U silnice 603 ve směru na Horní Jirčany stojí kamenný obelisk, který se tu vypíná na okraji pole po pravé straně. Jde o pomník, připomínající nejstarší dopravní nehodu na českém území a možná i ve světě…
22. prosince 1706 právě na tomto místě, kudy vedla dřívější císařská cesta z Prahy na Benešov, vyhasl život baronky Maxmiliány Alsterlové z Astfeldu (*1640), choti královského písaře a pražského purkrabího Františka Mikuláše (1652–1719).
Podle jedné pověsti paní baronka pospíchala z Vídně do Prahy na ples, podle jiné na vánoční svátky na panství svého manžela. Nakvap měla ale určitě. Kočímu údajně vyhrožovala, že když přijede pozdě, bude zbičován. Nebohý muž se snažil, ale stejně nestíhal.
Navíc u Jirčan jeho koně vyplašily kostelní zvony, které zrovna ohlašovaly pravé poledne. Zvířata se pustila do zběsilého cvalu, při němž se uvolnilo jedno kolo vozu, ten se stal neovladatelným a převrátil se.
Nebohou baronku, která z něj snad při nehodě vypadla, rozdrtil kočár svou vahou.
Symboly zmaru
Pomník už v roce 1707 nechal vztyčit zdrcený manžel, svobodný pán Alsterl z Astfeldu, společně se synem nebožky Maxmiliánem a s jejím zetěm Janem Josefem Löwem z Erlsfeldu (1673–1713).
Rodové erby těchto mužů také kdysi zdobily tříboký podstavec zhruba sedmimetrového památníku, který má tvar jehlanu a je zakončen kamennou koulí s kovovým křížem na vrcholu.
Hornina, z níž je dílo vyrobeno, však snadno zvětrává, a tak po dávných erbech již dnes není ani stopy.
Věnován tragédii
Právě kvůli nekvalitnímu materiálu, z něhož je pomník vyroben, bylo v minulosti třeba ho často opravovat. Jednu ze zásadních úprav nechal v roce 1840 provést dokonce tehdejší pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk (1802–1849).
I díky němu se tak tato netradiční připomínka na dávnou tragédii, která je dnes vedená jako nemovitá kulturní památka České republiky, dochovala do současnosti.
Pozoruhodné je na ní také fakt, že je věnována tragédii, v dřívějších dobách totiž lidé spíše budovali pomníky v místech, kde jim osud přál, kde nějakému neštěstí naopak unikli, a vzdávali tak dík bohu za svoji záchranu.
(Zdroj: HISTORY revue )