazadel na letištích či autobusových nádražích nebo při domovních prohlídkách. Nález ohlašují štěkotem či hrabáním. Zvířata vyhledávající výbušniny mají rovněž speciální postup, jak se chovat v případě kontaktu s podezřelým objektem. Nesmějí štěkat, protože některé trhaviny jsou spustitelné na akustický podnět a také se nesmějí podezřelého objektu dotknout. Nález tedy ohlašují lehnutím poblíž nalezeného objektu.
Vyhledávání lidských ostatků je založeno na zachycení pachu plynu, který vychází z rozkládajících se tkání. Pes ho dokáže zachytit i v případě, kdy se mrtvola nachází pod vodní hladinou. Nález ohlašuje štěkotem.
A specialista pro vyhledávání zbraní a munice označuje nález rovněž štěkotem či hrabáním. Tato psí specializace je nejnovější ze všech. První pes byl vycvičen před 23 lety pro potřeby Armády České republiky.
Výcvik chce čas i peníze
Prvotním kritériem při výběru vhodného zvířete je jeho celkový zdravotní stav a vzhled. Následný výcvik je zahájen ještě u štěněte a to selekcí, která hned zpočátku na základě jednoduchého testování povahových vlastností vyřadí nevhodné psy.
Test se skládá mimo jiné z reakce zvířete na rázové a rachotivé zvuky, pohybu v uzavřené místnosti, překonávání nástrah, reakce na příchod osoby či zájmu o pohozené předměty. Psi, kteří vstupními testy projdou, jsou následně cvičeni s ohledem na svou předpokládanou specializaci a také na požadavky společné pro všechny služební psy – například nebojácnost.
3.Poslední naděje člověka pod lavinou
Slouží: Horské službě
Ideální plemeno: Německý ovčák
Pokud se člověk ztratí v horách, nebo se mu v tomto nehostinném prostředí stane úraz, může jít i při zdánlivě zvládnutelné situaci o život.
Horská služba České republiky už má za sebou celou řadu případů, kdy takřka beznadějnou situaci zachránil vycvičený pes.
Psi Horské služby jsou výborně připravená zvířata, která dokážou precizně plnit své úkoly na rozlehlých plochách, a to i navzdory značné nepřízni počasí. Není proto divu, že je jejich využívání časté i ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem.
Náhrada za hasiče
Požadavek po specialistech na záchranu v horách vyplynul z narůstající oblíbenosti vysokohorské turistiky a lyžování mezi světovými válkami. Až do té doby zajišťovali práci horských záchranářů speciálně vycvičení hasiči ve spolupráci s dobrovolníky.
Vznik české profesionální Horské služby se datuje rokem 1935. Začátky to nebyly snadné, chybělo kvalitní vybavení a na pomoc psích kolegů si museli záchranáři ještě několik desítek let počkat.
Nic pro mohutné nemotory
Základní kámen naší horské kynologie byl položen v roce 1966, kdy byla z vojenského střediska odkoupena 4 roky stará fena německého ovčáka.
Postupem času se využívání tzv. „lavinových psů“ osvědčilo natolik, že získalo mezinárodní rozměr a kromě vyhledávání lidí pod lavinou se jejich specializace rozšířily o celou řadu dalších.
V souvislosti s neustále se rozšiřujícím množstvím činností ovšem stoupají i nároky na cvičeného psa. Tak jako v předchozích případech se i u psů Horské služby jedná zejména o požadavky související s povahovými vlastnostmi psa a jeho čichem.
Čím se ovšem požadavky na „lavinové psy“ liší od předchozích případů, to je důraz na konstituci a osrstění psa. Od psího specialisty Horské služby se totiž očekává, že bude schopen rychlého pohybu v nesnadném terénu. Jako ideální se dle příslušníků Horské služby jeví pes střední velikosti, statné, nikoliv však těžké konstituce s kvalitní a přiměřeně dlouhou srstí. Požadavky povahových vlastností jsou vysoké zejména v souvislosti s dostatečným temperamentem, dobrou učenlivostí a mírnou povahou.
Německý ovčák? Sázka na jistotu!
Přestože není pochyb o tom, že by bylo práce lavinového psa schopno více plemen, záchranáři nedají dopustit na osvědčeného německého ovčáka, který v jejich náročných požadavcích obstává velice dobře a je prověřen časem.
Slovenská Horská služba má výhradně toto plemeno, Češi od úspěšného testování v roce 1992 ve Špindlerově Mlýně zařadili mezi své čtyřnohé pomocníky i labradory, kteří jsou značně houževnatí při pátrání po ztracených osobách v kombinaci s mimořádnou laskavostí a inteligencí, jež usnadňuje výkon služby záchranáři-psovodovi.
Facebook
Twitter
Google+
RSS