Nová majitelka útulné hospůdky Bull‘s Head si ve svitu lampičky prohlíží účty. Zničehonic však zaslechne podezřelý škrábavý zvuk vycházející z podkroví. Susan Flint se tam proto ihned vydá. Když otevře dveře, nestačí se divit. V pokoji se samo od sebe pohybuje houpací křeslo. Jak Susan záhy zjistí, v hostinci se dějí mnohem strašidelnější věci…
Anglickou putykou Bull‘s Head ve Swintonu na dohled od anglického Manchesteru se rozdrnčí telefon. Na tom by nebylo nic divného, pokud by ovšem přístroj nebyl už dlouhá léta odpojený. Susan Flint ho překvapeně zvedne a uslyší v něm podivné chroptění a těžké oddechování.
„Když jsme s bývalým manželem v lednu roku 1985 hostinec převzali, neměli jsme ani potuchy, jaké temné události nás tam očekávají,“ vzpomíná. Poté, co v podkroví narazí na samo od sebe se pohupující křeslo, se od zaměstnanců dozví, že v podniku k podobným paranormálním jevům dochází velmi často.
Chodbami se rozléhají čísi kroky, aniž by v nich někdo byl, sama se rozsvěcují a zhasínají světla nebo otevírají a zavírají dveře.
Mrazivý pokus
„Nesmysl! Všechny ty údajně nevysvětlitelné úkazy lze nějak racionálně objasnit,“ prohlašuje sebevědomě Susanin nevlastní otec James. „Jde prostě o starý dům, v němž vržou letitá prkna, zlobí kabely s elektřinou, špatně těsní okna a prohání se průvan,“ domnívá se. Aby dokázal, že má pravdu, odhodlá se 8. dubna 1985 s rodinným přítelem Andym k pokusu.
Se Susan se vsadí, že ve sklepě, kde údajně k podivným jevům dochází nejčastěji, v klidu přečkají noc. „Oba muži se uvelebili na improvizovaném lůžku a nechali dveře sklepení zvenčí zavřít na závoru, tak aby se nikdo cizí nemohl dostat dovnitř, ale také ani oni ven,“ píše záhadolog Arnošt Vašíček (*1953).
Záhadný roj světel
Ztichlým hostincem Bull‘s Head, tedy Býčí hlava, se náhle rozlehne děsivý křik. Vychází ze sklepení. Susan se proto okamžitě rozběhne dolů, odstraní závoru a rozsvítí.
Otčíma nalezne na schodech s hlavou zbrocenou krví a Andyho schouleného v rohu místnosti. Co se ve sklepě odehrálo, se od nich dozví až poté, co je ošetří a muži se uklidní. „Probudil je tísnivý pocit. V temném prostoru svítilo několik červených a oranžových světel. Chvíli stála nehybně v prostoru, pak se zablýsklo a tmu proťal vějíř paprsků,“ vypravuje Susan.
James se rozběhne ke schodům, kde ho ale cosi chytí a úderem do hlavy omráčí. Ještě než se tak stane, údajně mu neznámá síla do ucha zašeptá jméno Derek.
Stojí na někdejším hřbitově
„Mohl by za tím stát poltergeist,“ domnívá se majitelka Býčí hlavy. Zřejmě tomu tak není. U výčepu totiž zaměstnanci bezpočtukrát narazí na podivného muže v modrém, jenž jako by se vznášel těsně nad zemí. Když ho osloví, zničehonic se rozplyne.
Podle všeho jde o umrlce, který byl v hostinci kdysi dávno zavražděn a čeká na objasnění svého případu, nebo alespoň na nalezení svého těla. To by se mohlo nacházet právě ve sklepení, kde dochází k největšímu počtu paranormálních jevů.
V klidném spočinutí mu pravděpodobně brání i umístění Býčí hlavy. Ta totiž ve středověku vyrostla na místě někdejšího hřbitova.
Facebook
Twitter
RSS