Začali jste zakopávat nebo máte problémy se zrakem? Pak může jít o první příznaky roztroušené sklerózy! Tedy choroby, jež postihuje centrální nervový systém. Jakými dalšími příznaky se nemoc projevuje? A daří se lékařům najít na ni lék?
Symptomy roztroušené sklerózy se objevují jako následek zánětlivého procesu v mozku, který byl spuštěn imunitním systémem. Tento zánětlivý záchvat poškozuje ochranný obal nervů (myelin), případně i nervová vlákna samotná. Příznaky nemoci mohou být přechodné, ale i trvalé.nRoztroušená skleróza je záludná nemoc. Její příznaky se totiž podobají těm, které provázejí i jiné zdravotní problémy. Mnohdy tak mezi prvními projevy nemoci a určením správné diagnózy uplyne až 7 let. Poté už ale musí být léčba zahájena co nejdříve. Roztroušenou sklerózu bohužel nelze vyléčit. Existují ale léky, které abnormální imunitní reakce vůči tkáním centrálního nervového systému potlačují, a tím rozvoj nemoci oddalují.
Nic nevidím!
První příznaky se u jednotlivých nemocných často velice liší. Po odeznění některého z příznaků se také tentýž symptom už nemusí opakovat a místo něj se objeví nějaký jiný. V začátcích může být navíc interval mezi jednotlivými výskyty projevů velmi dlouhý – i několik měsíců až let. Velmi častým prvním příznakem roztroušené sklerózy jsou potíže se zrakem. Ty bývají způsobeny poškozením zrakového nervu, který pak signály mezi očima a mozkem nepřenáší tak, jak by měl. Objevuje se proto rozmazané vidění, zhoršení vnímání barev (jeví se jako vybledlé) a bolestivost či citlivost očí. V období akutního vzplanutí zánětu může také dojít k přechodné ztrátě zraku.
Jako na kolotoči
Typické pro nemoc jsou také poruchy hybnosti. Poškození nervových vláken totiž vede k narušení přenosu nervových vzruchů ke svalům a v důsledku toho dochází k jejich oslabení. Často bývá postižena jedna polovina těla nebo dolní končetiny. Objevují se také závratě (pocity nejistoty a nevolnosti, vrávorání, pocit točení vlastního těla vzhledem k okolí či naopak).
Bolesti a brnění
Nemocné mohou také trápit bolesti hlavy, tzv. neuropatické bolesti (jsou způsobené poruchami nervů) či bolesti kloubů a svalů. Objevují se také nepříjemné smyslové pocity (mravenčení a brnění). Ty bývají způsobeny v podstatě čímkoliv, nejčastěji však působením tepla. Nejprve se objevují v nohou a rukou, odtud se ale mohou šířit i do dalších částí těla.
Spáleniny i omrzliny
Až 90 % jedinců s roztroušenou sklerózou vedle předchozích potíží postihuje také snížená citlivost. Necitlivost končetin ke změnám teploty pak může způsobit poranění kůže, a to jak působením vysokých teplot (popálení), tak těch nízkých (omrzliny). V případě, že jsou sníženou citlivostí postiženy i genitálie, může dojít k rozvoji potíží při pohlavním styku.
Vysoké procento sebevražd
Přibližně 8 nemocných z 10 trápí také problémy s močením. Většinou se pak jedná o časté nutkání na močení nebo naopak problémy s vyprazdňováním. Kvůli poškození nervového systému se mohou objevovat i zažívací obtíže. Z nich bývá nejčastější zácpa. To vše však nemocné neohrožuje na životě tak, jako obtíže, které bývají spojené s psychikou. A právě kvůli nim až 15 % pacientů trpících roztroušenou sklerózou končí svůj život sebevraždou (toto procento je o mnoho vyšší než u zdravé populace).
Není únava jako únava
Vyčerpání, jaké cítí pacient s roztroušenou sklerózou, nebývá srovnatelné s běžnou únavou. Úbytek energie totiž může být výrazný natolik, že ztěžuje vykonávání každodenních činností. Nemoc také bohužel často provázejí deprese. Smutek a úzkost jsou totiž naprosto běžnými a přirozenými reakcemi organismu na nepředvídatelnost této závažné choroby. Nejistota ohledně budoucího průběhu nemoci představuje pro psychiku nemocných výraznou zátěž.
Nemoc nemusí znamenat ochrnutí
Dobrou zprávou je, že u většiny pacientů nedochází k závažnému ochrnutí. Asi dvě třetiny nemocných jsou schopny chůze, i když často s pomocí různých kompenzačních pomůcek, jako jsou hole nebo berle. Kolečkové křeslo používají mnozí proto, že bývají hodně unavení, přepadá je slabost nebo mají problémy s rovnováhou.
Jak léčit nevyléčitelné?
Protože v současnosti bohužel neexistuje laboratorní test, který by diagnózu roztroušené sklerózy potvrdil jednoznačně, výrazně to ztěžuje diagnostiku a lékaři se často k definitivní diagnóze „probijí“ až po několika letech. Proti akutním zánětům se následně podávají vysoké dávky kortikoidů, které působí protizánětlivě a urychlují zotavení z ataky. V rámci dlouhodobé terapie se pak lékaři snaží výskyt atak snížit a celkově zpomalit průběh onemocnění. Nejnověji se používá lék s účinnou látkou zvanou teriflunomid (příjemné je, že ho stačí jen jedna tableta denně). Další dva léky se pak podávají injekčně.
Facebook
Twitter
Google+
RSS