Byly krásné, sebevědomé a dobře věděly, co chtějí mocní muži slyšet. Usadily se v jejich ložnicích a z hedvábných podušek začaly zprvu nenápadně, později bez ostychu veřejně řídit jejich kroky a důležitá rozhodnutí. Takové byly mocichtivé milenky králů, které místo nich vládly světu.

Vyhlášenými sukničkáři, proslulými galantními dobrodružstvími, jsou zejména panovníci Francie. Už od samých počátků.

Ještě v dobách Francké říše mocichtivost konkubíny Fredegundy, která se prodrala až na královský trůn, málem vedla k vyvraždění celé vládnoucí dynastie Merovejců.

Tato nelítostná žena totiž zabila nebo nechala zabít každého, kdo se postavil do cesty jejím plánům.

Nepomohly ani tresty

Za středověkou femme fatale je možné považovat Bertradu z Montfortu, jež natolik učarovala králi Filipovi I., že se kvůli ní dopustil únosu a opakovaně se nechal exkomunikovat, vyobcovat z církve.

Papež mu dokonce kvůli jeho skandální romanci zatrhl účast na křížové výpravě a doboví kronikáři se shodují, že od chvíle, kdy oslnivou krasavici Bertradu král poznal, úplně rezignoval na vládní povinnosti.

Společnosti Agnès Sorelové před panováním dával přednost také Karel VII. Milenka z něj úspěšně tahala obří sumy peněz na šperky a módní výstřelky, přesto zašel tak daleko, že ji prohlásil svou oficiální metresou – první v dějinách.

Její vliv na krále se mnohým ale ani za mák nelíbil, a tak ji kdosi nejspíš nechal zavraždit.

Paní Rozumná

Ludvík XIV. ke stáru už neměl náladu na rozmary a hysterické scény své dlouholeté milenky madame de Montespan. Nakonec zakotvil v náručí vychovatelky, která se starala o jeho levobočky ze vztahu s markýzou.

Ctihodné vdově udělil titul madame de Maintenon a sám jí říkal „Paní Rozumná“. Ta se ho ve spolupráci s katolickými kněžími snažila přivést zpět ke zbožnému životu, a hlavně zaujmout nekompromisní stanovisko vůči francouzským protestantům.

To madame de Pompadour, nejslavnější milenka Ludvíka XV., byla mnohem úspěšnější v zahraniční politice než na domácí scéně. Zatímco jí prostí Francouzi nemohli přijít na jméno, ona navazovala styky s cizími diplomaty.

S rakouským kancléřem Kounicem „upekla“ spojenectví, které ve své době náramně rozčílilo pruského krále Fridricha II.

O dalších šedých eminencích v sukních se dočtete v novém HISTORY revue Speciálu, který je právě v prodeji.

Titul zakoupíte ZDE