Nová studie na základě starověkých záznamů ukázala, že zpomalování rotace Země je menší než kolik se vědci domnívali. Každé století se doba potřebná k tomu, aby planeta provedla celou otočku, prodlužuje v průměru o 1,8 milisekundy. O celou hodinu by se tak den prodloužil až za 18 miliard let.
Vědci přitom již dříve věděli, že se rotace planety zpomaluje především vlivem tření způsobené slapovými jevy. Měření slapového jevu však naznačovalo, že se rotace planety zpomaluje v průměru o 2,3 milisekundy za století, což je o něco více, než ukázal současný výzkum.
Rychlost rotace Země nicméně není stále stejná, ale v rámci desetiletí až staletí dochází k výkyvům.
„Rozdíl mezi 2,3 ms a 1,8 ms za století se může zdát triviální, ale tyto zlomky milisekund jsou důležité pro pochopení způsobů, jakým Země změnila tvar od konce poslední doby ledové před asi 12 000 roky,“ řekl Leslie Morrison z britské Royal Greenwich Observatory. Morrison a jeho kolegové pracují na měření zemské rotace po celá desetiletí.
Nová studie je tak možná tím nejkomplexnějším úsilím o její změření. Hlavní podíl přitom na tom mají podle Morrisona především staří Babyloňané a to, že byli tak dobří ve vedení záznamů. Právě babylonské destičky byly spolu se starořeckými, čínskými texty, záznamy ze středověké Evropy a pozorováními arabských učenců hlavním zdrojem informací, ze kterých britští vědci vycházeli.
Zajímaly je především astronomické záznamy o zatměních Slunce a Měsíce, a další informace o nebeských jevech, včetně toho jaké hvězdy, kdy měsíc zakrýval, za poslední tři tisíciletí až do roku 750 př. n. l. Ukázalo se, že se načasování jednotlivých zatmění výrazně liší mezi tím, co uvádí staré záznamy, a výpočty, kdy by k nim mělo dojít v případě, že by zpomalení rotace planety způsobovalo pouze slapové tření.
Facebook
Twitter
RSS