Žralok bílý patří právem k nejobávanějším predátorům. Říká se o něm, že je to dokonalý stroj na zabíjení.

Ve vodě je rychlý jako střela, má několik řad zubů ostřejších než čerstvě nabroušené nože a stisk jeho čelistí drtí kosti stejně nezastavitelně jako ocelový píst. Dlouhé roky byl pro většinu lidí jen příšerou z legend a mýtů. Až v roce 1916 tato noční můra poprvé v historii ožívá…

V létě 1916 se východní pobřeží USA potí pod návalem rekordních veder. Místní tak objevují novou, osvěžující zábavu – plavání v moři. Nadšení ale dlouho nevydrží.

1. července 1916 vytahují z vody zakrvácené tělo pětadvacetiletého Charlese Vansanta. Jeho levá noha na sobě nemá skoro žádné maso, umírá na vykrvácení. O pět dní později je zabit hotelový poslíček Charles Bruder.

Jde si jako vždy odpoledne zaplavat, živý už z moře nevyleze – lidé se shlukují kolem jeho beznohého těla. Třetí úmrtí je nejsmutnější a nejpřekvapivější.

Desetiletý Lester Stilwell je napaden žralokem ve zdejší poklidné zátoce Matawan, vzdálené 17 km od otevřeného oceánu! Blbne ve vodě s kamarády, když se najednou začne divoce zmítat.

Vyděšení chlapci běží pro pomoc, dospělí si myslí, že dostal jen epileptický záchvat. V té době totiž panuje představa, že žraloci lidi nekoušou.

Krejčí Watson Fischer se vydává spolu se sousedy do zátoky po malém Stilwellovi pátrat, jenže sám končí v zubech žraloka! Také on vykrvácí a zemře.

Posledním napadeným je čtrnáctiletý Joseph Dunn, jen třicet minut po Fischerovi. Dunn má štěstí, bratr ho vytáhne do bezpečí. Amerika je v šoku a nikdo nechápe, co se to děje. Proč monstrum útočí? Rodí se hrůza, která od té doby bude budit ze snů celý svět…

Na lovu

New Jersey začátkem 20. století známo hlavně díky legendám o Jerseyském ďáblu, okřídleném tvoru s koňskou hlavou, kopyty a dlouhým ocasem. Najednou ale čelí reálnému netvorovi, který číhá v hlubinách moře. A co je horší, troufá si i k mělčině.

Zpráv jsou plné titulky novin, propuká hotová žraločí mánie.

Situaci řeší i tehdejší americký prezident Woodrow Wilson (1856–1924), vydává pokyn k poskytnutí federální pomoci potřebné „k zahnání všech zuřivých lidožravých žraloků, kteří si z plavců dělají kořist.“ Karta se obrací, teď se lidé vydávají lovit žraloky.

Nebo je pouze jeden? Místním se povede chytit různé druhy těchto predátorů, ale nemají v sobě žádné lidské ostatky. Až se stane něco téměř neuvěřitelného.

Byl zabiják chycen?

14. července rybaří krotitel lvů Michael Schleisser v zálivu Raritan Bay, vzdáleném jen pár kilometrů od Matawanu. Náhle má záběr, je to skoro dvou a půl metrový bílý žralok! Schleisser s parybou svádí lítý boj, málem mu potopí celou loďku!

Nakonec ji odvážný muž dokáže zabít polámaným veslem. Uvnitř bestie se pak najde 7 kg lidského masa. Byl to tedy sériový žraločí zabiják? Od té doby k žádným dalším žraločím útokům v oblasti nedochází. Co se to tehdy na východním pobřeží USA dělo?

Okusil snad žralok chuť lidského masa, a pak chtěl víc? Ocitl se u New Jersey jen náhodou, kvůli extrémním horkům?

Jisté je, že si v těch časech Amerika uvědomila, že moře je stále panstvím divoké přírody, nikoliv obrovským slaným bazénem pro bezstarostnou rekreaci…