Překvapení Řekové se zastavují a drobnou úklonou zdraví svého krále. Ten jim na oplátku s úsměvem kyne. Jiří I. si na své procházky po Soluni zpravidla nebere téměř žádnou ochranku, a to se mu také vymstí. Zničehonic se k němu totiž přiřítí muž se zběsilým výrazem v obličeji a střelí ho do zad. Zranění je fatální.
Výročí 50 let v čele řeckého království se pro Jiřího I. (1845–1913) kvapem blíží. Je to tak dávno, co usedl na uprázdněný a nikým nechtěný trůn… Řecko totiž bylo před jeho nástupem k moci v hluboké ekonomické, politické i sociální krizi a žádný evropský státník se nechtěl stát kapitánem potápějící se lodi.
Jiřímu bylo zrovna 18 let, a i když se stal řeckým králem spíše pod nátlakem rodiny, role se zhostil, jak nejlépe mohl. „Láska mého lidu je mou silou,“ prohlašoval, když se snažil království postavit na nohy. Za účelem zlepšit zásobování domácího trhu nechal vystavět tisíce kilometrů železnic. V letech 1881–1893 byl navíc vybudován Korintský průplav.
Z Řecka se pod Jiřího taktovkou stala moderní země.
Zabil by kohokoli
Pravda, jeho vládu nelemují jen samé úspěchy. Jiřího snaha podmanit si v roce 1897 tehdy osmanskou Krétu skončila fiaskem a válečné reparace se mu velmi prodražily. Mezi svými lidmi je ale stále velmi oblíben. Čas je ovšem neúprosný a sil mu ubývá. Začne proto připravovat abdikaci a předání vlády nad Řeckem nejstaršímu synovi.
Než tak stihne učinit, stane se obětí atentátu, spáchaného jistým Alexandrem Schinasem (kolem r. 1870–1913). Dodnes se spekuluje o tom, co pachatele k činu vedlo. Podle některých zdrojů byl politickým anarchistou, podle jiných trpěl psychickou nemocí.
„Přepadaly mě návaly šílenství… Náhoda chtěla tomu, že jsem zrovna potkal krále, ale zastřelil bych i vlastní sestru, kdybych ji ten den potkal,“ vypověděl vrah. Schinas krátce nato sám zahyne.
I jeho smrt je nejasná.
Facebook
Twitter
RSS