Stane se z Vesuvu elektrárna?

„Vidět Neapol a zemřít,“ praví okřídlené úsloví. Toto město ve středoitalské Kampánii však již návštěvníky tolik neláká. Nepatří totiž mezi zrovna nejčistší evropská sídla. Nyní však získá novou atrakci. Nebude okouzlovat svým architektonickým kouzlem, ale svou technologickou vyspělostí.

Nad Neapolí se tyčí Vesuv, jediná činná sopka na evropské pevnině. Psal se rok 79, kdy její erupce naprosto zničila svět ležící pod ní, tehdy pohřbila města Herculaneum, Oplontis a Stabie a symbol zmaru – Pompeje. Téměř 2000 let poté se ze zkázonosného vulkánu může stát užitečný pomocník.

Čtyři Temelíny pod Vesuvem

Na obnovitelné zdroje energie se kvůli nešťastně nastavenému tuzemskému systému leckterý našinec dívá skrz prsty, ale ve vyspělém světě jsou uznávané a žádané. Rozžhavené zemské jádro může energie poskytnout nemalé množství, tak proč jí naší matičce Zemi trošku nevzít. K tomu slouží geotermální elektrárny. Ty sice nejsou zatím tolik rozšířené, ale lidstvo je už využívá více než sto let; první byla uvedena do provozu již v roce 1904 a to právě v Itálii.
Vesuv je stále činný, na jedné straně se odborníci děsí jeho dalšího výbuchu, na straně druhé řeší, jakým způsobem lze využít jeho potenciál. Vnitřní prohlubeň vulkánu, pro kterou se používá termín kaldera, poskytuje podle odhadů tolik energie jako čtyři velké jaderné elektrárny. A to už je opravdu nezanedbatelné množství energie.

Síť elektráren nové generace

Italští vědci nyní ve spolupráci s neapolskou radnicí zpracovali studii, která se má stát základem nové energetické kapitoly v dějinách Kampánie. Pod Vesuvem má vyrůst energetický komplex, který se bude skládat z několika menších elektráren. To je v západních zemích nový směr, naopak od gigantických továren na energii se ustupuje. Elektrárny pod Vesuvem nebudou jen geotermální, ale budou využívat i solární energii. První z nich by měla stát již na podzim.
Geotermální elektrárny využívají páru vycházející z geotermálních polí, která poté pohání turbínu. Zpravidla se stavějí v sopečných oblastech. V současnosti jsou nejvíce využívány v USA, Indonésii, na Filipínách nebo na Islandu. V České republice je tímto způsobem energeticky obsluhována část Děčína.