Staří Slované věřili v mnoho démonů a kikimora patřila mezi ty nejobávanější. Kvůli své nevyzpytatelnosti se pro mnoho našich předků stávala skutečnou noční můrou. Její projevy se ale až nápadně podobají řádění děsivé entity, kterou dnes nazýváme poltergeist. Mohou spolu tyto dvě démonické bytosti souviset?
Podle slovanských legend existují dva typy kikimor. Jedna přebývá v blízkosti lidí a druhá žije naopak daleko od civilizace v temných bažinách. Tzv. domácí kikimora žije s lidmi v jejich staveních. Často se usídluje za kamny nebo v temných koutech místností.
Dokáže být prospěšná, ale může také všemi možnými způsoby škodit. Její chování se odvíjí od způsobů rodiny, u které se usídlila. Pokud panuje v domácnosti milá a příjemná atmosféra, pak může lidem pomáhat a přinášet jim štěstí.
V opačném případě může být velmi nebezpečná, a dokonce i fyzicky ubližovat. Kikimora z bažin je ale ještě strašlivější. Její povaha je čistě zlá. Pokud by měl nějaký nešťastník smůlu a setkal se s ní v lese, téměř jistě by se ho pokusila zabít.
Noční můra?
Ve slovanské mytologii se kikimora objevuje nejméně od 8. století a víra v ní u většiny lidí neopadla ani po přijetí křesťanství. Tradičně je vnímána jako ženský démon, který na sebe může vzít podobu jakéhokoli zvířete nebo dokonce i několika zvířat najednou.
Bažinatá kikimora má ale prý podobu staré ženy a může se přeměnit i na zemřelého příbuzného své oběti, aby ji tak snáze nalákala hlouběji do lesa. Samotné slovo kikimora podle lingvistů odkazuje na noční můru, což má souviset s dobou, kdy je tento démon nejaktivnější.
Dnešní vědci považují kikimoru jen za výplod fantazie našich předků a její projevy srovnávají s jevem dnes označovaným jako spánková paralýza. Je ale možné staletou tradici tak snadno smést ze stolu a považovat ji jen za přeludy?
Kikimora = poltergeist
Pokud se v nějakém domě usídlila kikimora, bylo velmi těžké dostat ji pryč. Přesto je ale v lidových pověstech jeden takový způsob popsán. Když se vztahy v domácnosti výrazně zlepšily, měla kikimora na výběr ze dvou možností. Buď odejít škodit jinam, nebo zůstat ve stavení, ale lidem naopak pomáhat.
Přítomnost démona v domě se měla projevovat různými způsoby. Lidé například měli noční můry o tom, že jim někdo sedí na hrudníku a škrtí je. Kikimora o sobě prý dávala vědět i rozbíjením věcí. Předměty měly samy létat vzduchem nebo padat z polic na zem.
Tento projev působení démona zaujal záhadology, kteří v něm vidí paralely s řáděním poltergeistů v dnešní době. Popisovali naši předci už před mnoha stovkami let stejné záhadné události, které dnes připisujeme lomozícím duchům?
Facebook
Twitter
RSS